Praha - Vláda by neměla dělat žádné další kroky při uzavírání smluv s církvemi v rámci restitucí, vyzývá předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Výzvu zasílá i budoucímu prezidentovi Miloši Zemanovi, politickým stranám i církvím. 18 senátorů totiž podalo návrh k Ústavnímu soudu na zrušení zákona, který má majetek církvím vrátit. „Je potřeba, aby vláda vyčkala do doby, než Ústavní soud rozhodne. Pokud uzavře smlouvy s církvemi nyní, tak se bude další stav řídit podle těchto smluv a rozhodnutí Ústavního soudu nebude mít žádný konkrétní dopad,“ konstatoval Štěch.
Podle Štěcha se jedná o snahu obejít jeden pilíř moci a tedy Ústavní soud. „Každý demokratický jednající představitel státu by měl respektovat, že existuje možnost zákonodárců obrátit se k Ústavnímu soudu a měl by tedy smlouvu, která má termín až do konce září, podepsat až tehdy, když Ústavní soud shledá, že je v pořádku. Pokud soud uzná, že v pořádku není, tak se jeho rozhodnutím řídit,“ dodal Štěch. Předseda považuje snahu podepsat smlouvy teď v únoru za chybný krok, jehož cílem je vyřadit Ústavní soud z tohoto procesu.
Vláda je opačného názoru. „Jsem příznivcem toho, aby smlouvy byly podepsány co nejdříve. V tuto chvíli nic nebrání tomu, aby vláda tyto smlouvy uzavřela. Jednou již Ústavní soud stížnost VV na restituce odmítl. Nemůžeme být ochromeni tím, že si někdo pořád stěžuje,“ uvedl předseda ústavně-právního výboru Stanislav Polčák (TOP 09). Dohoda mezi státem a církvemi bude podle Polčáka situaci naopak stabilizovat. „Církve podpisem smlouvy prohlásí, že se cítí uspokojeny, jejich veškeré nároky jsou splněny a situace bude vyřešena,“ uzavřel Polčák.
„Nerozumím dikci pana Štěcha, že je to v rozporu s pravidly v demokratickém státě. Naopak je to přesně podle zákona,“ reagoval poradce pražského arcibiskupa Milan Badal. Na Štěchovu výzvu podle něj nebude církev zatím nijak reagovat. Rozhodnutí Ústavního soudu se církev podle Badala neobává: „Necháváme to zcela v rukou Ústavního soudu. Pokud shledá některé paragrafy jako opravitelné a vyzve k tomu parlament, tak už je to otázka parlamentu a dalších jednání. Ale toho, že by byl zákon en bloc zrušen, se skutečně neobáváme.“
Smlouvy s církvemi jdou zítra k podpisu, VV i ČSSD nesouhlasí
Koaliční vláda Petra Nečase chce smlouvy podepsat již zítra. Věci veřejné požadují, aby Nečas žádné smlouvy s církvemi v rámci restitucí nepodepisoval, dokud Ústavní soud nerozhodne o stížnostech VV a senátorů i ČSSD. Podle předsedy strany Víta Bárty je totiž velká šance, že stížnosti uspějí. Podle ČSSD kabinet jedná účelově, když chce smlouvy uzavřít v tak rychlém tempu a ještě dřív, než o restitucích rozhodne soud. Sdílí totiž obavy s některými právníky, že v případě podpisu smluv by už restituce nešlo zastavit.
Co církve nakonec dostanou?
Církve dostanou majetek v hodnotě 75 miliard korun, 30 tisíc hektarů půdy a zhruba 150 tisíc hektarů lesa. Za nevydaný majetek obdrží 59 miliard. Celkem se eviduje 16 církevních objektů, baptisté vyrovnání odmítli.
Církve se teď radí, jakým způsobem se jim budou restituce navraceny. Finanční kompenzace za nevydaný majetek totiž mohou mít podobu buď peněz v hotovosti, nebo dluhopisů. Církve se pravděpodobně rozdělí, neboť malé dají asi přednost hotovým penězům, které budou moci ihned využít, kdežto velké vidí lepší řešení ve státních dluhopisech.
Stát plánuje, že finanční náhradu bude splácet postupně každý rok v období třiceti let. Jak upozorňuje deník Právo, díky inflaci tato částka může vystoupat až na 96 miliard. Navíc bude vláda po dobu 17 let přispívat na platy duchovních – po tři roky částkou 1,4 miliardy, v pozdějších letech se bude podpora snižovat.
Obsah smluv
Smlouva podepisovaná mezi premiérem Petrem Nečasem a zástupcem konkrétní církve vymezuje jako relevantní období dobu od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Církve se v listině zavazují k tomu, že jejím podpisem jsou její veškeré nároky vypořádány, a to včetně těch, které dnes ještě nemusejí být známy.
Smlouva přesně stanovuje konkrétní výši finanční náhrady. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun, konkrétní částky se liší případ od případu. Nejvyšší suma, 47,2 miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou.
Definován je také způsob vyplacení finanční náhrady, a to ve třiceti po sobě jdoucích ročních splátkách. Splátka se vyplácí za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. prosince roku, za který je určen. Zvyšovat se budou o míru roční inflace. Jako možný způsob výplaty se uvádí také státní dluhopisy.
Současně s tím bude stát sedmnáct let nadále vyplácet církvím příspěvek na podporu jejich činnosti, ten se ale bude od roku 2017 každoročně snižovat o pět procent. Dnes jsou peníze na činnost církví součástí státního rozpočtu – tento výdaj ročně dosahuje výše 1,5 miliardy korun.
