Praha - Zpráva Českého helsinského výboru za rok 2007 není pro Českou republiku zrovna příznivá. Situace práv dětí žijících mimo rodinu se nezlepšila. Do ústavů jsou často umísťovány zbytečně a jejich počet v nich neklesá. Děti končí v ústavech často jen proto, že rodiče jsou chudí nebo mají špatné bydlení. Podle zprávy má Česko největší rezervy hlavně v prevenci. Na jednoho sociálního pracovníka připadá 350 rodin. Organizace hájící zájmy dětí s kritikou souhlasí. Ministr Nečas slíbil do roka změnu.
Podle autorky kapitoly o ohrožených dětech Anny Šabatové je zájem dítěte často chápán zcela izolovaně od rodiny. Mnohdy nejsou respektovány zejména citové vazby. Evropský soud pro lidská práva už dříve kritizoval například nedostatek preventivních programů. Podle odborníků by místo ústavní výchovy měl stát dítěti najít náhradní rodinu a zároveň, pokud to jde, umožnit kontakt s vlastními rodiči.
K špatnému stavu systému ochrany dětí v Česku má dlouhodobě připomínky i výbor pro práva dětí OSN a Evropská unie. Helsinský výbor i neziskové organizace vidí hlavní příčinu v nezájmu politiků, kteří problematiku od revoluce zcela opomíjeli. Podle stínového ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha je to v této oblasti hlavně otázka odborníků. „Když odborníci najdou nějaké řešení, politici ho myslím podpoří,“ dodal.
Ředitelka nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová si myslí, že je třeba prosadit jeden orgán, který bude celou oblast ochrany dětí koordinovat a zodpovídat za ni. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas proto chtěl zřídit Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu. Kraje a některé obecní samosprávy ale projekt nepřijaly. „Systém je těžkopádný a bude potřebovat reformu. Chceme dosáhnout toho, aby ke koncepčním změnám došlo ještě v tomto volebním období,“ uvedl Nečas.
Český helsinský výbor se ve své každoroční zprávě věnuje právům žen, dětí a seniorů. Zaměřuje se i na postavení cizinců, vězňů, přístup policie a justice i projevy nesnášenlivosti a extremismus.
