Čtyři tisíce členů bezpečnostních složek podle informací ČT podepsaly petici, která požaduje návrat plné výše služebních výsluh. Ty jsou od roku 2011 zdaněny patnáctiprocentní daní. Podle ministerstva vnitra leží rozhodnutí o budoucnosti výsluh na ministru financí Andreji Babišovi.
Výsluhami stát kompenzuje zvýšená rizika, která s sebou práce v bezpečnostních složkách nese, i to, že jejich příslušníci nemohou být politicky aktivní a nesmí podnikat. V loňském roce příspěvek podle statistik ministerstva vnitra pobíralo třicet tisíc lidí.
Od roku 2011 je ovšem výsluha zdaněna patnáctiprocentní daní z příjmu – a právě proti ní se obrací petiční akce, která žádá návrat plné výše výsluh. Podpis pod petici připojily už čtyři tisíce příslušníků bezpečnostních složek a dá se očekávat, že další petenti budou přibývat, protože sběr signatur probíhá až do září.
Vnitro: Počkáme, co Babiš
„Je pravda, že tento zásah snížil sociální jistoty bývalých příslušníků bezpečnostních sborů,“ reagoval na kritiku zdaněných výsluh první náměstek ministra vnitra Jiří Nováček. „Bude záležet na ministerstvu financí, které má zákon o dani z příjmu ve své gesci. My jsme požádali o navýšení rozpočtu o 2,6 miliardy na aktuální potřeby a priority – řešení uprchlické krize a navýšení stavů policie. Počkáme, jak se bude vyvíjet rozpočet.“
Nárok na výsluhu má každý člen bezpečnostních sborů, který opouští služební poměr minimálně po patnácti letech. V tomto případě činí pětinu hrubého měsíčního příjmu a s odpracovanými roky úměrně roste. Po šestnácti až dvaceti letech služby jde o třiadvacet procent, po čtvrt století o procent pětadvacet.
