Udílením vysokých vyznamenání vyvrcholily na Pražském hradě oslavy Dne vzniku samostatného československého státu. Nejvyšší státní vyznamenání, Řád bílého lva, udělil prezident republiky Miloš Zeman někdejšímu německému kancléřovi Gerhardovi Schröderovi, úřadujícímu slovinskému prezidentovi Borutovi Pahorovi a současnému starostovi Vídně Michaelu Häuplovi. Také tímto řádem ocenil tři významné představitele české a československé armády. Za zásluhy o stát se dočkali medaile např. spisovatel Jaroslav Foglar (in memoriam), exporadkyně prezidentů USA Eliška Hašková-Coolidge, zpěváci Helena Vondráčková a Štefan Margita či úspěšní sportovci Martina Sáblíková a Karel Loprais.
Řád Bílého lva
Nejvyšší státní vyznamení - Řád Bílého lva vojenské skupiny 1. třídy - obdržel armádní generál Karel Pezl, bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky. In memoriam se tohoto ocenění dočkali legionáři první světové války a prvorepublikoví armádní generálové Ludvík Krejčí a Karel Kutlvašr.
K ocenění velitele Pražského povstání Zeman poznamenal, že tím napravil jeden dluh, protože Kutlvašr byl po komunistickém převratu v roce 1948 neoprávněně persekvován, místo aby země ocenila jeho zásluhy.
Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Řád Tomáše Garrigua Masaryka převzal ze Zemanových rukou přeživší z koncentračního táboru v Osvětimi, devadesátiletý Petr Beck. In memoriam bylo toto ocenění uděleno význačnému slovinskému architektovi Jože Plečnikovi, jenž svými stavbami ovlivnil podobu řady měst habsburské monarchie včetně Prahy, a Charlesi Craneovi, americkému diplomatovi a podporovateli slovanské kultury.
Crane sponzoroval například Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Zemřel v roce 1939, ke konci života se ale podle některých zdrojů dostal do pozice antisemity a neskrýval obdiv k politice Adolfa Hitlera.
Medaile Za hrdinství
Medaili Za hrdinství získali posmrtně policista Václav Haase, jenž podlehl útoku agresora, a hasič Jan Odermatt, který zasahoval u požáru lakovny ve Zvoli. Hasiči tehdy požár likvidovali 36 hodin.
In memoriam byla medaile udělena i Janu Přikrylovi, členovi protikomunistického odboje, a Antonínovi Šubrtovi, účastníkovi bitvy u Dunkerque v roce 1940.
Medaile Za zásluhy
Medailí Za zásluhy se Zeman rozhodl ocenit řadu známých jmen. Z kulturní oblasti vyznamenal například legendárního spisovatele a autora Rychlých šípů Jaroslava Foglara, „ikonu českého skautingu“. Medaili dostali herci Juraj Kukura, Jan Skopeček a Luděk Sobota, režisér Zdeněk Troška nebo umělci Helena Vondráčková, Jaromír Nohavica, Štefan Margita, Eva Urbanová, Yvetta Simonová a in memoriam Jarmila Šuláková.
Podle očekávání byla vyznamenána rychlobruslařka a olympionička Martina Sáblíková a ocenění si odnesl i několikanásobný vítěz rallye Paříž-Dakar Karel Loprais. Ocenění převzal i historik a spisovatel Vladimír Vondruška.
Z oblasti vědy či lékařství byli oceněni zakladatel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Vladimír Mařík, lékař Boris Šťastný, dětská neuroložka Soňa Nevšímalová či zřizovatel hospicové péče Miroslav Wajsar.
Oproti minulým letům Zeman ocenil jediného podnikatele - Lubomíra Stokláska, který založil a vede firmu Agrostroj. Za zásluhy o stát vyznamenal i novináře a publicistu Petra Žantovského, profesora ekonomie Milana Zeleného a odbornici na etiketu a bývalou poradkyni prezidentů USA Elišku Haškovou-Coolidge.
Ocenění 39 osobností představuje nejvyšší počet vyznamenání za téměř pětileté působení Miloše Zemana ve funkci prezidenta republiky. Na rekord prvního českého prezidenta Václava Havla však zdaleka nedosáhl, ten v roce 1998 vyznamenal 89 lidí. Jeho následník Václav Klaus uděloval pravidelně lehce nad 20 vyznamenání.
Rektoři opět nedorazili
Loňské oslavy zastínily spory o udělení vyznamenání Jiřímu Bradymu přeživšímu holokaust. Někteří politici na protest proti přístupu Hradu a prezidenta Miloše Zemana odmítli do Vladislavského sálu přijít. Letos je situace o poznání klidnější, přesto někteří zástupci veřejného života na Hradě chyběli. Zúčastnit se akce odmítl končící ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který byl jednou z ústředních postav loňského sporu. Nedorazil ani ministr zemědělství Marian Jurečka a další lidovečtí politici.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš naopak avizoval, že s manželkou Lydií na předání státních vyznamenání na Pražský hrad přijde. Označil to za slušnost, přestože chápe politiky, kteří to odmítli.
Stejně jako v předchozích letech chyběli ve Vladislavském sále rektoři vysokých škol, kteří tak protestují proti nepozvání rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka. Státní svátek uctili v dopoledních hodinách u sochy T. G. Masaryka na Hradčanském náměstí.
Na seznamu vyznamenaných nakonec nefiguruje zpěvačka Věra Špinarová, a to vzhledem k tomu, že její syn odmítl převzetí případného ocenění. Již v roce 2013 se podobně rozhodl – pro nesouhlas s některými rozhodnutími hlavy státu – hudebník Vladimír Mišík. Loni nominaci na státní vyznamenání odmítl Petr Pithart. Možnosti získat vyznamenání se vzdal také astrofyzik Jiří Grygar.
Letos bez Forejta a dětského sboru
Předávání začalo tradičně ve 20:00 ve Vladislavském sále chorálem Ktož sú boží bojovníci a přinesením historických praporů, kterých bylo méně než loni. Oproti loňské ceremonii, kterou připravoval ještě bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt, nebyly také přineseny insignie Řádu bílého lva a dalších státních vyznamenání a dětský sbor nezazpíval hymnu. Do sálu bylo pozváno více lidí než loni, přítomno bylo podle Hradu kolem 800 hostů.
Před předáním vyznamenání Zeman pronesl asi čtvrthodinový projev, ve kterém v zdůvodnil výběr oceněných. Po skončení slavnosti následovala tradiční recepce ve Španělském sále.
Kvůli oslavám státního svátku se areál Pražského hradu uzavřel návštěvníkům již v 17:00. Opakoval se tak loňský scénář, kdy byl Hrad v den výročí československé státnosti uzavřen již v 15:00. Od rána byly na Hradě uzavřené některé památky a expozice. Veřejnost se nedostala například do Starého královského paláce nebo do Kaple sv. Kříže. Do katedrály sv. Víta byl poslední návštěvník vpuštěn krátce po 16. hodině.
