Praha - Opoziční poslanci mají výhrady k návrhu, který má zavést častější využívání střídavé péče o dítě po rozvodu rodičů. Chtějí k němu předložit vlastní pozměňovací návrh, který by přesněji upravil podmínky, za nichž může soud střídavou péči nařídit. Jednou z nich je například to, že by oba rodiče museli bydlet ve stejném městě, aby dítě navštěvovalo pouze jednu školu. Novelu zákona předložil poslanec ODS Pavel Staněk.
Staněk navrhuje, aby soud uložil střídavou péči vždy, když budou mít zájem o výchovu oba rodiče a nebude to přímo proti zájmům dítěte. Podle poslankyně Vlasty Bohdalové (ČSSD) je třeba stanovit konkrétní podmínky, které je nutné splnit, aby byla střídavá péče skutečně v zájmu dítěte. Mezi nimi by mělo být, že oba rodiče se na střídavé péči dohodnou, budou žít ve stejném městě a dítě bude navštěvovat pouze jednu školu. S kolegy ze sociálního výboru chce proto připravit pozměňovací návrh, který by v zákoně tyto podmínky jasně definoval. „Pokud bude dítě vystaveno tomu, že jednou bude chodit do té školy, jednou do té, tak si myslím, že to k jeho dobrému psychickému rozvoji nepřispěje,“ odůvodnila rozhodnutí Bohdalová.
Obdobný názor má i poslankyně za KSČM Soňa Marková. Podle ní neustálé střídání domova, školy a dětského kolektivu není v zájmu dítěte. Předtím, než se rozhodne, jak bude o zákonu hlasovat, chce vyslechnout názory odborníků. „Víme, že je mnoho případů otců, kteří nemohou dosáhnout toho, aby se mohli podílet na výchově svých dětí, ale na druhé straně máme řadu případů toho, kdy si rodiče pouze vyřizují účty mezi sebou a na zájem dětí vůbec nedbají,“ dodala Marková. Výhrady měla k zákonu podle zveřejněného návrhu usnesení i vláda. Poukázala na to, že než soud uloží střídavou péči, mělo by se vyjádřit dítě, se kterým z rodičů chce žít. Až poté by byla na řadě případná střídavá péče.
Česká republika by prý bez splnění této podmínky mohla porušit Úmluvu o právech dítěte a Evropskou úmluvu o výkonu práv dětí. Kabinet nakonec zaujal k návrhu neutrální stanovisko. Část novely se týká možnosti popřít otcovství. Lhůta k tomuto úkonu by se měla změnit ze současného půl roku od narození dítěte na půl roku od chvíle, kdy muž nabude podezření, že otcem ve skutečnosti není - nejvýše však do tří let od narození dítěte. Tato úprava by se měla vztahovat pouze na děti narozené v manželství. Sněmovna by se návrhem mohla zabývat už na únorové schůzi, na níž je naplánováno první čtení předlohy.
