Opozice neprosadila odvolání Pekarové Adamové z čela sněmovny

Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z funkce předsedkyně sněmovny, stejně jako neuspěla s návrhem zařadit bod ohledně situace v České poště. Ztrátová pošta chce snížit počet poboček o 300 na 2900. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) opozici vzkázal, že pobočky měly být zavřené už dávno a současný koncept pošty se přežil.

Výsledek úterního hlasování se vzhledem k rozložení sil v dolní komoře předem očekával. Pro odchod Pekarové Adamové z čela dolní komory hlasovalo 72 opozičních poslanců. Potřeba bylo nejméně 85 hlasů. Proti návrhu na odvolání předsedkyně se vyslovilo 97 koaličních zákonodárců. Sněmovna před tím odmítla návrh zpravodaje Radka Vondráčka (ANO), aby poslanci rozhodovali tajně.

Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová vinila Pekarovou Adamovou z naprosté absence pokory ke sněmovně, opozici i obyvatelům, i když o ní šéfka TOP 09 mluvila v projevu po svém zvolení předsedkyní. „Pokora a nadstranickost zůstala zapomenuta,“ uvedla Schillerová. Pekarová Adamová má podle ní velkou odpovědnost za mnohdy vyhrocenou atmosféru mezi koalicí a opozicí. Lídr SPD Tomio Okamura vinil Pekarovou Adamovou i z údajného aktivismu. „Její ideologická zapálenost je srovnatelná snad jen se svazáky 50. let,“ řekl.

Pekarová Adamová se vůči výtkám ohradila. Uvedla, že když řídí schůze, vede ke kázni a k dodržování pravidel kteréhokoli z poslanců bez rozdílu. Předsedkyně dolní komory také míní, že některá její vyjádření jsou překrucovaná. Připustila však, že jako každý člověk není bezchybná.

Fiala se šéfky sněmovny zastal

Premiér Petr Fiala (ODS) se předsedkyně zastal slovy, že zvládá funkci výborně, nedopouští se žádných excesů a pracuje naprosto profesionálně. Je podle ministerského předsedy kompetentní političkou a důstojně reprezentuje parlament i celou zemi. „Má mou podporu i podporu všech stran naší koalice,“ uvedl.

Opozici vadil zejména postup Pekarové Adamové při sněmovním schvalování sporného zkrácení červnové valorizace důchodů. Při řízení schůze provázené rozsáhlými obstrukcemi stranila podle opozičních zástupců v některých případech vládnímu táboru. Pod návrh na odvolání předsedkyně sesbírali dostatečný počet poslaneckých podpisů, a to 82.

Juchelka se omluvil za Brázdila

„Umožnila jste, aby opozice byla absolutně zkrácena na svých právech,“ komentovala tehdejší události Schillerová. Okamura mluvil o údajném omezování demokracie. Pekarová Adamová argumentovala, že opoziční obstrukce se nesmějí změnit v destrukci. Marek Benda (ODS) pak upozornil na to, že všechna tehdejší rozhodnutí byla rozhodnutími celé sněmovny, její většiny.

Bouchání do lavic z koaličních řad pak vyvolala slova Milana Brázdila (ANO), který předsedkyni označil za zlého člověka. Poslanci ODS Bohuslav Svoboda a Pavel Žáček vyzvali Brázdila k omluvě. Z pozice místopředsedy frakce ANO pak zazněla od Aleše Juchelky.

Ze členů vedení sněmovny naposledy čelil návrhu na odvolání Okamura, a to v minulém volebním období, kdy byl místopředsedou. Předseda SPD tehdy čelil kritice kvůli svým výrokům o koncentračním táboře pro Romy v letech u Písku. Dolní komora ho z funkce místopředsedy sněmovny v březnu 2018 neodvolala, když neschválila návrh programu příslušné mimořádné schůze. 

Schillerová: Rakušan způsobil chaos

Poslanci se odpoledne ve více než dvouhodinové debatě zabývali úpravami programu své řádné dubnové schůze. Opozice se chtěla věnovat situaci v České poště. Ta chce kvůli snížení počtu poboček o tři sta k polovině roku zrušit 950 pracovních míst a dalších pět set míst škrtnout v logistické síti.

Podle předsedkyně klubu ANO Schillerové Rakušan způsobil chaos. „Nikdo neví, jak se rozhodlo o zrušení tří set poboček České pošty. Tají se analýza, na základě které se to provedlo. Nikdo neřešil, kam si lidé budou chodit pro důchody, proč třicetitisícová sídliště přijdou o vytížené pobočky,“ uvedla.

„Vyzýváme ministra vnitra, aby neprojednával ten projekt ohledně zrušení poboček a propuštění lidí,“ prohlásil předseda ANO Andrej Babiš v dolní komoře. „Pevně doufám, že se neruší pobočky, aby se ty nemovitosti prodávaly nějakým kámošům zase,“ doplnil a vyzval vládu, aby situaci ohledně pošty začala řešit s opozicí.

SPD odmítá rušení poboček i propouštění provozních zaměstnanců, řekl předseda hnutí Okamura. Vláda podle něj nechce dát peníze na zajištění základních služeb pro občany, zatímco dává peníze na Ukrajinu. „Jsme přesvědčeni, že Česká pošta je součástí služeb, které musí stát zajišťovat občanům,“ poznamenal.

„Ty pobočky už měly být zavřené dávno,“ podotkl Rakušan s tím, že pošta je ve ztrátě kontinuálně od roku 2018, a od té doby poklesl zájem o státem definované poštovní služby o čtyřicet procent. „Koncept České pošty, tak, jak funguje nyní, se prostě dávno přežil,“ prohlásil. K tomu, aby se definoval koncept nový, v minulosti dle Rakušana chyběla politická odvaha, protože jde o nepopulární krok vyvolávající negativní ohlasy.

„Na novém konceptu nyní naše vláda pracuje, a to samozřejmě budeme konzultovat i s opozicí,“ uvedl. Zapotřebí bude dle ministra změnit legislativní rámec fungování pošty. „Zvykli jsme si na to, že každý má poštu někde za rohem, i když jsme ji nepotřebovali,“ soudí ministr. Starostům, kterým se rušení poboček nelíbí, prý Rakušan rozumí. „Každé takové rozhodnutí bolí. Ale představa toho, že se rozjedem za starosty a dohodneme se s nimi, kterých tři sta poboček v rámci Česka bude zrušeno, je iluzorní.“

Opoziční poslanci chtěli jednat také například o možném zvyšování daní, o nedostatku některých léků, o aktualizovaném vládním programovém prohlášení a o zvýšení některých příspěvků na péči pro lidi se zdravotním postižením a o růstu rodičovského příspěvku. Sněmovna žádný z návrhů zákonodárců opozice s ohledem na koaliční většinu hlasů nepřijala.

Ochranu whistleblowerů poslanec označil za „bonzácký zákon“

I opoziční poslanci v úterním druhém čtení navrhli doplnění vládní předlohy, která se týká zákonné ochrany oznamovatelů protiprávního jednání před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Mohla by se vztahovat i na anonymní oznámení. Sněmovní ústavně-právní výbor už dříve doporučil rozšířit zákon o přestupky. Podle úpravy Marka Bendy (ODS) by se mělo jednat jen o závažnější přestupky s horní hranicí postihu nejméně 100 tisíc korun. 

Ochranu pro anonymní oznamovatele navrhli uzákonit Hana Naiclerová z vládního hnutí STAN i Radek Vondráček z opozičního hnutí ANO. Právní výbor se k takovému rozšíření postavil už dřív záporně. Pirát Jakub Michálek chce umožnit anonymní oznámení ve veřejném sektoru.

Pozornost vyvolal ve sněmovní debatě Milan Brázdil (ANO), který označil předlohu za „bonzácký zákon“. „Mluvíme o lidech, kteří zachraňují miliardy veřejných peněz, kteří zachraňují zdraví,“ oponoval Michálek. Sněmovna bude hlasovat o podobě předlohy nejdříve za dva týdny.

Do závěrečného kola se dostávají i jiné novely. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) by mohl mít v některých případech dle pozměňovacího návrhu pro účely své práce přístup k policejním odposlechům telekomunikačního provozu. Poslanci také chtějí doplnit do azylové novely změnu, podle níž ukrajinští uprchlíci budou muset nechat svá auta do konce roku zapsat do evidence vozidel. Má to zlepšit postižitelnost dopravních přestupků ukrajinských řidičů.

Události: Poslanci řeší výdaje na obranu (zdroj: ČT)

Zakotvení výdajů na obranu míří do finále

Před schvalováním je rovněž ve sněmovně zakotvení každoročního vynakládání aspoň dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní návrh zákona bude čelit návrhu na zamítnutí, který v úterním druhém čtení podalo opoziční hnutí SPD.

Zřejmě neuspěje, v branném výboru získala předloha podporu koaličních členů i zákonodárců opozičního hnutí ANO. O návrhu zákona, jenž má také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, budou poslanci hlasovat také nejdříve za dva týdny. Poslanci také zřejmě schválí rozšíření možností obyvatel k zapojení do obrany Česka.

Sněmovna již schválila vyslání až patnácti příslušníků vojenské policie na Ukrajinu. Budou moci pomáhat s vyšetřováním možných válečných zločinů. Souhlasila rovněž s vysláním dvou desítek instruktorů speciálních sil do Nigeru, kde budou působit jako poradci. Horní parlamentní komora schválila vládní návrh dvojice zahraničních misí už minulý týden.