Národní památkový ústav (NPÚ) v letech 2017 až 2019 podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) chyboval v účetnictví. Nevedl v něm například dvě nemovitosti v pořizovací ceně 96 milionů korun nebo při inventarizaci nezjistil, že má ve správě tři nově získané zámecké knihovny. Nejvyšší kontrolní úřad uvedl, že našel chyby také v zadávání veřejných zakázek, v nákupu služeb či evidenci kulturních předmětů, i když některé nedostatky NPÚ napravil během kontroly. Památkový ústav se ale proti tvrzení kontrolního úřadu ohradil, formulace závěrů jsou podle něj nepřesné a zobecněné.
„NPÚ nerozporuje kontrolní závěr NKÚ, důrazně se však ohrazuje vůči formulacím ve vydané tiskové zprávě, která uvádí nepřesnosti oproti zjištěnému stavu a zobecňuje jednotlivosti zjištěné při kontrole,“ uvedl památkový ústav.
Při evidenci a inventarizaci kulturních předmětů se památkový ústav podle NKÚ řídil podle svých vnitřních předpisů. V Česku totiž neexistuje speciální zákon, který by upravoval evidenci, inventarizaci a péči o kulturní předměty. Zvláštní zákon řeší jen sbírky muzejní povahy, vysvětlili kontroloři.
Památkový ústav spravuje čtyři takové sbírky, ale ani jednu z nich neevidoval správně a neprovedl u nich inventuru podle požadavků zákona. Při oceňování archeologických nálezů nepostupoval NPÚ jednotným způsobem. V letech 2018 a 2019 pak při inventarizaci nezjistil, že má ve své správě tři nově získané zámecké knihovny, uvedl NKÚ.
Podle památkového ústavu ale není v protokolu z kontroly uvedeno, že ústav nevěděl, že má ve své správě tři nové zámecké knihovny nebo že neevidoval zmíněné dvě nemovitosti, konkrétně Invalidovnu a dům v Liliové ulici. „NPÚ navedl do účetnictví tyto objekty opožděně, což bylo způsobeno selháním lidského faktoru, nicméně inventarizací v roce 2019 byla tato chyba zjištěna a bezodkladně napravena, tedy předtím, než byla zahájena kontrola NKÚ,“ uvádí památkový ústav.
V případě knihoven předaných do majetku NPÚ Národním muzeem měl podle památkového ústavu zápis časovou prodlevu oproti předávacímu protokolu. „Na tuto chybu přišel sám NPÚ na základě vnitřní kontroly ještě před kontrolou NKÚ, neprodleně ji napravil,“ uvedl NPÚ.
Chyby v účetnictví představují promile z počtu prováděných operací, hájí se památkový ústav
V účetnictví NPÚ zjistili kontroloři nedostatky také v odpisování a oceňování majetku nebo účtování v nesprávném časovém období. Podle NKÚ to mělo dopad na údaje v účetních závěrkách. Památkový ústav ale v reakci namítl, že chyby v účetnictví představují promile z počtu prováděných operací a jsou způsobeny především značnou přetížeností ekonomických odborů NPÚ kvůli výraznému personálnímu oslabení.
Také při nákupu právních služeb nepostupoval NPÚ podle kontrolorů správně. Například u dvou smluv sjednal jejich zpětnou účinnost. Za služby, které využíval ještě před uzavřením těchto smluv, zaplatil přes 145 tisíc korun. Navíc zaplatil advokátní kanceláři i za služby, na které mohl využít své zaměstnance. NPÚ také zaplatil přes 240 tisíc korun za právní služby na základě smlouvy, která už vypršela nebo u ní byla vyčerpána maximální sjednaná částka.
Ani s touto výtkou se NPÚ neztotožňuje. I v tomto případě naráží na nedostatek pracovníků. Počet zaměstnanců s právním vzděláním zajištujících vnitřní právní služby je podle NPÚ velmi nízký vzhledem k rozsahu agendy a odbor právní služby není schopen kapacitně zvládnout soudní spory, jako jsou složité nájemní smlouvy nebo restituční spory.
Kontroloři zjistili, že NPÚ poskytoval několik let kulturní památku k bezúplatnému užívání bez smlouvy. Platnost původní smlouvy totiž skončila a další uzavřel až po čtyřech letech během kontroly NKÚ.
Chyby jsou i v zadávání zakázek
Památkový ústav také v několika případech nepostupoval podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Zákon obešel třeba tím, že v jeden den objednal několikrát od stejného dodavatele podobné plnění, pokaždé do padesáti tisíc korun. Napřímo tak zadal zakázky za téměř 338 tisíc korun. Přímo zadal také zakázku na IT a právní služby k ochraně osobních údajů v předpokládané hodnotě téměř čtyři sta tisíc korun bez průzkumu trhu, jen na základě starší poptávky na podobné služby.
V památkovém ústavu podle kontrolorů také nefungoval správně vnitřní kontrolní systém. NPÚ například platil faktury po splatnosti, proplácel prostředky v rozporu se smlouvou nebo objednávkou. Při nákupech pak nedodržoval schvalovací postupy, uzavíral smlouvy bez předchozího schválení příslušnými zaměstnanci a bez předběžné kontroly před vznikem závazku.
NPÚ se hájí tím, že se při své kapacitě snaží plnit povinnosti maximálně zodpovědně, a pokud dochází k chybám, nejde o chyby fatální, ale dílčí. Závěry kontrolního protokolu NKÚ jsou pro památkový ústav dalším pozitivním krokem ke zlepšení činnosti a vyšší transparentnosti.
Památkový ústav je příspěvkovou organizací ministerstva kultury. Ve správě má stovku státních hradů, zámků a dalších objektů.
