Omikron se v Česku rychle šíří, kvůli řidičům v karanténě města omezují hromadnou dopravu

V neděli v Česku přibylo 12 889 nově potvrzených případů nemoci covid-19, což je nejvyšší nárůst za neděli od začátku epidemie. Přibylo také 3545 reinfekcí. Oproti předchozímu týdnu nárůst počtu nakažených stoupl zhruba o čtyři pětiny. Za poslední týden přibylo 1491 nakažených na sto tisíc obyvatel. Hospitalizovaných ale naopak dále ubývá. V neděli jich bylo 1448, což je nejméně od 28. října loňského roku. Oproti předešlé neděli ubylo hospitalizovaných o třináct procent. Varianta omikron byla v posledním týdnu v 95 procentech vyšetřených vzorků.

  • 17:47

    Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.

  • 21:13

    Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 21:12

    Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.

Omikron v Česku sílí, každý den uplynulého týdne byly počty nově nakažených zhruba dvojnásobné oproti předchozímu týdnu a neděle to nezměnila. V úterý 18. ledna byl dokonce zaznamenán nejvyšší denní nárůst případů za celou dobu epidemie, a to asi o 28 500. Podle Státního zdravotního ústavu byla varianta omikron v posledním týdnu v 95 procentech vyšetřených vzorků. Nová s omikronem nepříbuzná podvarianta BA.2, která dominuje v Dánsku a ve Švédsku, se objevila ve 173 případech.

Mezi nakaženými převažují děti ve školním věku. Za poslední týden přibylo ve věkové skupině 6 až 18 let 3325 nakažených na sto tisíc dětí, ve druhé nejzasaženější skupině 19 a 30 let to bylo 2021 nových případů na sto tisíc lidí. Mezi seniory nad 70 let přibylo 251 případů na sto tisíc lidí. Ve srovnání s předchozím týdnem byl ale nárůst největší mezi lidmi ve středním věku, a to až o 134 procent ve věkové kategorii 41 až 50 let.

Počet nově nakažených za 7 dnů podle věku
Zdroj: ČT24/ÚZIS

V absolutním počtu i v přepočtu na množství obyvatel se nákaza nejvíce šíří v Praze a jejím nejbližším okolí. Z krajů má nejvyšší incidenci hlavní město, a to 2506 nově nakažených na sto tisíc obyvatel za sedm dní, z okresů Praha-východ (2781 na sto tisíc obyvatel). Ve srovnání s předchozím víkendem ale byl nárůst počtu nových případů poměrně nižší než v některých jiných krajích. V Praze bylo v součtu obou dnů zhruba o polovinu více nakažených než před týdnem, ve většině regionů byl nárůst zhruba dvojnásobný.

V Moravskoslezském kraji se dokonce o víkendu potvrdilo dvaapůlkrát více nových případů než na konci předchozího týdne. Tehdy jich bylo tisíc za dva dny, nyní již 2535.

Ministerstvo zdravotnictví očekává, že v novém týdnu dosáhnou počty nakažených několikanásobné výše. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) řekl v neděli v Otázkách Václava Moravce, že by do konce týdne mohlo přibývat až 80 tisíc případů denně.

Hospitalizovaných ubývá, nemocnice ale trápí nemocný personál

Podle odborníků má omikron oproti dříve dominantním variantám lehčí průběh. I přes rychlý nárůst počtu nakažených neroste zatím počet lidí v nemocnicích. V neděli jich bylo 1448 včetně 190 lidí v těžkém stavu. Minulou neděli bylo hospitalizováno 1669 covidových pacientů, v těžkém stavu bylo 309 z nich. Obdobná byla zátěž nemocnic koncem října.

Poněkud méně optimisticky však vypadá srovnání počtů nově hospitalizovaných pacientů v jednotlivých dnech. Ty začaly v posledním týdnu stagnovat, možná i mírně růst. Podle odborníků to zřejmě souvisí s tím, že přibývá nakažených i v rizikových skupinách. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek uvedl, že predikce počítají s tím, že bude na vrcholu nynější vlny v nemocnicích zhruba poloviční počet pacientů ve srovnání s podzimní vlnou. Tehdy bylo v nemocnicích přes sedm tisíc lidí nakažených covidem-19. Zároveň ujistil, že scénář, podle nějž by došlo opět k zahlcení nemocnic, je již nerealistický.

Zatím však celková zatíženost nemocnic ještě klesá – což znamená, že v součtu propouštějí více pacientů domů, než kolik jich nově přijímají. Přesto se některé ještě nevrátily k plánovaným operacím, které začaly odříkat na podzim. Tehdy se počet covidových pacientů dostal až nad sedm tisíc a pro lidi po operacích již nezbývalo místo. Situace byla nejhorší na jižní Moravě, odkud se převáželo i několik pacientů do Prahy. 

Největší jihomoravské nemocnice, tedy obě brněnské fakultní, provádějí zhruba 80 procent obvyklého počtu výkonů. Fakultní nemocnice Brno se vyhýbá těm neakutním operacím, po nichž pacienti potřebují intenzivní péči. Pět jednotek intenzivní péče se totiž stále stará o pacienty nakažené covidem-19. Například ve Znojmě se ještě neoperuje vůbec. Problém nyní nepředstavuje množství covidových pacientů, ale spíše množství zdravotníků, kteří jsou nemocní, případně v karanténě.

Posilující dávku po pěti měsících mohou dostat i děti nad 12 let

Proti tomu, aby se lidé nakazili, je tolik jako u dřívějších variant nechrání ani vakcína. V neděli bylo mezi lidmi s nově potvrzenou infekcí 46 procent s kompletním očkováním proti covidu-19 a 13 procent mělo i posilující dávku. Naopak mezi nově hospitalizovanými lidmi převažovali ti neočkovaní. Zcela bez vakcíny bylo 54 procent z nich a tři procenta měly jen první dávku. 

Tyto podíly ovšem vycházejí z nestejně velkých skupin. Z 10,7 milionu obyvatel Česka je plně očkováno přes 6,75 milionu lidí a více než 3,5 milionu z nich má i posilující dávku.

Zájem o vakcíny ovšem postupně klesá. V prvním lednovém týdnu přicházelo v pracovní dny na očkování kolem 90 až 100 tisíc lidí denně, v následujícím týdnu mírně pod 90 tisíc a v tom uplynulém už jen 50 až 60 tisíc lidí denně. O víkendu počet vykázaných očkování spadl na sobotních deset tisíc a v neděli vykázali zdravotníci už jen 6142 dávek, z toho 5039 byly posilující dávky.

Nově se mohou přeočkovat proti covidu-19 i děti, konkrétně ty ve věku 12 až 17 let. Posilující dávku může dostat každé dítě nad 12 let, které má vakcinaci dokončenou alespoň pět měsíců. Očkovat se lze na očkovacích místech a v ordinacích dětských lékařů. Děti do 15 let ovšem očkují jenom některá vakcinační místa, naopak šestnáctiletí a sedmnáctiletí mohou navštívit kterákoliv očkovací místa včetně těch bez předchozí registrace. K přeočkování se do pondělních 17:00 registrovalo 11 837 dětí a mladých od 12 do 18 let. Zprávy SMS s upozorněním, že je registrace možná, odešly zhruba 100 tisíc osobám v tomto věku.

Nahrávám video

Místopředsedkyně České vakcinologické společnosti a pediatrička Hana Cabrnochová upozornila, že odborníci doporučili odložit očkování těch dětí, které se koronavirem právě nakazily. Těch je v posledních dnech hodně. „V případech, že prodělají onemocnění, dojde pravděpodobně k doporučení odkladu další dávky o tři až šest měsíců, jak doporučuje Česká vakcinologická společnost,“ uvedla.

Proočkovanost obecně i posilující dávkou stoupá s věkem. Zdaleka nejnižší je u dětí ve věku 5 až 11 let, jejichž očkování začalo až před Vánoci, a zatím má vakcinaci dokončenou pouze 1,8 procenta dětí v tomto věku. Ve věku 12 až 15 let je očkováno 46 procent dětí, ve věku 16 až 17 let 65 procent dospívajících.

Pokračuje testování ve školách i v práci

Pokračuje plošné testování populace v Česku, které probíhá jednou týdně ve školách a s toutéž frekvencí – i když za jiných podmínek – také ve zdravotnických zařízeních a sociálních službách a dvakrát týdně v práci v jiných oborech. Testovat se musí všichni bez ohledu na očkování nebo prodělání covidu-19.

Ve školách i v zaměstnání je režim testování totožný jako v minulém týdnu. Mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví předpokládá, že lidé podstupují antigenní samotesty, i když zaměstnavatelé či školy mohou objednat i profesionální testování antigenní nebo i PCR. Kdo má pozitivní antigenní test v práci, jde na pět dní do karantény. Další test musí podstoupit pouze v případě, že má příznaky odpovídající covidu-19. Žáci a zaměstnanci škol s pozitivním antigenním testem musí rovnou na PCR test a podle jeho výsledku je čeká buď pětidenní izolace (případně delší, mají-li příznaky), anebo se mohou do školy vrátit. 

Omezení dopravy kvůli nákaze a karanténám řidičů

Městská hromadná doprava v Hradci Králové bude od středy jezdit podle prázdninových jízdních řádů, tedy s prodlouženými intervaly. Důvodem je nedostatek řidičů. Ti jsou nemocní, případně v karanténě či izolaci kvůli covidu, ozřejmil mluvčí městského dopravního podniku František Meduna.

Spoje budou jezdit podle jízdních řádů s označením „Pracovní den – omezení dopravy MHD“. Oproti skutečným prázdninám budou jezdit posilové linky 6, 20 a 26, ranní školní spoj linky 11 a v ranní špičce bude posílena linka 27, která spojuje centrum města a dvě největší hradecká sídliště Slezské Předměstí a Moravské Předměstí.

Omezená je doprava i v dalších městech. Od pondělí mají prodloužené intervaly linky 3, 5 a X v Olomouci. V Praze, kde již o začátku ledna platí takzvané poloprázdninové jízdní řády, omezil dopravní podnik ještě více provoz lanovky na Petřín, a to do konce pracovního týdne. Zkrácena je oproti běžnému stavu doba, po kterou lanovka jezdí a ve čtvrtek 27. ledna se zastaví zcela.

„K dnešnímu dni (pondělí) máme na covid-19 celkem 93 pozitivně testovaných provozních zaměstnanců, tedy řidičů, strojvedoucích, dispečerů, dozorčích a hasičů. To je násobně méně než loni v březnu, v nejhorším období celé pandemie. V současnosti neplánujeme žádné další změny v provozu MHD,“ uvedl mluvčí pražského dopravního podniku Daniel Šabík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 14 mminutami

Kněží Bula a Drbola byli prohlášeni za blahoslavené

Slavnostní mší na výstavišti v Brně vyvrcholilo blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří byli prohlášeni za blahoslavené. Zakončil se tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou připomínat každý rok 17. června. Bula a Drbola patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.
07:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Armádní techniku i výcvik si na Bahna přišly prohlédnout tisíce lidí

Tisíce lidí od rána proudí na letošní Den pozemních vojsk Bahna u Strašic na Rokycansku. Největší akce pozemních sil v Česku pro veřejnost představuje dynamické ukázky vojenské techniky, z novinek například bojové vozidlo pěchoty CV90 a tank Leopard 2A4. Diváci mohou zhlédnout i historické scény. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je zájem i podpora veřejnosti pro armádu velmi důležitá.
03:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPolitické spektrum: hnutí MY, Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT, Aliance pro budoucnost

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 6. června přijali Jiří Štěpán (hnutí MY), Hana Janišová (Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT) a Pavel Sehnal (Aliance pro budoucnost). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 5 hhodinami

Chci být víc vidět a pomáhat řešit problémy, říká nová ombudsmanka

Příští ombudsmanka Eva Kostolanská chce prohloubit komunikaci s občany i médii, a zvýšit tak povědomí o práci veřejného ochránce práv. Řekla to v Událostech, komentářích. Plánuje se taky sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a probrat s ním přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva. Ve funkci po složení slibu 18. června nahradí Stanislava Křečka. V pátek ji zvolili poslanci.
před 6 hhodinami

Úniky dat či zahlcení serverů. Menší firmy už půl roku hlásí kybernetické útoky

Podvodné e-maily, škodlivé kódy v infrastruktuře nebo zahlcení serverů. Po půl roce fungování nového zákona o kybernetické bezpečnosti už menší firmy státu nahlásily 27 útoků, řekl České televizi mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Neščivera. Zákon platí od loňského listopadu a rozšířil počet firem, které musí státu hlásit kybernetické incidenty. Zástupci podnikatelů mluví o vyšších finančních nákladech.
před 11 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 12 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 21 hhodinami
Načítání...