Praha - Případné snižování prostředků na vzdělávání by bylo likvidační, tvrdí školští odboráři a zástupci vysokoškolských studentů. Proto chtějí od vlády slib, že v příštím roce rozpočet na školství neklesne. Součástí dnešního jednání bylo i veřejné slyšení o petici za vytvoření podmínek pro kvalitní vzdělávání. Její iniciátoři upozorňují na to, že uvažované školné už je pro řadu západních zemí minulostí, a dokonce v některých německých spolkových zemích se ruší. Školné není nyní na pořadu dne, reaguje ministerstvo.
„Když jsme si dělali propočet na regionální školství, tak je to zhruba něco kolem čtyř miliard, které by měly ubýt v roce 2014. To znamená, že buď poklesne průměrný plat pedagogů o víc než 1 000 korun až 1 300, u nepedagogů to může být 700 korun, anebo tedy dojde k masovému propouštění, což může být až 10 tisíc lidí, nebo kombinace obou přístupů,“ řekl šéf školských odborů František Dobšík. Tyto propočty přitom vycházejí z někdejších návrhů ministerstva financí. Nicméně podle prvního náměstka ministra školství Jiřího Nantla jde o spekulaci: „V letošním roce se nic takového neděje a myslím, že není důvod to předvídat pro příští rok,“ komentoval situaci v rozhovoru pro ČT24 s tím, že pokud vycházíme ze schváleného rozpočtu, musíme konstatovat, že ten je podle něj příznivější, než tomu bylo v minulých letech.
- „Nechci ničím vyhrožovat, ale prostě nemůžeme zůstat jenom čekat, že to nějak dopadne,“ dodal Dobšík s tím, že ohledně finančních výhledů chtějí příslib zainteresovaných ministerstev.
První návrhy na rozdělení peněz pro následující rok se objevují zhruba ke konci prvního pololetí, odboráři už proto s předstihem upozorňují na své požadavky. Nejde prý o to, peníze na školství navýšit, ale alespoň nesnižovat.
Petice Za vytvoření podmínek pro kvalitní vzdělávání
V Senátu se ale hovořilo i o petici za vytvoření podmínek pro kvalitní vzdělávání. Tu během necelého měsíce podepsalo až 20 tisíc signatářů. K petici se připojila také iniciativa Za svobodné vysoké školy, podle jejího zástupce Lukáše Matošky se bagatelizuje i problém financování univerzit. V rámci připravované novely o vysokých školách se podle něj počítá se zavedením školného, tento model se přitom v západních zemích podle Matošky neosvědčil. Tento argument vyvrátil náměstek ministra školství Nantl, podle něhož připravovaná novela se soustřeďuje zejména na otázky zajišťování kvality vysokého školství.
Česko by si podle Matošky mělo vzít příklad spíš z Finska, kde jsou výdaje na vzdělání vzhledem k HDP několikanásobně vyšší.
Poplatky a školné na veřejných vysokých školách jsou minulost, zaznělo v Senátu
Náměstek Nantl sice upozornil, že existuje řada zahraničních studií o vlivu školného na kvalitu vzdělávání, ale jejich závěry se různí, „zda má, či nemá existovat školné či jiná forma spoluúčasti, souvisí spíše s ekonomickou udržitelností systému vysokého školství než přímo s kvalitou,“ tvrdí Nantl.
Skutečnost, že zejména v Rakousku či v některých spolkových zemích se školné ruší, je třeba podle Nantla brát jako politikum. „V rámci EU má většina zemí určitou formu spoluúčasti typu registračních poplatků,“ připomíná Nantl s tím, že v tuto chvíli není na pořadu dne žádný návrh na zvyšování spoluúčasti studentů ve vysokém školství. Ministerstvo hodlá otázky školného či zápisného zkoumat až poté, co skončí práci na novele vysokoškolského zákona, která řeší zejména zajišťování kvality vysokého školství.
- Zápisné je administrativní poplatek, který nemá přímou relaci k tomu, kolik studium stojí – symbolická spoluúčast rozhodovaná na úrovni VŠ.
- Školné vyjadřuje nějaký přímý podíl na výši reálných nákladů souvisejících se studiem.
