Praha - Účinnosti nabyla novela stavebního zákona, která upravuje podmínky pro povolování podzemních staveb, ale tato úprava platí jen dnes. Pokud by se někdo vydal na stavební úřad v sobotu 2. ledna a chtěl povolit například stavbu železničního tunelu, úřad už by jeho žádost posuzoval podle jiného znění zákona. Příčinou je situace, která vznikla při schvalování dvou novel stavebního zákona v parlamentu. Cílem obou návrhů bylo zjednodušit výstavbu podzemních staveb, například metra nebo železničních a silničních tunelů, kdy se na povrchu nad plánovanými stavbami nachází mnoho pozemků s ještě více různými majiteli.
První z novel, poslanecká, se původně týkala zákona o vlastnictví bytů a prodlužovala lhůtu pro převod družstevních bytů do osobního vlastnictví. Sněmovna ji schválila v červnu, ale Senát ji vrátil s pozměňovacím návrhem, který se týkal právě povolování staveb. Podle něj by stavebník nemusel prokazovat vlastnické nebo jiné právo k pozemku nad podzemní stavbou, pokud by šlo o pozemky nebo jiné stavby, které s ní nesouvisí.
Sněmovna na tento návrh přistoupila a schválila novelu i s ním 9. září. V účinnost tato novela vstoupila právě dnes. Den poté, 10. září, ale sněmovna schvalovala ve zrychleném režimu vládní novelu stavebního zákona, která novelizovala pouze jediné ustanovení týkající se právě povolování tunelů a dalších podzemních staveb. Účinnosti měla nabýt také 1. ledna. Zpravodaj k této novele, poslanec ODS Jaroslav Krupka, proto navrhl po dohodě s ministerstvem dopravy, aby se účinnost vládní novely posunula až na 2. leden, a neplatily tak dvě různé právní úpravy.
Vládní formulace mimo jiné říká, že stavebník nemusí prokazovat vlastnické nebo jiné právo k pozemku a stavbě na povrchu, pokud buduje veřejně prospěšnou stavbu.
