Praha - Historik Miroslav Brož narazil v archivech na dosud nezveřejněná data. Příkladem byla morálka v řadách Svobodovy armády za druhé světové války, kdy padlo nejméně šest rozsudků smrti, případy dezerce a zrady, včetně dobrovolného zajetí nepřítelem.
Hrdina Otakar Jaroš byl v protektorátním rozhlase, který pro německou propagandu v listopadu 1943 líčil bitvu u Sokolova, vykreslen jako zbabělec. Do německého zajetí se tehdy dostalo zhruba 20 lidí, pět zradilo a spolupracovalo s Němci. Hlas z pořadu, desátník Jiří Šmolík, si po válce odpykal devět let ve vězení. Přímo během bojů se ale dezerce trestaly daleko přísněji.
„Pokud bych bral jenom dokumenty přístupné do dneška, tak se jedná asi o šest lidí, kteří byli pro výstrahu zastřeleni. Nemluvím o těch, kteří byli zastřeleni třeba při útěku,“ uvádí historik Miroslav Brož. Na dosud neznámá fakta narazil v archivech.
Podle jednoho z dokumentů zastřelil vojáka na útěku z vězení i legendární hrdina Antonín Sochor. Disciplína byla přísná v zázemí i na frontě. „Dva kroky vpřed, krok dozadu a je to na zastřelení. Bez diskuse. Tak nás i varovali. Když jdete do boje, nezkoušejte dezertovat nebo utéct z fronty,“ popisuje veterán Benedikt Sapoušek.
Případné zrádce hlídala trestní rota
Československá jednotka nasazovala svoji trestní rotu, po vzoru obdobných sovětských jednotek, do nejtěžších bojů. „K provinění stačilo, že vypil sousedovi mléko, snědl chleba, vyměnil boty roztrhané za dobré,“ doplňuje Brož. „Trestanecká rota byla velmi slavná. Byli první, kteří útočili,“ říká veterán československého armádního sboru v SSSR Alexander Beer.
Ve vypjatých bojových situacích selhaly podle svazku, na který narazil historik Brož, řádově stovky vojáků. Šlo přitom o zlomek vzhledem k tomu, že československým armádním sborem prošlo za války zhruba 50 tisíc lidí.
