Nečasová nemusí platit daň z kabelek, finanční úřad podle soudu postupoval nesprávně

Jana Nečasová, dříve Nagyová, nemusí platit darovací daň z kabelek, rozhodl Nejvyšší správní soud. Zvrátil tak verdikt městského soudu, který Nečasové stížnost dříve zamítl. Vyšší instance konstatovala, že úřad doručoval výzvu na nesprávnou adresu, a proto nenaplnil zákonné podmínky pro vyměření daně.

Finanční úřad vyzval Nečasovou k podání daňového přiznání na základě poznatků Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v roce 2015. Manželka bývalého premiéra Petra Nečase na výzvu ale opakovaně nereagovala, úřad jí proto stanovil darovací daň, takzvaně podle pomůcek.

Osm kusů oděvů a doplňků mělo podle finančního úřadu celkovou hodnotu téměř 350 tisíc korun, Nečasová z nich měla zaplatit daň necelých 23 tisíc korun.

Proti tomu se Nečasová bránila, namítala mimo jiné, že výzvu k podání daňového přiznání jí úřad doručoval na špatnou adresu, a proto nenaplnil zákonné podmínky pro vyměření daně. Městský soud stížnost zamítl, Nejvyšší správní soud se ale s jeho závěry neztotožnil.

Podle předsedkyně soudního senátu Lenky Kaniové ze zákonných ustanovení vyplývá, že žádost podaná u Finančního úřadu v Karlových Varch nevyvolává účinky vůči Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu. „Doručoval-li finanční úřad výzvu k podání daňového přiznání a platební výměr na adresu, kterou si stěžovatelka zvolila jako doručovací u jiného správce daně v roce 2006, postupoval nesprávně,“ konstatuje soudkyně.

Vzhledem k tomu, že výzva nebyla doručena, Nečasová se neseznámila s jejím obsahem, a proto podle soudu nebyly naplněny zákonné podmínky pro stanovení daně. Případ se nyní vrací na úroveň Odvolacího finančního ředitelství.

Případ luxusních kabelek pro Nečasovou je součástí kauzy, která v červnu 2013 vedla k zásahu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu na úřadu vlády a následnému pádu kabinetu Petra Nečase. Za zneužití Vojenského zpravodajství dostala Nečasová tříletou podmínku a desetiletý, tedy maximální zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy.

Nečasová čelí obžalobě také v kauze krácení daně, policie ji v březnu 2015 obvinila kvůli tomu, že finančnímu úřadu nepřiznala dary, například drahé kabelky, které jako ředitelka premiérova kabinetu dostávala. Celkovou cenu dárků policie vyčíslila na 10,1 milionu korun, zkrácená daň podle žalobců činila 736 tisíc korun, Nečasová ji posléze uhradila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 7 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 9 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 13 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.