Nízké a rozkolísané financování nových výzkumných center může být vážnou hrozbou pro fungování celého systému výzkumu v České republice. Na zasedání Akademického sněmu před tím varoval šéf Akademie věd Jiří Drahoš. Pokud bude i nadále málo peněz na jejich udržitelnost, musela by podle něho Akademie věd výrazně zredukovat peníze pro svá pracoviště a omezit nové projekty.
„Naléhavost problému spočívá v tom, že pro zajištění provozu výzkumných center bude již v příštím roce zapotřebí asi 1,8 miliardy korun, což o více než půl miliardy překračuje aktuálně schválené prostředky,“ upozornil Drahoš.
Situaci navíc komplikuje fakt, že v rozpočtovém výhledu na rok 2017 se počítá pouze se zhruba 1,1 miliardy. „Jsem tedy nucen konstatovat, že pokud by mělo jít o setrvalý trend, pak by bylo závažným způsobem ohroženo fungování těchto strategických výzkumných infrastruktur,“ řekl.
Akademie věd dostala v rozpočtu na příští rok od státu přidáno 307 milionů korun. Tento příspěvek je podle Drahoše po dlouhé době prvním významnějším nárůstem v rozpočtu. „Pokud se problém nevyřeší, budeme ale nuceni ho dát do center, nechceme-li je nechat padnout, což by byl samozřejmě nesmysl,“ podotkl Drahoš.
Místo toho by akademie raději příspěvek od státu využila na zaplacení svých pracovišť, výzkumné programy v rámci nové strategie a zaplacení vnitřních dluhů, které vznikly po nákupu nových přístrojů.
Podle šéfa Akademie věd panuje v Česku mýtus, že by si velká výzkumná centra měla na svůj provoz z velké části vydělat sama spoluprací s průmyslem: „Ale podle Evropské komise si tato centra mohou komerční činností vydělat maximálně 20 procent svého rozpočtu,“ upozorňoval Drahoš.
O problému financování už prý mluvil jak s vicepremiérem pro vědu, výzkum a inovace Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL), tak s ministryní školství Kateřinou Valachovou (ČSSD) i ministrem financí Andrejem Babišem (ANO): „Dozvěděl jsem se, že o celém problému bude ještě na vládě jednáno," dodal ve Studiu ČT24 Drahoš.
