Ministerstvo zemědělství začalo spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěž (ÚOHS) v minulém týdnu sledovat prodejní ceny vybraných potravin, aby obchodníci uměle nezvyšovali marže. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) zdražovali výrobci i v březnu, ceny nejvíc rostly v zemědělství, což naznačuje budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Na ty dopadne i vzrůst nákladů podnikatelům, což avizuje Hospodářská komora. Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok nevyloučil další zvýšení úrokových sazeb. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl po středečním jednání vlády, že kabinet připravuje kroky, které mají zajistit především udržení dodávek energie za přijatelné ceny, ministři o nich však budou dál diskutovat.
Ministerstvo zemědělství kontroluje ceny potravin. Rusnok nevyloučil další růst úrokových sazeb
UDÁLOSTI: České domácnosti utrácejí za jídlo v průměru asi pětinu svých příjmů, s rostoucími cenami se zvyšuje i tato částka (zdroj: ČT24)
Vláda sice slibuje kroky, které omezí zdražování, ale po středečním výjezdním zasedání nic konkrétního nepředstavila. Podle premiéra Fialy budou ministři o inflaci a energetické bezpečnosti jednat až později na neformální části zasedání.
„Jako vláda se zabýváme energetickou bezpečností, zajištěním energií, strategickými kroky, které zajistí dostatek energie za přijatelné ceny. Abychom ty kroky mohli udělat, tak je nemůžeme dopředu komentovat,“ uvedl Fiala. Vicepremiér a předseda Pirátů Ivan Bartoš před vládním jednáním hovořil o možnosti zavést automatickou valorizaci rodičovské, jako je tomu u důchodů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) především znovu vyloučil, že by protiinflační opatření mohla být plošná.
Což kritizuje opozice. „Tato vláda neudělala pro lidi vůbec nic z hlediska pomoci v boji proti vysokým cenám energií a pohonných hmot,“ podotkl předseda ANO Andrej Babiš.
Podle ekonomky Danuše Nerudové lze očekávat, že dopady budou „skutečně citelné“ pro každou třetí domácnost. „Hovoříme už o zasažení střední třídy, coži jsou učitelé, sestry, pošťáci – lidé, kteří nebyli zvyklí, že by si museli chodit pro sociální dávky,“ varovala.
UDÁLOSTI: Vláda dál diskutuje o krokům proti inflaci (zdroj: ČT24)
Kontroly marží potrvají nejméně čtvrt roku
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) ovšem již před vládní schůzí avizoval kontroly marží u vybraných potravin. Sdělil, že mají trvat nejméně tři měsíce. Do kontrol chce ministerstvo vedle antimonopolního úřadu přizvat také ministerstvo financí. Zaměřuje se především na čtyři skupiny potravin, a to máslo, drůbeží a vepřové maso a pečivo. Skupiny byly vybrány na základě podnětů od veřejnosti, ale i zemědělců nebo potravinářů.
Ceny potravin jsou ostatně tím, co – přes diskuse například o benzinu – pociťují české domácnosti nejvýrazněji. V průměru za jídlo utrácejí pětinu svých příjmů a zdražování je u některých potravin zvlášť citelné. Například rajčata, která loni stála 50 korun za kilogram, již vyjdou více než na 80 korun, dražší jsou ale i rohlíky – v přepočtu na kilogram o dvanáct korun – nebo maso.
Ministerstvo chce kontrolami dosáhnout toho, aby obchodníci a další členové dodavatelského řetězce nezneužívali současné situace a nezvyšovali uměle své marže. Jaké konkrétní kroky by v případě zjištění nepřiměřených marží přišly, ministr nekomentoval.
„Zaznamenali jsme případy, kdy obchodní přirážka na točeném salámu byla 246 procent, na standardní šunce dokonce 255 procent. To jsou čísla, u kterých už se člověk musí pozastavit nad tím, zda je to v pořádku. Ano, máme volné tržní prostředí, ale není možné, aby zemědělci byli takto zmáčknutí, prodávali za ceny, které jim ani nepokryjí náklady, a přitom jiní měli neúměrně vysoké marže,“ řekl Nekula.
Brífink ministra zemědělství ke kontrole marží u vybraných potravin (zdroj: ČT24)
Ministr usiluje o spravedlivější rozdělení zisku
Stát přitom některé druhy zemědělské výroby dlouhodobě dotuje. Situace, kdy například vepřové maso v obchodech výrazně zdražuje, ale producenti masa nedostanou adekvátně zaplaceno a produkují se ztrátou, je podle ministra dlouhodobě neudržitelná.
Ministr proto usiluje o to, aby zisk byl spravedlivěji rozdělen mezi zemědělce, zpracovatele a obchodníky. K tomu by měla přispět novela zákona o významné tržní síle, která v ČR měla platit již od loňského května, doposud ale nebyla schválena. Novela předpokládá mimo jiné i snížení hranice pro posuzování firem s významnou tržní silou z nynějšího obratu pět miliard korun ročně na 51 milionů korun. Tím se okruh posuzovaných subjektů výrazně rozšíří.
Podle předsedy ÚOHS Petra Mlsny se začne po přijetí zákona rozkrývat celý dodavatelský řetězec, který je dosud jakousi „černou skříňkou“. O nekalých a jiných praktikách se tak podle něj pouze hovoří, neexistují ale žádná data, která by je dokládala.
Ministr Nekula proto bude také diskutovat se zástupci zemědělců, potravinářů a obchodníků. Mimořádné jednání s těmito subjekty svolal na čtvrtek. Řešit s nimi chce právě rostoucí ceny potravin a marže některých subjektů, na které v končeném důsledku doplácí spotřebitel.
Ceny výrobců v březnu nejvíc rostly v zemědělství
V zemědělství se v březnu podle ČSÚ ceny zvýšily o 27,2 procenta po únorovém růstu o 22,9 procenta. V rostlinné výrobě se ceny zvýšily o 38,8 procenta, v živočišné výrobě o 12,4 procenta. Olejniny zdražily téměř o polovinu, obiloviny bezmála o čtyřicet procent a brambory o necelou čtvrtinu. Ovoce naopak zlevnilo o 14 procent a zelenina o 18 procent.
V průmyslu, kde zrychlil růst na 24,7 procenta z 21,3 procenta, se nejvíce zvýšily ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. „Ceny elektřiny, plynu a páry vzrostly o 48,9 procenta. Z toho elektřiny, přenosu, rozvodu a obchodu s elektřinou o 62,3 procenta. Ceny obecných kovů a kovodělných výrobků byly vyšší o 27,8 procenta a chemických látek a výrobků o 42,9 procenta,“ uvedli statistici. Zdražily také potravinářské výrobky, nápoje a tabák.
Ve stavebnictví růst zrychlil na 10,4 procenta z 9,9 procenta. Cena stavebního materiálu v meziročním srovnání vzrostla o 22,8 procenta, stavební práce zdražily o 10,4 procenta.
Ceny tržních služeb pro podniky byly v březnu meziročně vyšší o 4,9 procenta, zatímco v únoru o 4,3 procenta. V této oblasti se ceny za skladování a podpůrné služby v dopravě zvýšily o 15,7 procenta, za reklamní služby a průzkum trhu o 15,3 procenta a za služby v oblasti zaměstnání o 9,5 procenta. Více se platilo také za operativní leasing, služby v pozemní dopravě nebo za vydavatelské služby.
Také v meziměsíčním srovnání se ceny zvyšovaly. V zemědělství to bylo o 5,4 procenta, v průmyslu o 4,2 procenta, ve stavebnictví o procento a ceny tržních služeb pro podniky vzrostly proti letošnímu únoru o 1,4 procenta.
Ceny zvyší 80 procent podnikatelů
O růstu nákladů mluví i Hospodářská komora, podle níž vzrostou podnikatelům v letošním roce náklady o desítky procent. V důsledku zdražování materiálů, energií a pohonných hmot tak bude nuceno zvednout ceny svých výrobků více než 80 procent podnikatelů.
Plných 94 procent podnikatelů uvedlo, že v porovnání s loňským rokem jim ceny vstupů, jako jsou materiály, meziprodukty a služby zásadní pro podnikání, bez energií a mezd, letos vzrostou. Podle Hospodářské komory neexistuje ani jediná firma, která by předpokládala, že cena energií a pohonných hmot letos klesne.
Nejvyšší nárůsty cen ve stavebnictví například určuje nedostatek materiálu, součástek i pracovní síly, což dále negativně ovlivňuje válečný konflikt na Ukrajině. Dovoz základních surovin a zásadních meziproduktů vázne a zároveň stavebnictví přichází o kvalifikované ukrajinské pracovníky, kteří opouštějí ČR, aby bojovali na frontě, ukázal průzkum.
Řada podniků sníží své marže
„Přestože se v podstatě všem podnikům zvýší ceny vstupů, a to velmi výrazně, nemalá část respondentů přistoupí i ke snížení svých marží, týkat se to bude především menších firem. Růst cen vstupů se tak v plné míře nepromítne do spotřebitelské inflace, tento přístup podnikatelů bude dopady tohoto růstu na spotřebitele tlumit,“ uvedl prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
Podle Hospodářské komory se situace na trhu s rychle rostoucími cenami elektřiny a plynu stává neudržitelnou jak pro domácnosti, tak pro podniky. Proto navrhla vládě kroky, jak domácnostem, podnikům a obcím snížit cenu energií a zabránit i dramatickému růstu cen v následující topné sezoně.
Vláda by se podle Hospodářské komory měla soustředit i na dosud neuvažovaná řešení. Komora navrhuje například výjimky pro používání burzovních cen při prodeji energií, majetkový vstup ČR do vznikajících LNG (zkapalněný zemní plyn) terminálů nebo vytvoření mechanismu k zajištění strategických zásob zemního plynu. Vláda by měla zvážit i vlastní těžbu plynu z břidlic nebo prodloužení provozu uhelných tepláren.
Rusnok: Inflace tady nebude věčně
Guvernér ČNB Jiří Rusnok nevyloučil na zasedání bankovní rady na počátku května další zvýšení úrokových sazeb. Zároveň uvedl, že vysoké sazby ponechá banka delší dobu, než původně očekávala.
„Ta inflace tady nebude věčně. Není to prokletí, ale nebude to bezbolestné. To hlavní jsme již odpracovali a spíše to vidím tak, že ty vysoké sazby s námi budou déle než jsme čekali,“ uvedl Rusnok. Původní předpoklady ČNB počítaly s poklesem sazeb již ke konci letošního roku. „Troufnu si spekulovat, že to nebude v letošním roce,“ dodal Rusnok k možnému poklesu sazeb.
Bankovní rada ČNB na konci března zvýšila úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. Šlo tak o páté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Základní úroková sazba tak nyní činí pět procent, což je nejvyšší hodnota od roku 2001. Sazby ČNB zvyšuje kvůli snaze utlumit rostoucí inflaci a snížit i inflační očekávaní.
Meziroční inflace v Česku v březnu stoupla na 12,7 procenta. To je nejvyšší hodnota od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Podle Rusnoka ale bude v dalších měsících teprve kulminovat kolem 13 až 14 procent. Ke konci roku by ale měla podle guvernéra inflace začít citelně klesat.