Podle Zamrazilové vzroste deficit o desítky miliard korun. S původním schodkem nepočítá ani Stanjura

3 minuty
Události: Zamrazilová očekává vyšší deficit
Zdroj: ČT24

Vláda letos téměř jistě nedodrží plánovaný schodek rozpočtu ve výši 280 miliard korun, řekla České televizi šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Deficit podle ní i kvůli válce na Ukrajině vzroste o desítky miliard. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) navíc v reakci na vysokou inflaci schválil snížení spotřební daně z paliv, zrušení silniční daně nebo růst životního a existenčního minima.

Do Česka už před válkou na Ukrajině oficiálně uprchlo zhruba tři sta tisíc uprchlíků. Státní náklady na jejich ubytování, sociální dávky, vzdělávání, zdravotní péči a další pomoc budou podle ministra vnitra mnohem vyšší, než vláda na začátku války odhadovala.

„Je to nějakých 54 miliard korun, ale jednáme s Evropskou unií, abychom velkou část peněz dostali do rozpočtu z evropských zdrojů,“ řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

I kdyby Evropská unie většinu nákladů spojených s uprchlíky Česku proplatila, zvýšení schodku letošního státního rozpočtu se vláda podle šéfky Národní rozpočtové rady nevyhne. „Nevyhnutelné bude zvýšit schodek z 280 miliard o nějaké desítky miliard korun. Doufám samozřejmě, že ty nejmenší. Ale pochopitelně, že válka na Ukrajině je něco, co situaci změnilo,“ řekla Zamrazilová.

Klíčoví ministři Fialovy vlády vyšší než plánovaný deficit připouští. Oficiálně ho ale oznámit nechtějí. „Skutečně to nemohu vyloučit. Kdyby nebylo 24. února, tak bych to vyloučil,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Tak 280 miliard byl závazek ještě před touhle krizí. Teď se samozřejmě ukazuje, že výdaje jsou obrovské. Myslím si, že s číslem problém bude,“ dodal Rakušan.

Rozpočtové důsledky války a zmírnění dopadů inflace
Zdroj: MF/výpočet ČT/MPSV/MV

Vláda totiž kvůli válce plánuje také až patnáctimiliardové zvýšení výdajů na obranu. Po daňových úlevách, které kabinet schválil kvůli vysoké inflaci, pak vypadne z veřejných financí víc než osm miliard korun. A další dvě miliardy korun letos vláda zaplatí za zvýšení životního a existenčního minima. To je spolu s výdaji na uprchlickou krizi dohromady skoro 80 miliard korun, se kterými původní rozpočet nepočítal.

Rozpočet byl nereálný i před válkou, tvrdí Schillerová

Poslanci ve sněmovně schválili vládní návrh státního rozpočtu 10. března, tedy téměř dva týdny poté, co začala válka na Ukrajině. Opozice tvrdí, že už tehdy byl rozpočet se schodkem 280 miliard korun příliš ambiciózní.

„Byl cárem papíru už v den, kdy se schválil. Byla tam celá řada účetních triků, celá řada věcí nepodložených legislativou, takže on je dneska už nereálný. Navíc do toho vstoupila válka,“ řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Podle zástupců SPD nelze válkou omlouvat veškeré výdaje. „I vláda se musí snažit, nesmí svádět všechno jenom na to, že je prostě válka na Ukrajině, a proto je potřeba utrácet peníze bez kontroly,“ řekl místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Česká vláda projedná novelu státního rozpočtu na konci června a hned poté ji pošle do Poslanecké sněmovny. Ministr financí Stanjura by chtěl, aby poslanci schválili nový státní rozpočet do konce letošního srpna.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhoduje, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračuje kongres ODS. Ten rozhodne mimo jiné o tom, kdo obsadí místa čtyř řadových místopředsedů, na která bylo nominováno devět kandidátů. Neúspěšný uchazeč o post předsedy strany Radim Ivan, senátorka Vladimíra Ludková a Jan Mráz z plzeňské organizace strany ovšem nominace ve svých projevech odmítli.
06:08Aktualizovánopřed 15 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 2 hhodinami

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 3 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 16 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:58
Načítání...