Sněmovna v prvním čtení schválila hlasy vládní koalice základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jde o jeho příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Rozpočet počítá se schodkem 280 miliard korun. Odpoledne poslanci schůzi o rozpočtu přerušili a schválili novelu pandemického zákona, kterou vetoval Senát. Poté zvolili posledního místopředsedu sněmovny – stal se jím Karel Havlíček (ANO).
Sněmovna schválila základní parametry státního rozpočtu. Schodek bude 280 miliard korun
Celkové příjmy a výdaje podpořilo 103 poslanců vládní koalice. Stalo se tak po téměř jedenáctihodinové debatě, v níž rozpočet kritizovali hlavně zástupci ANO včetně bývalých ministrů. Ke kritice se přidalo i hnutí SPD. Opozice hlasovala proti rozpočtu. Ačkoli si poslanci již dopředu schválili možnost jednat celou noc a také v sobotu, stihli o rozpočtu hlasovat ve 21:40.
Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) předložila svůj návrh rozpočtu s vyššími příjmy, nižšími výdaji i nižším schodkem. Bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) navrhla schodek o 97 miliard vyšší. Rozpočet počítá s příjmy 1613,2 miliardy korun a výdaji 1893,2 miliardy. Nyní už poslanci nemohou tyto základní parametry měnit, mohou jen přesunovat peníze uvnitř rozpočtu.
Loňský schválený schodek činil 500 miliard, hospodaření nakonec skončilo deficitem 420 miliard korun.
Protože Česko dosud nemá schválený rozpočet pro letošek, hospodaří od ledna v rozpočtovém provizoriu. Rozpočet má nabýt účinnosti dnem následujícím po jeho vyhlášení. „Takže máme předpoklad, že rozpočtové provizorium by mohlo skončit nejpozději v polovině března a pak bychom už mohli hospodařit podle schváleného rozpočtu,“ upozornil v pátek ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda již dříve uváděla, že provizorium bude trvat nejdéle do konce března.
Rozpočet nyní dostanou k projednání sněmovní výbory. Rozpočtový výbor projedná jejich doporučení v úterý 1. března. Druhé čtení na plénu, kdy mají poslanci možnost přednášet své návrhy na přesuny peněz, má přijít na řadu v pátek 4. března. Závěrečné schvalování by se mělo odehrát ve čtvrtek 10. března.
Jednání provázela kritika opozice
Politici ANO při večerní debatě kritizovali nedostatky například v rozpočtech ministerstva vnitra nebo dopravy. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) rozpočtu vytkla, že nynější vláda pouze vzala původní návrh bývalého kabinetu a seškrtala v něm, co se dalo. Další politici ANO pak rozebírali jednotlivé oblastI rozpočtu podle svého zaměření. Vytýkali nedostatek peněz na jednotlivé účely nebo zpochybňovali vládou uváděné úspory.
Bývalá karlovarská hejtmanka a nynější místopředsedkyně sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO) například kritizovala rozpočet ministerstva vnitra za to, že podle ní nedává dost peněz policistům a hasičům. Není podle ní například jasné, zda budou peníze na stravné a náborový příspěvek policistům.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) její kritiku odmítl. „Rozpočet zajistí bezproblémové fungování všech složek, které pod ministerstvo vnitra spadají,“ sdělil. Mračková Vildumetzová ho také obvinila, že v resortu škrtá na těch, kteří peníze potřebují nejvíc. Chce prostřednictvím pozměňovacího návrhu peníze hasičům vrátit. Rakušan mimo jiné ujistil, že i nadále počítá s investicemi v resortu.
UK: Karel Havlíček (ANO) a Josef Bernard (za STAN) reagují na rozhodnutí sněmovny k rozpočtu (zdroj: ČT24)
Stanjura nabádal ke zdrženlivosti
Ekonomický expert ODS, místopředseda sněmovny Jan Skopeček řekl, že nynější návrh rozpočtu je maximum možného a nešlo šetřit víc. „Je to pouze rozcvička na rozpočty v příštích letech,“ uvedl. V dalších letech bude podle něho potřeba velkým tempem snižovat schodek a snížit podíl výdajů, které určují zákony. „Nepůjde to bez systémových změn ve zdravotním a penzijním systému,“ poznamenal.
Stanjura nabádal opoziční poslance ke zdrženlivosti ohledně rozboru jednotlivých rozpočtových kapitol, když první čtení návrhu je o jeho základních ukazatelích. Podrobnější debata patří podle něho do výborů a do druhého čtení, byť, jak řekl, ani nyní ji nikomu nezakazuje. Schillerová reagovala, že stínoví ministři ANO se potřebují zeptat na některé podrobnosti, aby mohli kvalitně připravit návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu.
Do kritiky rozpočtu se zapojili i poslanci SPD. Například Jan Síla uvedl, že návrh rozpočtu snižuje příliv peněz do zdravotnictví. Je jen těžko pochopitelné, proč se šetří na zdravotnictví, které je dlouhodobě podfinancované, domnívá se.
Události: Poslanci jednají o rozpočtu (zdroj: ČT24)
Dopoledne vystoupil prezident
Dopoledne se v půlhodinovém projevu vyjádřil i prezident Miloš Zeman. Rozpočet podle něj není protiinflační ani prorůstový. Měl výhrady k návrhu rozpočtu například kvůli škrtům v platbách do veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce nebo snížení investic.
Kritizoval také, že návrh neruší žádné daňové výjimky, které podle něj stát stojí 380 miliard korun. Vyzval členy dolní komory k obnovení vyššího zdanění příjmů fyzických osob, což by příjmy státu zvýšilo o 90 miliard. Státní rozpočet by tak mohl být podle něj přebytkový. Zeman si myslí, že vládě i poslancům k takovým krokům chybí politická odvaha. Uznal ale, že pokud by tímto způsobem vláda a poslanci dosáhli přebytkového rozpočtu, „jejich voliči je zabijí“.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v reakci na Zemanův projev rušení většiny daňových výjimek odmítl. Ne proto, že by se vláda bála voličů, ale protože by to byl chybný krok, vysvětlil.
Projev prezidenta Miloše Zemana k rozpočtu (zdroj: ČT24)
Zeman i v minulosti do sněmovny chodil při příležitosti prvního čtení návrhu rozpočtu. Návštěvu využil i ke krátkým zdravicím s některými poslanci, převažovali mezi nimi zákonodárci opozičního hnutí ANO. Při odjezdu ze sněmovny novinářům prezident řekl, že by rozpočet nevetoval. Ve svém vystoupení na plénu se snažil podle svých slov návrh drobně vylepšit.
Prezident je podle ANO ve formě
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že prezident ve sněmovně bavil. „Dal nám k rozpočtu několik skvělých rad, a dokonce pošpásoval i na konto svého kanálu Dunaj-Odra-Labe. Taky navrhl odstranit všechny daňové výjimky. A pak to hezky uzavřel, že kdybychom to zrealizovali, tak nás voliči zabijí,“ napsal.
Zemanův zdravotní stav po loňské hospitalizaci naopak vyzdvihli poslanci opozičního ANO. Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že prezident byl ve skvělé formě a perlil. „Kde jsou ti politici, kteří ho před pár měsíci už takřka pohřbívali?“ napsal.
Také šéf ANO a bývalý premiér Babiš ocenil, v jaké je Zeman formě. „Vtipný, trefný, vybavený argumenty, půl hodiny mluvil spatra. Opět se mi při jeho projevu vybavilo, jak ho před koncem minulého roku někteří senátoři a poslanci vládní koalice chtěli zbavit úřadu,“ uvedl.
Babiš souhlasí s prezidentem v tom, že vláda nešetří. „Připravila jen tupé škrty, které jsou v rozporu se sliby, že nebudou občany bolet. Souhlasím i s tím, že tento rozpočet není protiinflační, ale proinflační, a už vůbec není prorůstový,“ doplnil expremiér.
Podle SPD vláda škrtá na potřebných
Návrh státního rozpočtu není dobrý ani podle předsedy opozičního SPD Tomia Okamury. Kritizoval například plánované snížení plateb státu do zdravotnictví na loňskou úroveň. „Vláda škrtá na potřebných lidech, a naopak zvyšuje výdaje na nepotřebné politické trafiky,“ prohlásil předseda SPD.
Řekl, že ačkoli představitelé koalice před volbami tvrdili, jak jsou připraveni vládnout, ve skutečnosti podle Okamury jen provedli „některé šachy“ v návrhu rozpočtu, který předložil předchozí kabinet a který byl rovněž špatný. Při sestavování rozpočtu by podle něho bylo nutné nejprve stanovit, co je reálně potřeba, a na to dávat peníze. „Spousta pijavic by přišla o dojnou krávu,“ tvrdí.
Obhajoba premiéra
Premiér Petr Fiala (ODS) označil návrh rozpočtu za úsporný a protiinflační. „Šetřili jsme na státu, na provozu a na zbytečných výdajích,“ řekl. Ministerský předseda zároveň kritizoval tempo zadlužovaní za koaliční vlády svého předchůdce Babiše.
„Ještě nikdy nečelily veřejné finance tak masivnímu útoku na udržitelnost. Ještě nikdy jsme neprojídali vlastní budoucnost takovým tempem. Státní dluh stoupl za poslední dva roky o polovinu,“ prohlásil Fiala. V Česku podle něho vládl populismus nejen politický, ale také rozpočtový.
Fiala tak podpořil svého stranického ministra financí. „Návrh letošního rozpočtu se dá popsat jako zodpovědné protiinflační vládnutí bez zvyšování daní,“ řekl Stanjura na začátku schůze poslancům.
Zároveň uvedl, že vyšší inflace sice do rozpočtu přinese proti plánu víc peněz, například na sociálním pojistném nebo na dani z přidané hodnoty, ale současně bude znamenat i vyšší výdaje. Půjde například o mimořádné zvýšení důchodů plánované k červnu.
Ministr financí také potvrdil, že v rozpočtu bude krácena vedle dalších institucí i kancelář prezidenta. Podle návrhu by měla hospodařit s 420,1 milionu korun. Hrad si proti předchozímu schválenému rozpočtu má pohoršit o 2,7 milionu korun. Podle Stanjury mají být úspory podobné těm, které provedou další instituce.
Havlíček se stal místopředsedou sněmovny
Sporná novela pandemického zákona bude s největší pravděpodobností platit. Sněmovna v pátek přehlasovala koaliční většinou její senátní veto. Odklad hlasování vyvolal kritiku opozice. Její zástupci poukazovali na to, že koalice v noci na čtvrtek dostatek hlasů pro odvrácení senátního postoje neměla. Mluvili o blamáži a fiasku pětikoalice. Vládní politici ale takovou interpretaci odmítli.
Dolní komora také odpoledne obměnila polovinu svých zástupců ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a dvě třetiny zástupců v její dozorčí radě. Obdobně tomu bylo i na počátku minulého volebního období. Oba orgány poslanci obsazují podle zásady poměrného zastoupení stran v dolní komoře. V radách tak už nemají zastoupení sociální demokraté a komunisté, kteří v loňských říjnových volbách neuspěli.
Sněmovna na řádné schůzi také zvolila zbývajícího šestého místopředsedu. Stal se jím kandidát opozičního ANO Karel Havlíček. V tajné volbě porazil lídra SPD Tomia Okamuru.