Ačkoli se v souvislosti s majetkovými přiznáními nejčastěji hovoří o vrcholných politicích – některým z nich již dokázaly majetkové poměry ohrozit či ukončit kariéru – týkají se všech politických pater. Nově budou informace snadno dostupné v rejstříku. Pro komunální politiku to ale představuje problém. Především v čele menších obcí bývají lidé, kteří mají zároveň vlastní podnikatelské aktivity a nyní se kvůli přiznáním chystají pověsit starostování či místostarostování na hřebík.
Majetková přiznání nejsou pro komunální politiky z pársethlavých vesniček žádnou novinkou. Novinkou však je centrální registr oznámení veřejných funkcionářů na ministerstvu spravedlnosti. Zavedla jej loňská novela zákona o střetu zájmů (která zároveň zavedla omezení pro podnikání poslanců) a registr funguje od září s tím, že se v něm objeví přiznání podaná letos na podzim.
Podle komunálních politiků, pro něž je často veřejná funkce spíše „bokovkou“, je veřejně přístupná databáze problém a často i překážka dalšímu jejich působení ve funkcích. Co si vydělají mimo politiku, nyní může každý snadno zjistit. „Jedním klikem se všechno dostává do takové udavačské úrovně,“ míní jednatel projekční kanceláře a zároveň místostarosta východočeského Zámrsku Pavel Matys. Ve funkci je sedm let, ale uvažuje o tom, že kvůli registru přiznání skončí.
Starostka Zuzana Tvrdíková (STAN) o svého zástupce přijít nechce, ale jeho důvody chápe. Majetkové přiznání, které se podávalo dosud, podle ní stačilo. „V případě, že máme hypotéku, uvádíme i bankovní ústav, IČO bankovního ústavu, adresu. Nerozumím, proč se to musí takovým způsobem vyplňovat,“ podotkla.
Zámrsk se 740 obyvateli je příkladem obcí, které měly již před centrálním registrem majetkových přiznání problém sestavit byť jen jednu kandidátku, z níž by bylo možné v komunálních volbách sestavit zastupitelstvo. Starostka se obává, že nyní bude ještě hůře.
Podle průzkumu Sdružení místních samospráv nesouhlasí se zveřejňováním majetku v centrálním registru na internetu většina starostů. Polovina jich zvažuje, že ve funkci skončí a příští rok už nechají volby volbami. Totéž platí o místostarostech nebo radních. „Stěžují si, že na ně stát ukazuje jako na darebáky, paušalizuje je jako zloděje, je to velice nedůstojné,“ uvedl místopředseda sdružení Jan Sedláček.
Zásadní problémy nepůsobí centrální registr spíše ve větších městech, kde se vrcholní představitelé věnují politice naplno. Třeba starosta Nymburku Pavel Fojtík (STAN) se zveřejněním problém nemá. „Je to další věc, která má sloužit ke kontrole politiků,“ podotkl.
Ministerstvo spravedlnosti připouští, že by se zákon mohl změnit, ale ne hned. „Aktuálně je příliš krátká doba na to, abychom to zhodnotili v praxi. Musíme se podívat, jak se ten zákon bude chovat, ale o určitých změnách a úpravách uvažujeme,“ sdělila mluvčí úřadu Tereza Schejbalová.
Jak by mohla eventuelní změna zákona vypadat, zatím není jasné. Jisté však je to, že za pozdě dodané, chybné nebo třeba nepravdivé oznámení bude nejen poslancům či ministrům, ale i starostům malých vesniček od prosince hrozit až 50tisícová pokuta.
