Lídři jako lákadlo? Pro většinu voličů je jejich osobnost stěžejní

Praha -  Osobnost lídra je pro většinu voličů klíčovým faktorem při rozhodování, které straně do volební urny hodí svůj hlas. Podle exkluzivního průzkumu agentury Median a STEM/MARK pro Českou televizi to uvedlo celkem 86 procent dotázaných. Právě předsedové hlavních politických stran jsou voliči vnímáni velmi odlišně. Největší procento oslovených v porovnání s ostatními lídry považuje za nejméně sympatického šéfa TOP 09 Karla Schwarzenbega. Naopak největší sympatie přisoudili lidé lídrovi Úsvitu přímé demokracie Tomiu Okamurovi.

Osobnost a důvěryhodnost celostátního lídra strany je pro většinu voličů stěžejní charakteristikou při rozhodování, komu dají či nedají hlas. Za důležitou ji považuje celých 86 procent lidí, naopak pro 12 procent voličů podstatná není. Budoucí vládu podle průzkumu je nejvíce schopen sestavit Bohuslav Sobotka. Důvěru mu v tomto vkládá 57 procent lidí. Nejméně schopný sestavit vládu a jednat s oponenty je pak předseda KSČM Vojtěch Filip. České zájmy v zahraničí je podle dotázaných lidí schopen nejlépe reprezentovat Karel Schwarzenberg, důvěru mu v tomto vyslovilo 60 procent lidí.

Podle 65 procent oslovených voličů je lídr ČSSD Bohuslav Sobotka vzdělaný a kompetentní, což je spolu se zkušeností také jeho nepozitivnější vlastnost. Lidem ale není příliš sympatický. Jako nesympatického ho označilo 40 procent lidí. Celkem 38 procent lidí se zároveň obává, že se může od programu své strany oddálit.

Důležitost lídra ve volebním rozhodnutí
Zdroj: ČT24

To předsedu hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamuru označilo za sympatického hned 55 procent lidí. Většina lidí si cení i jeho kompetencí, za vzdělaného ho označilo 64 procent lidí. Jeho slabinou tak může být malá zkušenost v politice. Oproti jiným kandidátům byl nejčastěji označován za neúplatného a sociálně citlivého. Nejvíce lidí se shoduje na tom, že právě Okamura dobře prosazuje veřejné zájmy.

Předvolební superdebata ČT
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Také šéf hnutí ANO Andrej Babiš je většinou dotázaných lidí považován za vzdělaného, 42 procent lidí je přesvědčeno i o jeho neúplatnosti. U lídra komunistů Vojtěch Filipa lidé kladně oceňují především jeho zkušenost. Téměř 46 procent lidí se domnívá, že neustoupí od programu strany. Více než polovina oslovených lidí je přesvědčena o tom, že Filip je sociálně citlivý a zná problémy lidu.

Nejvíce lidí v porovnání s ostatními lídry označilo za nesympatického předsedu TOP 09 Karla Schwarzenberga, celkem 42 procent z nich. 38 procent oslovených vidí jeho stinnou stránku v tom, že není dostatečně seznámen s problémy lidí, což je nejvyšší číslo v porovnání s ostatními. Jeho zkušenost a neúplatnost jsou dvě spíše pozitivně hodnocené vlastnosti.

Schopnost potenciálních premiérů
Zdroj: ČT24/Median

Šéfku ODS Miroslavu Němcovou naopak za sympatickou považuje polovina dotázaných lidí, 40 procent ji také respektuje jako důvěryhodnou osobu. Naopak 32 procent oslovených by se bálo toho, že odstoupí od programu strany. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek je v očích lidí brán spíše za nezkušeného. V porovnání s ostatními lídry se velké množství lidí, celkem 28 procent, domnívá, že může odstoupit od lidoveckého programu.

Ondřej Liška, předseda Strany zelených, je lidmi oceňován především pro svou vzdělanost, za kompetentního ho považuje celkem 54 procent lidí. Naopak 33 procent dotázaných se obává, že může odstoupit od programu zelených. Velká část lidí, celkem 27 procent, si myslí, že není sociálně citlivý. Lídr SPOZ Zdeněk Žák není sympatický 23 procentům lidí, více než polovina oslovených ho považuje za vzdělaného člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 1 hhodinou

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 2 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 7 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 8 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 9 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 9 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...