Letos uplyne 50 let od expedice Huascarán československých horolezců do Peru, která měla za cíl vystoupat na vrchol andské hory Huandoy. Výpravu ale smetla lavina stržená zemětřesením o síle 7,9 stupně Richterovy škály. Po jejich stopách se vydal horolezec Marek Holeček, který prošel stejnou trasu jako Čechoslováci v sedmdesátém roce a s kolegy připravuje filmový dokument.
První záběry budou k vidění už na Jizerské padesátce, jehož třetího ročníku se začátkem roku 1970 zúčastnili i horolezci, kteří o pár měsíců později tragicky zahynuli. Neštěstí ale stíhalo expedici během celého andského pobytu.
Už při jedné z aklimatizačních túr uklouzl na mokré skále jeden z nejlepších horolezců výpravy Ivan Bortel a po pádu do třiceti metrů zemřel. V tomto místě a na místě tábora postavili později Peruánci expedici památník.
„To byla taková předzvěst. Byla to shoda událostí, které se začaly řetězit a skončily tak, že se odtamtud z těch kluků nevrátil nikdo. Nicméně nechtěl jsem stavět na melancholii. Kluky život bavil,“ řekl v pátečním Studiu 6 České televize horolezec Holeček.
Když na konci května 1970 ničivé zemětřesení strhlo ze severní stěny Huascaránu lavinu sněhu a kamení, Československo přišlo o horolezeckou elitu. V Peru zahynul Arnošt Černík, Milan Černý, Jiří Jech, Jaroslav Krecbach (ve 24 letech nejmladší člen výpravy), Miloš Matras, Ladislav Majsner, Milan Náhlovský, Bohumil Nejedlo, Zdeněk Novotný, Jiří Rasl, Svatopluk Ulvr a Václav Urban.
Ve výpravě byli i fotograf Vilém Heckel, který byl ve svých 52 letech nejstarším členem výpravy, a akademický sochař Valerián Karoušek.
Vzpomínku na tragickou expedici se Holeček rozhodl spojit s dokumentem o kráse tamních hor. „Nabídlo se to. Projezdil jsem kopce od asijských velehor po Antarktidu, Peru samo o sobě má překrásné hory, které vyrůstají z polopouští nebo planin. Řekl jsem si, že by bylo fajn to propojit, když už jedeme na kluky zavzpomínat,“ vysvětlil.
„Vzal jsem si dohromady tým lidí, svého parťáka Radoslava Grocha, se kterým jsem chtěl lézt, a také mnohem šikovnější oko a rychlejší prst Tomáše Galáska, který nabíral záběry. Pak už jsme přinesli jen záběry samotného lezení, protože tam už vyheverovat neumíme,“ dodal.
Holeček: Nebýt pomníčku, místa nenajdeme
Podle Holečka jsou i půlstoletí po přírodní zkáze vidět stopy, které za sebou lavina zanechala. I když příroda za těch padesát let podle jeho slov dokázala zacelit rány. „Nebýt tam pomníček, tak už ta místa nejsme schopni najít,“ dodal.
„Některé věci, jako třeba lidské schránky, odcházejí, chřadnou, ale myšlenky ne. A my jsme navázali na jejich myšlenky, jejich oči, a to, co tenkrát chtěli vylézt. Udělali jsme nádherný prvovýstup na Huandoy a vede tam teď česká cesta, přímá linie, která se jmenuje Pro kluky 1970,“ dodal. Film zachytil i pamětníky tehdejší události, především však v Česku.
Vybavení do hor se podle Holečka za padesát let zcela změnilo. „Je to obrovský rozdíl. Je to dané rychlostí přesunu. Jestli oni tenkrát odjížděli s několika tunami materiálu, tak my odjížděli s malým batůžkem. Je to dáno také tím, že zázemí v Andách existuje, prostupnost do hor je úplně jiná,“ porovnal.
V Čechách vzpomínají na výpravu každý rok při lyžařském závodu Jizerská padesátka, který od roku 1971 nese přídomek Memoriál Expedice Peru '70. V neděli bude těmto horolezcům také v Bedřichově odhalen památník.
Dokument, připomínající padesát let od tragické expedice, ještě není celý dostříhán. Letos se v pár záběrech představí na zmíněném závodě, na konci května a na začátku června bude k vidění na různých místech Česka.
