Lékaři v domovech důchodců se bouří: Budeme léčit VZP navzdory

Praha - VZP bude muset doplatit stovky milionů korun domovům důchodců, které ji zažalovaly proto, že jim zničehonic omezila proplácení zdravotní péče. Bylo to v rozporu se zákonem, řekly už první, zatím nepravomocné rozsudky. Že chce VZP na seniorech co nejvíce ušetřit, i když je to místy až kruté, a zároveň že se někteří lékaři a ředitelé domovů nehodlají s takovýmito praktikami smířit, zjistila reportérka ČT Aneta Snopová.

V domovech pro seniory se o klienty starají zdravotní sestry a lékař, který by měl na základě aktuálního zdravotního stavu každého z nich předepisovat, jaká péče a v jakém rozsahu bude poskytnuta. Množství zdravotní péče poskytnuté klientům v těchto domovech zpětně kontroluje VZP prostřednictvím takzvaných revizí. Pokud pracovníci pojišťovny dojdou k názoru, že poskytnutá péče překročila pojišťovnou stanovený limit nebo byla z jejich pohledu nesprávně indikována, chce VZP po domovech pro seniory a po jejich lékařích peníze zpátky. Jedná se přitom o statisíce korun. 

Lékař Petr Bouzek:

"Já se skutečně snažím, i když ti lidi jsou staří. Indikuji pouze zdravotní péči, kterou ti lidé potřebují, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. A zdravotní pojišťovna, hlavně VZP, když lékař pošle pacienta k ortopedovi, tak se mu to někde načte, když pošle k očařovi, načte se mu to. Když napíše lék, načte se mu to a tak se vlastně vytváří takový seznam hříchů lékaře za to, že léčí pacienty."

Lékař Petr Bouzek vystudoval vojenskou lékařskou akademii a později působil jako chirurg v nemocnicích. Od svých pětatřiceti let pracuje jako praktický lékař a do domova důchodců v Roudnici nad Labem přišel před dvěma lety. S VZP bojuje od té doby, co převzal do své péče právě tyto klienty. „Řeknou pane doktore, vy jste nějak léčil draho. Vy jste překročil naše průměry a vy nám to zaplatíte. A po mně třeba chce VZP dvě stě osmnáct tisíc za to, že jsem řádně léčil,“ popsal Bozek.

Domov důchodců
Zdroj: ČT24

Podobný je i příběh lékařky Jany Hlaváčové, která pracovala dlouhá léta střídavě v nemocnici a v ambulantní sféře jako internistka, před osmi lety získala atestaci jako praktická lékařka pro dospělé a před pěti lety převzala obvod na brněnském venkově. Do Domova svaté Alžběty přišla na jaře roku 2011, když stávající lékař domovu vypověděl smlouvu a žádný jiný lékař z okolí nebyl ochotný klienty domova převzít do své péče. „My jsme celého půl roku vlastně sháněli nového lékaře. Nakonec se nám podařilo sehnat paní doktorku Hlaváčovou,“ popsala ředitelka Domova sv. Alžběty Jana Hutařová.

I ona dál indikuje léčbu, kterou jí pojišťovna nejspíš odmítne proplatit. Při první revizi jí tak pojišťovna vypočítala, že by měla vrátit částku okolo pěti až šesti set tisíc korun. „Při té první revizi bylo jednou revizní pracovnicí tak jako mezi řečí řečeno že vlastně léčím stáří zbytečně a draze. Podle naší ústavy jsme si přitom všichni rovni, nerozhoduje věk, pohlaví, barva pleti. Proč by měl mít devadesátiletý pacient menší péči než dvacetiletý? Před zákonem jsou si rovni. Aby dřív umřeli, aby bylo nákladné péče méně?“ ptá se lékařka, která se proti revizi odvolala.

Doktorka Jana Hlaváčová:

Proč to děláte?

„Těžko říct. Asi proto, že když člověk končil medicínu, tak něco sliboval. Pak tady samozřejmě máme hrozbu právního postihu, že. Přece se nenechám zavřít, takže to je varianta mezi tím, nechat se zavřít, a nebo dotovat zdravotní péči za pojišťovnu.“

Nelitujete, že jste vzala tady ten domov důchodců?

„Lituji. Lituji toho z toho důvodu, že já nemám ráda konflikty a toto mě už víceméně rok vyčerpává. Nicméně ta práce potřebná je, někdo to dělat musí a třeba to jednou dostaneme zpátky.“

Za lékařkou stojí i ředitelka domova. „Dle mého názoru lékař musí nést odpovědnost za to, jakou péči indikuje, jakou péči poskytne svým pojištěncům. On je zodpovědný za jejich zdravotní stav, za to, co oni dostanou a jak jakým způsobem se bude vyvíjet dál jejich život. Je to veliká odpovědnost a pak je hrozně těžké, když na ně ještě, na lékaře, začne tlačit zdravotní pojišťovna, že mají příliš vysoké náklady a že tohle by si tedy vůbec neměli dovolovat,“ myslí si Hutařová.

Nahrávám video

Ředitelé některých domovů pro seniory se rozhodli bránit a sporné revize zažalovali u soudu. Jiným domovům stačila výhrůžka soudním sporem a VZP ustoupila. A dosud proběhlé soudy daly shodně za pravdu domovům pro seniory. VZP jim tedy bude muset statisíce korun neoprávněně zabavené při revizích vrátit. „V tuto chvíli máme již dva pravomocné rozsudky ve věci revizní činnosti VZP, další dvě žaloby leží na soudě a několik dalších žalob se připravuje,“ uvedl právník Petr Haluza.

Soudy dospěly k závěru, že revize, které v domovech pro seniory uskutečnila VZP, jsou v rozporu s platným právem. „Revize a revizní činnost Všeobecné zdravotní pojišťovny je značně problematická, je účelová, často obsahuje i rysy subjektivního výkladu práva tak, jak to jednotliví revizní lékaři v těch konkrétních případech prezentují,“ dodal Haluza.

Celý problém vznikl počátkem roku 2012, kdy Všeobecná zdravotní pojišťovna sama od sebe zásadně změnila pravidla proplácení zdravotní péče v domovech pro seniory. Pokusila se jim proti jejich vůli vnutit dodatek ke smlouvě, ve kterém snížila platby. Za služby jim najednou chtěla platit méně než polovinu, pokud překročí stanovený limit - místo 90 haléřů za bod pouhých 40. Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR dosahuje ztráta u menších domovů desetitisíců korun měsíčně, u větších zařízení jde až do statisíců.

Téměř polovina ředitelů domovů sociální péče se proto VZP postavila a sporný dodatek o snížení plateb odmítla podepsat. Jenže pojišťovna se i k těmto domovům chovala tak, jako by dodatek podepsaly, a odmítala jim proplácet zdravotnickou péči v plné výši.

Zhruba padesát ředitelů domovů sociální péče se proto domluvilo a VZP zažalovali. Podle rozhodnutí soudů má VZP za rok 2012 doplatit ústavům stovky milionů korun. Hlavním důvodem, proč soud žalobám vyhověl, byl fakt, že není možné, aby smlouva mezi zdravotní pojišťovnou a pobytovým zařízením sociálních služeb byla jednostranně a účelově změněna jedním z účastníků této smlouvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPřebytek tlačí cenu mléka dolů, někde je levnější než voda

Ceny mléka v obchodech klesly natolik, že bývá levnější než balená voda. Přebytek mléka na evropském trhu podle zemědělců i mlékáren stlačil výkupní i prodejní ceny pod náklady na výrobu, takže část producentů prodává se ztrátou. Větší podniky ztráty počítají v milionech korun měsíčně. Menší farmy, které mléko samy zpracovávají a prodávají přímo zákazníkům, naopak o odbyt nouzi nemají – a to i přesto, že mléko prodávají několikanásobně dráž. Soustředí se totiž na kvalitu. „Myslím, že to za šest korun s mlékem už moc společného nemá,“ říká majitel Statku u Návarů ve Velechvíně Drahoslav Návara. V běžných obchodech ale podle obchodníků rozhoduje především nízká cena.
před 4 hhodinami

Zemřel výtvarník a bývalý šéf Národní galerie Milan Knížák

Zemřel výtvarník a hudebník Milan Knížák, někdejší rektor pražské Akademie výtvarných umění (AVU) a bývalý ředitel Národní galerie (NG). Bylo mu 86 let. Knížák patřil k tvůrcům, kteří výrazně ovlivnili československou i českou výtvarnou scénu. Jeho umělecké aktivity zahrnovaly výtvarné umění, hudbu, architekturu, design, módu, poezii a fotografie. O jeho úmrtí informoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), bývalý spolupracovník exprezidenta Václava Klause, se kterým se Knížák přátelil.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Přeshraniční eRecepty jsou v kurzu, tuzemské lékárny jich vyřizují stále víc

Zahraniční pacienti si v českých lékárnách vyzvedávají léky na elektronický recept ze svého domovského státu čím dál častěji. Za necelých sedm měsíců letošního roku lékárníci odbavili víc přeshraničních eReceptů než za celý loňský rok, vyplývá z aktuálních statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Léky si v tuzemsku nejčastěji vyzvedávají Poláci, zatímco Češi s eRecepty většinou míří do Chorvatska. Systém nyní propojuje Česko s jedenácti evropskými státy a v dohledné době by k nim mohla přibýt Francie nebo Německo.
před 15 hhodinami

VideoProměna Karvinska začíná zasypáváním těžebních jam

Po ukončení těžby na Dole ČSM pokračuje proměna Karvinska. Pracovníci začali zasypávat první z těžních jam, následovat budou demolice budov a rekultivace území. Zkušenosti z bývalých dolů v Moravskoslezském kraji ukazují, že průmyslové areály může postupně nahradit zeleň nebo nové využití krajiny. Vedle proměny území ale útlum těžby dopadá i na místní obyvatele. OKD za poslední rok a půl opustilo více než patnáct set zaměstnanců. Zatímco část z nich našla novou práci, jiní kvůli zdravotním následkům dlouholeté práce v podzemí hledají uplatnění jen obtížně.
před 18 hhodinami

VideoDarovat oblečení i drogerii bude výhodnější, pomoci má změna u DPH

Nový systém v darování drogerie, oblečení či nábytku má pomoci potřebným i dárcům. Poptávka po těchto komoditách roste, ale v humanitárních organizacích dochází. Dárci totiž dosud museli u tohoto zboží odvést DPH, teď by se mělo blížit nule. Podle Finanční správy zpřesnění pravidel povede k efektivnějšímu využívání ekonomických zdrojů, k omezení vzniku odpadu a k rozvoji charitativních a humanitárních aktivit.
25. 7. 2026

Požár lesa na Klatovsku je pod kontrolou, dohašuje ho vrtulník

Požár lesa ve strmém kopci u Velhartic je pod kontrolou. Plochu téměř pěti hektarů dohašují hasiči s vrtulníkem s bambivakem. Oheň v těžko přístupném terénu budou kontrolovat dobrovolní hasiči celou noc, řekl velitel zásahu Aleš Bucifal. U požáru je stále patnáct jednotek, tedy téměř šedesát hasičů. Stále platí třetí stupeň požárního poplachu. Nikdo nebyl zraněn.
25. 7. 2026Aktualizováno25. 7. 2026

Důchody by od příštího roku mohly vzrůst o zhruba tři sta korun

Průměrný důchod by mohl od příštího ledna vzrůst zhruba o tři sta korun měsíčně, tedy o necelé jedno a půl procenta. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Pokud to tak bude, půjde o nejmenší nárůst od roku 2017. Všem penzistům by přitom měl stát přidat stejně. Státní rozpočet by plošné navýšení penzí o 300 korun vyšlo na deset miliard.
25. 7. 2026

Mrázová dostala pokutu za porušení zákona o střetu zájmů

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) dostala od mosteckého magistrátu pokutu kvůli porušení zákona o střetu zájmů, napsaly Seznam Zprávy. Na květnové tiskové konferenci řekla, že k nákupu parcely v Bílině na Teplicku jí peníze půjčila rodina, v majetkovém přiznání ale tuto transakci neuvedla. Zatím nepravomocné uložení pokuty potvrdila mluvčí města Most. Mrázová si chybu uvědomuje, pokutu zaplatí a neodvolá se, uvedla mluvčí ministerstva Veronika Lukášová.
25. 7. 2026Aktualizováno25. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.