Situace v nemocnicích v Královéhradeckém kraji je kvůli epidemii koronaviru kritická. Nemocnice v regionu jsou téměř na hraně lůžkové kapacity, pacienty proto transportují do okolních krajů. Přibývá pacientů v těžkém stavu a pacientů v mladším věku. Obdobně jsou na tom v Karlovarském kraji. Hejtman Petr Kulhánek (za STAN) vyzval občany, aby své cesty omezili na nezbytnou míru.
Krajské nemocnice jsou přetížené, převáží se z Hradce Králové i Chebu
Hradecký kraj je co do počtu nakažených na 100 tisíc obyvatel druhý nejhůř zasažený. Na Trutnovsku se nákaza šíří nejrychleji. V úterý tam začaly odebírat vzorky na testování na covid dva armádní mobilní odběrové týmy. O pacienty s covidem pečují v kraji Fakultní nemocnice (FN) Hradec Králové, pět krajských nemocnic a soukromá ve Vrchlabí.
„Zařízení už nárůst covid pozitivních pacientů kapacitně nezvládají a bohužel trend nárůstu nevypadá příznivě. Velkým problémem nepříznivé epidemické situace v našem kraji bude velmi pravděpodobně větší výskyt britské mutace viru,“ uvedl hejtman Martin Červíček (ODS).
Od 27. ledna do 6. února bylo v kraji zkušebně odebráno 696 vzorků na detekci mutace viru, z toho 44 procent bylo pozitivních na covid. „Z nich 72 procent vykazovalo nějakou mutaci na zkoumaném genu. Stále čekáme na potvrzené výsledky Státního zdravotního ústavu, ale i na vyhodnocení ministerstva zdravotnictví k případnému šíření v našem regionu,“ řekl v úterý hejtman.
I hejtman Karlovarského kraje Kulhánek v úterý veřejně promluvil o kritické situaci v nemocnících. „Obracím se s prosbou na všechny občany Karlovarského kraje, aby na co nejnižší možnou míru omezili pohyb v rámci jednotlivých měst a obcí a před každou ze svých cest zvážili její nezbytnou nutnost,“ uvedl Kulhánek.
„Plně chápu, že je třeba se dopravit do práce, k lékaři, případně obstarat základní nákup. Všechny ostatní cesty a setkání ale, prosím, omezte na minimum. Dospěli jsme do okamžiku, kdy kapacity našich nemocnic a zdravotnických zařízení skutečně nestačí a každá další zátěž může tento stav jen zhoršit,“ dodal.
Karlovarský kraj je v poslední době mezi nejzasaženějšími regiony v zemi. V posledních dvou dnech sice počet nově nakažených klesl, bilance za poslední týden ale ukazuje, že se v průměru v kraji nakazí 470 lidí denně. Aktuálně se s covidem-19 v kraji léčí 6151 lidí. Nemocnice v Karlovarském kraji už v podstatě nemají volné kapacity, přestože se každý den odehrávají převozy pacientů po kraji i do nemocnic v jiných krajích.
Ministerstvo zdravotnictví by mohlo do týdne najít slíbenou lékařskou posilu pro chebskou nemocnici, řekl krajský zastupitel pro zdravotnictví Josef März (VOK). Tři lékaře pro interní oddělení slíbil nemocnici ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
März v úterý řekl, že podle informací náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého by měla být posila dořešena během tohoto týdne. „Jedna varianta je využít nemocnice přímo řízené státem a z nich vzít případnou rezervu a druhá varianta je přes armádu, a to je už na zvážení centrálního řídícího týmu,“ uvedl März.
Zpožděná vakcína od Moderny
Další dodávka očkovací látky proti covidu-19 od americké firmy Moderna dorazí do Česka 22. února. To je o týden později, než byl původní plán. Vakcín bude polovina z dohodnutého počtu, jen 44 tisíc dávek. Na Twitteru o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví. O situaci už úřad informoval kraje. Kromě Moderny dodávají očkovací látky do Česka ještě společnosti Pfizer/BioNTech a AstraZeneca.
Česko má objednané vakcíny proti covidu-19 pro 11 milionů lidí, uvedla počátkem února koordinátorka očkování Kateřina Baťhová. Moderna měla naplánováno dodat do Česka 110 tisíc dávek v únoru, 105 tisíc v březnu a ve druhém čtvrtletí 800 tisíc dávek, řekla Baťhová na jednání sněmovního podvýboru pro zdravotnictví.
Postup očkování v Česku, podobně jako v dalších evropských zemích, zpomaluje právě nedostatek očkovacích látek. V polovině ledna výrobce Pfizer/BioNTech oznámil krácení dodávek, aby mohl navýšit své výrobní kapacity.
Epidemie si drží sílu
V pondělí testy v Česku potvrdily nákazu koronavirem u 7663 lidí, což je o 463 víc než o týden dřív. Index protiepidemického systému (PES) zůstává na 71 bodech. Po revizi dřívějších údajů je na této úrovni třetí den po sobě. Reprodukční číslo, které ukazuje množství lidí nakažených od jednoho pozitivně testovaného, mírně kleslo na 1,04. Index se nadále drží ve čtvrtém stupni rizika, restrikce ale stále odpovídají nejpřísnějšímu pátému stupni. Kvůli naplněnosti nemocnic v Česku se změna nechystá.
V českých nemocnicích je s covidem 5855 lidí, za den jich přibylo zhruba dvě stě. Počet pacientů ve vážném stavu klesl o pět na 1032. Aktuálně nakažených je 95 479, počet úmrtí od začátku epidemie loni v březnu se blíží k číslu sedmnáct a půl tisíce.
Denní přírůstek nových případů ve srovnání s předchozím týdnem opět roste, v neděli se mírně snížil. Od počátku epidemie statistika eviduje 1,045 milionu případů nákazy. Antigenních i PCR testů bylo v pondělí provedeno méně než před týdnem, z PCR testů bylo 27,6 procenta pozitivních.
Reprodukční číslo se proti pondělku snížilo o jednu setinu. Pokud je nad hodnotou jedna, epidemie zrychluje. Vyšší než jedna je číslo s výjimkou jednoho dne od začátku února.
Z dalších tří ukazatelů, které mají spolu s reprodukčním číslem vliv na hodnotu indexu, se opět mírně zhoršil průměr počtu nakažených na 100 tisíc obyvatel za dva týdny. Zvyšuje se už týden, na počet bodů, které přidává do indexu, to zatím nemělo vliv.
Nižší než v pondělí je naopak čtrnáctidenní průměr pozitivně testovaných mezi seniory i podíl hospitalizovaných, u kterých byla nákaza zjištěna až v nemocnici. Ani tyto změny nebyly tak výrazné, aby se projevily na hodnotě indexu.
Situace se podle ministra zdravotnictví Blatného nelepší, opatření přestala fungovat a rozhodující je uvolnit nemocnice, které jsou na hraně kapacit.
Nejhorší Trutnovsko, nejlepší Jesenicko
Nejrychleji se nákaza nadále šíří na Trutnovsku, kde za uplynulých sedm dní přibylo v přepočtu na 100 tisíc obyvatel zhruba 1210 případů koronaviru. Nad tisíc je tento údaj ještě na také zmiňovaném Sokolovsku a Chebsku. Relativně nejlepší je situace na Jesenicku, kde evidují za poslední týden 108 nakažených na 100 tisíc obyvatel.
Zdravotníci v Česku od 27. prosince aplikovali 365 712 dávek vakcíny proti covidu, v pondělí jich bylo zhruba 13 tisíc. Potřebnou druhou dávku dosud obdrželo 105 097 lidí, asi desetina z nich v pondělí.
Očkují se hlavně zdravotníci, pracovníci a klienti zařízení sociálních služeb a senioři nad 80 let, a to přípravky od společností Pfizer/BioNTech a Moderna. Látka od AstraZeneca se zatím ve zveřejněné statistice neobjevila.
Výdejová okénka pro knihovny
Ministr zdravotnictví Blatný navrhne na příštím jednání vládě, aby knihovny mohly otevřít výdejní okénka. Důležité je to kvůli přípravě studentů na zkoušky. Případné otevření knihoven by podle ministerstva provázela opatření, jako třeba povinnost mít respirátor FFP2.
Kvůli otevření veřejných, školních a univerzitních knihoven v úterý na vládu apelovala iniciativa KoroNERV-20. Knihovny se v ČR znovu uzavřely už před Vánocemi.
Nedostupnost knih v knihovnách podle iniciativy komplikuje přípravu dětí v distanční výuce, negativně ovlivňuje trávení volného času a osobnostní rozvoj. Prohlubují se i rozdíly mezi dětmi z rodin, které doma mají zásobenou domácí knihovnu či se pohybují v prostředí, kde si lze vypůjčit knihy od známých, a dětmi, které ke knihám přístup nemají.
Kromě zpřístupnění výdejního systému veřejných knihoven žádají také o zpřístupnění školních knihoven, opět přes výdejní systém. To umožní přístup ke knihám i těm dětem, které nejsou registrovány v městských a dalších veřejných knihovnách, ať již z ekonomických či jiných důvodů.
Situace je podle iniciativy neúnosná také pro vysokoškolské studenty, i proto, že 13. února Národní knihovna ukončí bezplatný přístup k digitálním verzím knih, protože zástupci nakladatelů se s vládou nedohodli na kompenzacích za tento bezplatný přístup.
Samoodběrové testy ve školách
Ve školách se zvažuje použití testů na covid-19, díky kterým by si studenti mohli odebrat sami vzorek pro antigenní test. Čeká se ale na povolení ministerstva zdravotnictví. U testovacích sad, které by mohly být dostupné v milionech kusů týdně, je třeba ověřit parametry. Dodané mohou být za měsíc od objednání.
Ministerstvo posuzovalo testy osmi výrobců, českých i zahraničních. Testování závěrečných ročníků by se týkalo zhruba 98 tisíc středoškoláků a 30 tisíc zaměstnanců škol. Podle návrhu ministerstva by mohlo fungovat od 1. března a mělo by vyjít na 80 až 180 milionů korun týdně.
Zvažují se obě metody, jak antigenní testování s výsledkem v řádu minut, tak metoda PCR, která vyžaduje vyhodnocení v laboratoři. Místo nepříjemného výtěru z nosohltanu by se vzorek mohl odebírat například z přední části nosu, vykloktáním nebo odplivnutím sliny do nádobky.
Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová minulý týden uvedla, že zatím není povolený žádný test, který by nemusel odebírat a vyhodnocovat zdravotník. O případné povolení podle ní musí požádat výrobce. Povolené jsou samoodběry pro některé typy testů vyhodnocovaných v laboratoři.
„V ČR existují dostatečné výrobní a laboratorní kapacity pro neinvazivní testování všech závěrečných ročníků středních škol RT-PCR testy jednou týdně. V ČR by tak měla existovat kapacita asi 35 tisíc testů denně, potřebných pro pokrytí závěrečných ročníků,“ uvádí ministerstvo školství v plánu k testování.
Změny ve vládních kompenzacích
Nový systém kompenzací dopadů protiepidemických zákazů má stát na třech pilířích. Na příspěvku pět set korun za zaměstnance a den pro firmy, kterým výrazně klesl obrat, na vyšším kompenzačním bonusu a taky na pokračování programu Antivirus.
Většinu ostatních forem podpory chce vláda proplácet už jen za období do konce ledna. Nový návrh kritizuje třeba Asociace hotelů a restaurací i Hospodářská komora. Podle ní na tom bude řada firem výrazně hůř než teď.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ale tvrdí, že nový systém nasměruje víc peněz k většímu počtu příjemců. Konkrétní obrysy včetně toho, na kolik vyšší podpora vyjde státní rozpočet, ještě vláda neupřesnila. Detaily k výrazným změnám, představeným v pondělí, slibuje na čtvrtek.
Program Covid – ubytování, stejně jako řada dalších podpor, by měl pomáhat jen za období do konce ledna. Ministerstvo průmyslu je chce nahradit příspěvkem 500 korun za každého zaměstnance na den. Dál fungovat by měl i Antivirus a kompenzační bonus, který se zvýší na tisíc korun denně.
Nově vláda schválila i podporu pro pořadatele veletrhů a kongresů. Řada podnikatelů ale nový systém kritizuje. Vadí jim to, že je pomoc vázaná na zaměstnance. Služby patří k nejpostiženějším oborům. Tržby loni klesly v součtu téměř o 12 procent.
Program Covid – nájemné pak rozjel třetí vlnu. Okruh provozů, které o podporu mohou žádat, se rozšířil. Dosáhnou na ni vedle zavřených podniků i ty, kterým poklesly tržby v posledním loňském čtvrtletí meziročně o 50 procent. Jenže pro některé podnikatele je i tato hranice nedosažitelná. Další podniky pak nesouhlasí s tím, že musí celou podporu odevzdávat pronajímateli.