Místo výtěru z nosohltanu testy ze slin nebo kloktací. Nové metody odběru mohou pomoci v boji s pandemií

V Česku by měl být během ledna k dispozici nový typ testu na covid-19, u něhož se při odběru vzorku nepoužívá výtěr z nosohltanu. Uvedl to ředitel a hlavní vývojář firmy Diana Biotechnologies Václav Navrátil. Metoda, kterou společnost sídlící ve Vestci u Prahy vyvinula, využívá sliny. Před několika týdny byl uveden také test vzešlý ze spolupráce Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci (ÚMTM UP) a soukromé sféry. Při něm člověk kloktá tekutinu, kterou pak vyplivne do kalíšku se speciálním práškem.

Metody odběrů vzorků ze slin a pomocí kloktání mohou nahradit běžný a pro mnohé nepříjemný výtěr nosohltanu štětičkou. Cílí i na ty, kteří podstupují testování pravidelně a opakovaně. Vzorky jsou pak v obou případech vyšetřeny v laboratořích metodou PCR.

Autoři nových postupů zdůrazňují, že komfort odběru je zcela nesrovnatelný s metodami, které jsou používané dnes, tedy odběrem štětičkou z nosohltanu. Oproti nim jsou mnohem méně bolestivé a mohou tedy k testům přivést i lidi, kteří by se jinak otestovat nenechali.

Test ze slin

„Nyní finalizujeme uvedení do praxe ve vybraných laboratořích, během ledna by testy měly být k dispozici,“ uvedl k testům ze slin Navrátil. Dodal, že zájem je ze strany státních institucí, firem i veřejnosti. Společnost nyní dovede připravit statisíce testů měsíčně. „Samotných testů už vyrobíme více, ale postupně nabíhá výroba odběrových sad,“ upřesnil. Dodal, že o spolupráci společnost jedná primárně s diagnostickými laboratořemi.

Navrátil už dříve řekl, že testy ze slin mají srovnatelnou citlivost s těmi, které využívají standardní postup. „Pozitivních případů bylo ze stěrů odhaleno 105, zatímco ze slin 109,“ uvádí společnost ve zprávě.

Firma je otestovala ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Bulovka. Podle vědce také u testů vyvinutých ve Vestci není nutné samostatně izolovat virovou RNA, což je nejtěžší krok analýzy. Výsledná cena bude pro testované zhruba stejná jako u ostatních PCR testů. „Jako výrobci finální cenu neurčujeme, to je v režii laboratoří a pojišťoven,“ dodal Navrátil.

Kloktací test

Pro snazší a šetrnější odběr vzorků u onkologických pacientů trpících problémy se sliznicí byl na Univerzitě Palackého původně vyvíjen test, který využívá kloktání. Podle projektového manažera ÚMTM Petera Vanka ho nyní využívají, nebo o něj mají zájem například umělecké soubory, které podstupují testování opakovaně.

„Klinicky jsme GARGTEST validovali na počtu 459 párových vzorků pacientů a srovnali jsme ho s klasickým výtěrem z nosohltanu. Výsledky standardního odběru se od samoodběru GARGTESTem signifikantně nelišily a byly funkčně srovnatelné, což je výborná zpráva,“ uvedl ředitel ÚMTM Marián Hajdúch.

Podle Lubomíra Němce ze společnosti IntellMed, která produkt vyrábí, nyní firma může vyrobit 70 tisíc až 100 tisíc kusů měsíčně. „Pokud by byla poptávka větší, než je výrobní kapacita, jsme schopni ji v průběhu dvou tří týdnů navýšit na dvojnásobek,“ poznamenal.

Na dotaz ohledně počtu distribuovaných testů Němec uvedl, že jde zatím asi o tři tisíce kusů. „Zahájili jsme to teprve v období vánočních svátků,“ podotkl. Nyní firma řeší spolupráci s laboratořemi připravenými zpracovat takto získané vzorky. Vanek doplnil, že jako nadstandard testování touto formou nabízí také laboratoře v Praze a samoodběrová sada by měla být dostupná také na internetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled