Místo výtěru z nosohltanu testy ze slin nebo kloktací. Nové metody odběru mohou pomoci v boji s pandemií

V Česku by měl být během ledna k dispozici nový typ testu na covid-19, u něhož se při odběru vzorku nepoužívá výtěr z nosohltanu. Uvedl to ředitel a hlavní vývojář firmy Diana Biotechnologies Václav Navrátil. Metoda, kterou společnost sídlící ve Vestci u Prahy vyvinula, využívá sliny. Před několika týdny byl uveden také test vzešlý ze spolupráce Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci (ÚMTM UP) a soukromé sféry. Při něm člověk kloktá tekutinu, kterou pak vyplivne do kalíšku se speciálním práškem.

Metody odběrů vzorků ze slin a pomocí kloktání mohou nahradit běžný a pro mnohé nepříjemný výtěr nosohltanu štětičkou. Cílí i na ty, kteří podstupují testování pravidelně a opakovaně. Vzorky jsou pak v obou případech vyšetřeny v laboratořích metodou PCR.

Autoři nových postupů zdůrazňují, že komfort odběru je zcela nesrovnatelný s metodami, které jsou používané dnes, tedy odběrem štětičkou z nosohltanu. Oproti nim jsou mnohem méně bolestivé a mohou tedy k testům přivést i lidi, kteří by se jinak otestovat nenechali.

Test ze slin

„Nyní finalizujeme uvedení do praxe ve vybraných laboratořích, během ledna by testy měly být k dispozici,“ uvedl k testům ze slin Navrátil. Dodal, že zájem je ze strany státních institucí, firem i veřejnosti. Společnost nyní dovede připravit statisíce testů měsíčně. „Samotných testů už vyrobíme více, ale postupně nabíhá výroba odběrových sad,“ upřesnil. Dodal, že o spolupráci společnost jedná primárně s diagnostickými laboratořemi.

Navrátil už dříve řekl, že testy ze slin mají srovnatelnou citlivost s těmi, které využívají standardní postup. „Pozitivních případů bylo ze stěrů odhaleno 105, zatímco ze slin 109,“ uvádí společnost ve zprávě.

Firma je otestovala ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Bulovka. Podle vědce také u testů vyvinutých ve Vestci není nutné samostatně izolovat virovou RNA, což je nejtěžší krok analýzy. Výsledná cena bude pro testované zhruba stejná jako u ostatních PCR testů. „Jako výrobci finální cenu neurčujeme, to je v režii laboratoří a pojišťoven,“ dodal Navrátil.

Kloktací test

Pro snazší a šetrnější odběr vzorků u onkologických pacientů trpících problémy se sliznicí byl na Univerzitě Palackého původně vyvíjen test, který využívá kloktání. Podle projektového manažera ÚMTM Petera Vanka ho nyní využívají, nebo o něj mají zájem například umělecké soubory, které podstupují testování opakovaně.

„Klinicky jsme GARGTEST validovali na počtu 459 párových vzorků pacientů a srovnali jsme ho s klasickým výtěrem z nosohltanu. Výsledky standardního odběru se od samoodběru GARGTESTem signifikantně nelišily a byly funkčně srovnatelné, což je výborná zpráva,“ uvedl ředitel ÚMTM Marián Hajdúch.

Podle Lubomíra Němce ze společnosti IntellMed, která produkt vyrábí, nyní firma může vyrobit 70 tisíc až 100 tisíc kusů měsíčně. „Pokud by byla poptávka větší, než je výrobní kapacita, jsme schopni ji v průběhu dvou tří týdnů navýšit na dvojnásobek,“ poznamenal.

Na dotaz ohledně počtu distribuovaných testů Němec uvedl, že jde zatím asi o tři tisíce kusů. „Zahájili jsme to teprve v období vánočních svátků,“ podotkl. Nyní firma řeší spolupráci s laboratořemi připravenými zpracovat takto získané vzorky. Vanek doplnil, že jako nadstandard testování touto formou nabízí také laboratoře v Praze a samoodběrová sada by měla být dostupná také na internetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 11 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 14 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...