Antigenní testy: Deset odpovědí na hlavní otázky

Nahrávám video

Ve středu 16. prosince začne v České republice bezplatné testování pomocí takzvaných antigenních testů. Ty jsou schopné rychle odhalit nákazu, zejména u lidí, kteří jsou velmi nakažliví. Bude probíhat do 15. ledna 2021.

1) Kde se můžu otestovat?

Testování je možné na více místech. Nejsnadněji to půjde v odběrových centrech, kde je ale nutné si nejdřív zarezervovat termín, a to buď telefonicky, nebo přes internet. Seznam odběrových míst, kde testování probíhá zdarma, je na stránkách ministerstva zdravotnictví. Testování budou provádět i někteří praktičtí a ambulantní lékaři, i jim je ale potřeba nejdřív zavolat. Také jejich seznam je na webu ministerstva zdravotnictví.

2) Jak testování probíhá?

Odběr vypadá stejně jako u známých PCR testů –⁠ je potřeba odebrat vzorek z nosohltanu. Provádí se také pomocí odběrové tyčinky. Výsledek je ale hotový mnohem dříve než u PCR testů. Místo několika hodin je odpověď známá už přibližně do 15 minut.

3) Kolikrát se můžu nechat otestovat?

Každý občan se může nechat testovat klidně i vícekrát, vždy ale nejdříve po pěti dnech. I opakované testy jsou zdarma, a to až do 15. ledna. 

4) Kdo se může nechat otestovat zdarma?

Toto bezplatné testování je zdarma pro všechny, kdo v Česku mají zdravotní pojištění. Znamená to, že možnosti nechat se otestovat mohou využít i děti nebo někteří cizinci. Podstatné je mít s sebou na odběr doklad totožnosti a kartičku pojištěnce.

5) Jsem pozitivní, co dál?

Pokud má člověk příznaky a vyjde mu pozitivní test, tak už se další testy nedělají. Rovnou mu začíná izolace a epidemiologické šetření. Všichni, kteří s ním byli v rizikovém kontaktu, pak musí do karantény. Pokud má pozitivní test, ale je bez příznaků, rovnou v odběrovém centru následuje kontrolní PCR test –⁠ na jeho výsledky je ale zapotřebí vyčkat delší dobu.

6) Dostane člověk potvrzení?

Výsledkem testů je zvláštní potvrzení, které se dá využít zejména pro ty, kdo chtějí během vánočních svátků navštívit své příbuzné v domovech pro seniory. Pro takové návštěvy je z důvodu opatření v systému PES výsledek testu vyžadován –⁠ důležité ale je, že takový výsledek nesmí být starší než 48 hodin.

7) Co antigenní test ukazuje?

Test ukazuje, jestli je člověk v danou chvíli infekční a jestli tedy může virus šířit dál. Pokud má člověk v těle viru málo nebo nemoc ještě nepropukla, antigenní testy to nemusí poznat. K tomu už jsou potřeba testy PCR. Platí, že antigenní testy jsou levnější, vyšetření je ale méně spolehlivé. Cena jednoho testu se podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) pohybuje kolem 120 korun (bez DPH), přičemž za samotné provedení testu dostanou asi dvě stě korun. PCR testování standardně vyžaduje zhruba čtyři hodiny a většinou stojí kolem 1750 korun.

„Antigenní test má nižší senzitivitu –⁠ uváděnou většinou v rozmezí 85 až 95 procent –⁠ v porovnání s metodou PCR, která je považována za zlatý standard diagnostiky. Vůbec by neměl být používán jako screeningový k vyšetřování jedinců s nízkou pravděpodobností infekce,“ řekl nedávno Českému rozhlasu náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro zdravotní péči David Šmehlík.

8) Jaká je kapacita testů?

Podle ministra zdravotnictví by celková kapacita měla být až 60 tisíc testovaných osob za den. Pokud by šel na test každý jen jednou a pracovalo by se i o svátcích, celkově by se mohlo otestovat jeden a tři čtvrtě milionu obyvatel, to je zhruba 17 procent obyvatel.

9) Jak antigenní test funguje?

PCR testy jsou založeny na využití polymerázové řetězové reakce (PCR), která zjišťuje ribonukleovou kyselinu (RNA) viru. Antigenní test je naopak diagnostika infekčního onemocnění založená na detekci antigenu, jenž je specifický pro dané infekční agens (choroboplodný zárodek, patogen).

10) Proč antigenní testy úplně nenahradí PCR testy?

Podle odborného stanoviska Společnosti pro lékařskou mikrobiologii a Laboratorní skupiny COVID ministerstva zdravotnictví antigenní test nelze chápat jako rovnocenný ekvivalent PCR diagnostiky. Podle stanoviska by neměl být používán jako screeningový k vyšetřování jedinců s nízkou pravděpodobností infekce, to je například u asymptomatických lidí bez kontaktu s onemocněním, či pro screening na letištích či hraničních přechodech. Výsledky antigenních testů je podle stanoviska nutné interpretovat obezřetně a v kontextu epidemiologické situace.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 2 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 14 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 17 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 21 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 21 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
včeraAktualizovánovčera v 07:51‌‌

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
14. 10. 2026‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.