Antigenní testy: Deset odpovědí na hlavní otázky

Nahrávám video

Ve středu 16. prosince začne v České republice bezplatné testování pomocí takzvaných antigenních testů. Ty jsou schopné rychle odhalit nákazu, zejména u lidí, kteří jsou velmi nakažliví. Bude probíhat do 15. ledna 2021.

1) Kde se můžu otestovat?

Testování je možné na více místech. Nejsnadněji to půjde v odběrových centrech, kde je ale nutné si nejdřív zarezervovat termín, a to buď telefonicky, nebo přes internet. Seznam odběrových míst, kde testování probíhá zdarma, je na stránkách ministerstva zdravotnictví. Testování budou provádět i někteří praktičtí a ambulantní lékaři, i jim je ale potřeba nejdřív zavolat. Také jejich seznam je na webu ministerstva zdravotnictví.

2) Jak testování probíhá?

Odběr vypadá stejně jako u známých PCR testů –⁠ je potřeba odebrat vzorek z nosohltanu. Provádí se také pomocí odběrové tyčinky. Výsledek je ale hotový mnohem dříve než u PCR testů. Místo několika hodin je odpověď známá už přibližně do 15 minut.

3) Kolikrát se můžu nechat otestovat?

Každý občan se může nechat testovat klidně i vícekrát, vždy ale nejdříve po pěti dnech. I opakované testy jsou zdarma, a to až do 15. ledna. 

4) Kdo se může nechat otestovat zdarma?

Toto bezplatné testování je zdarma pro všechny, kdo v Česku mají zdravotní pojištění. Znamená to, že možnosti nechat se otestovat mohou využít i děti nebo někteří cizinci. Podstatné je mít s sebou na odběr doklad totožnosti a kartičku pojištěnce.

5) Jsem pozitivní, co dál?

Pokud má člověk příznaky a vyjde mu pozitivní test, tak už se další testy nedělají. Rovnou mu začíná izolace a epidemiologické šetření. Všichni, kteří s ním byli v rizikovém kontaktu, pak musí do karantény. Pokud má pozitivní test, ale je bez příznaků, rovnou v odběrovém centru následuje kontrolní PCR test –⁠ na jeho výsledky je ale zapotřebí vyčkat delší dobu.

6) Dostane člověk potvrzení?

Výsledkem testů je zvláštní potvrzení, které se dá využít zejména pro ty, kdo chtějí během vánočních svátků navštívit své příbuzné v domovech pro seniory. Pro takové návštěvy je z důvodu opatření v systému PES výsledek testu vyžadován –⁠ důležité ale je, že takový výsledek nesmí být starší než 48 hodin.

7) Co antigenní test ukazuje?

Test ukazuje, jestli je člověk v danou chvíli infekční a jestli tedy může virus šířit dál. Pokud má člověk v těle viru málo nebo nemoc ještě nepropukla, antigenní testy to nemusí poznat. K tomu už jsou potřeba testy PCR. Platí, že antigenní testy jsou levnější, vyšetření je ale méně spolehlivé. Cena jednoho testu se podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) pohybuje kolem 120 korun (bez DPH), přičemž za samotné provedení testu dostanou asi dvě stě korun. PCR testování standardně vyžaduje zhruba čtyři hodiny a většinou stojí kolem 1750 korun.

„Antigenní test má nižší senzitivitu –⁠ uváděnou většinou v rozmezí 85 až 95 procent –⁠ v porovnání s metodou PCR, která je považována za zlatý standard diagnostiky. Vůbec by neměl být používán jako screeningový k vyšetřování jedinců s nízkou pravděpodobností infekce,“ řekl nedávno Českému rozhlasu náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro zdravotní péči David Šmehlík.

8) Jaká je kapacita testů?

Podle ministra zdravotnictví by celková kapacita měla být až 60 tisíc testovaných osob za den. Pokud by šel na test každý jen jednou a pracovalo by se i o svátcích, celkově by se mohlo otestovat jeden a tři čtvrtě milionu obyvatel, to je zhruba 17 procent obyvatel.

9) Jak antigenní test funguje?

PCR testy jsou založeny na využití polymerázové řetězové reakce (PCR), která zjišťuje ribonukleovou kyselinu (RNA) viru. Antigenní test je naopak diagnostika infekčního onemocnění založená na detekci antigenu, jenž je specifický pro dané infekční agens (choroboplodný zárodek, patogen).

10) Proč antigenní testy úplně nenahradí PCR testy?

Podle odborného stanoviska Společnosti pro lékařskou mikrobiologii a Laboratorní skupiny COVID ministerstva zdravotnictví antigenní test nelze chápat jako rovnocenný ekvivalent PCR diagnostiky. Podle stanoviska by neměl být používán jako screeningový k vyšetřování jedinců s nízkou pravděpodobností infekce, to je například u asymptomatických lidí bez kontaktu s onemocněním, či pro screening na letištích či hraničních přechodech. Výsledky antigenních testů je podle stanoviska nutné interpretovat obezřetně a v kontextu epidemiologické situace.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 18 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.