Antigenní testy: Deset odpovědí na hlavní otázky

Nahrávám video

Ve středu 16. prosince začne v České republice bezplatné testování pomocí takzvaných antigenních testů. Ty jsou schopné rychle odhalit nákazu, zejména u lidí, kteří jsou velmi nakažliví. Bude probíhat do 15. ledna 2021.

1) Kde se můžu otestovat?

Testování je možné na více místech. Nejsnadněji to půjde v odběrových centrech, kde je ale nutné si nejdřív zarezervovat termín, a to buď telefonicky, nebo přes internet. Seznam odběrových míst, kde testování probíhá zdarma, je na stránkách ministerstva zdravotnictví. Testování budou provádět i někteří praktičtí a ambulantní lékaři, i jim je ale potřeba nejdřív zavolat. Také jejich seznam je na webu ministerstva zdravotnictví.

2) Jak testování probíhá?

Odběr vypadá stejně jako u známých PCR testů –⁠ je potřeba odebrat vzorek z nosohltanu. Provádí se také pomocí odběrové tyčinky. Výsledek je ale hotový mnohem dříve než u PCR testů. Místo několika hodin je odpověď známá už přibližně do 15 minut.

3) Kolikrát se můžu nechat otestovat?

Každý občan se může nechat testovat klidně i vícekrát, vždy ale nejdříve po pěti dnech. I opakované testy jsou zdarma, a to až do 15. ledna. 

4) Kdo se může nechat otestovat zdarma?

Toto bezplatné testování je zdarma pro všechny, kdo v Česku mají zdravotní pojištění. Znamená to, že možnosti nechat se otestovat mohou využít i děti nebo někteří cizinci. Podstatné je mít s sebou na odběr doklad totožnosti a kartičku pojištěnce.

5) Jsem pozitivní, co dál?

Pokud má člověk příznaky a vyjde mu pozitivní test, tak už se další testy nedělají. Rovnou mu začíná izolace a epidemiologické šetření. Všichni, kteří s ním byli v rizikovém kontaktu, pak musí do karantény. Pokud má pozitivní test, ale je bez příznaků, rovnou v odběrovém centru následuje kontrolní PCR test –⁠ na jeho výsledky je ale zapotřebí vyčkat delší dobu.

6) Dostane člověk potvrzení?

Výsledkem testů je zvláštní potvrzení, které se dá využít zejména pro ty, kdo chtějí během vánočních svátků navštívit své příbuzné v domovech pro seniory. Pro takové návštěvy je z důvodu opatření v systému PES výsledek testu vyžadován –⁠ důležité ale je, že takový výsledek nesmí být starší než 48 hodin.

7) Co antigenní test ukazuje?

Test ukazuje, jestli je člověk v danou chvíli infekční a jestli tedy může virus šířit dál. Pokud má člověk v těle viru málo nebo nemoc ještě nepropukla, antigenní testy to nemusí poznat. K tomu už jsou potřeba testy PCR. Platí, že antigenní testy jsou levnější, vyšetření je ale méně spolehlivé. Cena jednoho testu se podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) pohybuje kolem 120 korun (bez DPH), přičemž za samotné provedení testu dostanou asi dvě stě korun. PCR testování standardně vyžaduje zhruba čtyři hodiny a většinou stojí kolem 1750 korun.

„Antigenní test má nižší senzitivitu –⁠ uváděnou většinou v rozmezí 85 až 95 procent –⁠ v porovnání s metodou PCR, která je považována za zlatý standard diagnostiky. Vůbec by neměl být používán jako screeningový k vyšetřování jedinců s nízkou pravděpodobností infekce,“ řekl nedávno Českému rozhlasu náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro zdravotní péči David Šmehlík.

8) Jaká je kapacita testů?

Podle ministra zdravotnictví by celková kapacita měla být až 60 tisíc testovaných osob za den. Pokud by šel na test každý jen jednou a pracovalo by se i o svátcích, celkově by se mohlo otestovat jeden a tři čtvrtě milionu obyvatel, to je zhruba 17 procent obyvatel.

9) Jak antigenní test funguje?

PCR testy jsou založeny na využití polymerázové řetězové reakce (PCR), která zjišťuje ribonukleovou kyselinu (RNA) viru. Antigenní test je naopak diagnostika infekčního onemocnění založená na detekci antigenu, jenž je specifický pro dané infekční agens (choroboplodný zárodek, patogen).

10) Proč antigenní testy úplně nenahradí PCR testy?

Podle odborného stanoviska Společnosti pro lékařskou mikrobiologii a Laboratorní skupiny COVID ministerstva zdravotnictví antigenní test nelze chápat jako rovnocenný ekvivalent PCR diagnostiky. Podle stanoviska by neměl být používán jako screeningový k vyšetřování jedinců s nízkou pravděpodobností infekce, to je například u asymptomatických lidí bez kontaktu s onemocněním, či pro screening na letištích či hraničních přechodech. Výsledky antigenních testů je podle stanoviska nutné interpretovat obezřetně a v kontextu epidemiologické situace.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
před 13 hhodinami

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
včera v 10:00

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půlstoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
26. 6. 2026

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
26. 6. 2026

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
26. 6. 2026
Načítání...