Plošné testování žáků uhradí veřejný rozpočet. Učitele zatížit nesmí, řekl Plaga

Plošné testování žáků na nemoc covid-19 by podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) mělo být neinvazivní a hrazené z veřejného rozpočtu. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové uvedl, že také nesmí dále zatěžovat učitele. Na možnosti testování studentů novými sadami, které nepotřebují proškolený zdravotnický personál, nyní podle něj intenzivně pracuje ministerstvo zdravotnictví.

Plaga dříve uvedl, že plošné testování by mohlo na školách začít v řádu týdnů. „Je to o tom, že testy, které se teď objevují, by umožnily samoodběr studentů,“ prohlásil v neděli ministr. Dovolovaly by odběr slin místo výtěru nosu.

Podle předsedy hnutí STAN Víta Rakušana není v současné době možné ještě více zatěžovat učitele. Oba politici se zároveň shodli, že by testy měly být stejně spolehlivé jako PCR testy. Ministerstvo školství by podle Plagy mělo mít v řádu týdnů výsledky studie, která se zabývá přenosem nemoci covid-19 na školách. Zahraniční studie si podle ministra často vzájemně odporují.

Dodal, že jsou teď na školách nastavena striktní opatření proti šíření koronaviru. Plaga zopakoval, že hlavní slovo v rozhodování o tom, kdy se žáci a studenti do škol vrátí, bude mít ministerstvo zdravotnictví. Se současným ministrem Janem Blatným (za ANO) se ministrovi podle jeho vyjádření zatím komunikuje lépe než s jeho předchůdci.

Do škol může nyní chodit zhruba 216 tisíc žáků prvních a druhých tříd, 27 tisíc žáků speciálních škol a 365 tisíc dětí ve školkách. Návrat dalších ročníků do škol by měl přijít tehdy, až budou podmínky k jeho trvalému udržení, řekl Plaga. Kdy by se mohli do lavic vrátit alespoň žáci a studenti posledních ročníků, kteří podle expertů potřebují prezenční výuku nejnaléhavěji, zatím stále není jasné.

Letošní absolventi nebudou podle Plagy maturanty druhé kategorie

V pořadu se rovněž hovořilo o letošních maturitách. Jejich řešení podle Plagy zohledňuje současnou problematickou situaci kvůli nemoci covid-19, ale ponechává zkouškám jejich váhu. Také předseda hnutí STAN Vít Rakušan v pořadu uvedl, že ho považuje za vyvážené. U maturitních zkoušek se letos podobně jako loni zruší písemné práce z povinné češtiny a cizích jazyků. Ústní zkoušky a didaktické testy zůstanou povinné.

Studenti chtěli podle Plagy zrušit ústní část testů. „Ale když se na to podíváte, tak v té profilové školní odborné části je těžiště jejich budoucího uplatnění,“ uvedl ministr. Ředitelé škol také mohou zkoušky značně uzpůsobit jejich potřebám. Možnost ředitelů zasahovat do podoby zkoušek a hlavně ponechání maturit ocenil i Rakušan. „Maturovat je normální,“ prohlásil. Dodal však, že by nyní měl následovat další krok – umožnit studentům posledních ročníků středních škol se alespoň v menších kroužcích vrátit do škol a na testy se připravit.

Zástupci středních škol s úpravami maturit souhlasí, podle studentů jsou nedostatečné. Zatím není jasné, kdy se žáci do škol vrátí. Většina se bude i příští týden učit na dálku. S dalším zpřísněním opatření ve školství nyní ministr nepočítá.

K úpravám zkoušek přistoupilo ministerstvo s ohledem na trvající výuku na dálku i další opatření proti koronaviru, která komplikují vzdělávání. Maturanti, kteří pomáhali s epidemií v nemocnicích nebo sociálních službách a neuspějí u didaktických testů na začátku května, dostanou podle ministra možnost opravit si je 14. až 16. června. Ministerstvo jim navýší počet opravných pokusů z běžných dvou na tři. K mimořádnému termínu zkoušky v červnu se budou moct přihlásit i maturanti, kteří budou při řádném termínu testů v karanténě, uvedl ministr.

Resort chce distanční výuku vynahradit doučovacími kempy

Ministerstvo školství chce také kvůli prohlubování rozdílů v kvalitě distanční výuky na jednotlivých školách v létě zřídit doučovací kempy. Žáci by je mohli navštěvovat zdarma, aby byly dostupné i pro sociálně slabší rodiny, řekl Plaga.

Ministr s poukazem na nedávný výzkum společnosti PAQ Research uvedl, že rozdíly v úrovni distančního vzdělávání na jednotlivých školách se zvětšují. „Ukázalo se, že ty školy, které v tom byly dobré, tak se dále zlepšují. Ty školy, které v tom dobré nebyly, neušly takový kus dopředu. A to vede k rozevírání nůžek,“ uvedl.

 Podle Rakušana se na nerovné situaci podílí i rozdílné technické vybavení žáků. V některých rodinách totiž mají více počítačů či tabletů a děti jsou zvyklé na nich pracovat, jinde ne. Kvalita distanční výuky na podzim byla podle více než poloviny rodičů školáků lepší než loni na jaře, vyplynulo z průzkumu z projektu Život během pandemie pro organizaci Učitel naživo a ministerstvo školství. 

Tři čtvrtiny žáků ale měly podle průzkumu při výuce na dálku malou motivaci k učení. Okolo desetiny dětí mělo na podzim potíže s technickým vybavením nebo připojením k internetu. Kritičtější byli k vývoji vzdělávání rodiče s nižším vzděláním, s bydlištěm mimo Prahu a z chudších rodin.