Praha – Na dvě stě známých osobností podepsalo manifest „Veřejnost proti korupci“. Ten si dává za cíl svými patnácti body „změnit pravidla hry“ politického a společenského systému tak, aby se dalo účinně zamezit všudypřítomné korupci. Podle signatářů je korupce nemoc celého systému, a ne pouze selháním jedince, čímž by se měla v budoucnu opět stát. Člen ustavujícího výboru sdružení dramaturg Jan Štern se domnívá, že dnes hraje mizivou roli to, jaká politická strana se dostala do vlády. V pozadí každé totiž stojí lobbistické a finanční skupiny vyvíjející tlak, čímž dochází k privatizaci státní moci a v ohrožení se tak dostává samotný demokratický vývoj celé společnosti.
Organizátoři manifestu definovali soustavu patnácti opatření, jež jsou podle nich nezbytná pro zastavení korupčního procesu v naší zemi. „Naše sdružení hodlá tyto změny prosazovat,“ uvedl Štern na včerejší tiskové konferenci. Zároveň se ale obává, že korupce je do celého systému příliš vrostlá. „Politické strany se proměnily v obchodní firmy, které obchodují s vlivem, s mocí a s pozicemi ve státním aparátu,“ dodal. Korupce v politice by se dokonce podle dramaturga mohla srovnávat i s jistou formou utajeného státního převratu.
Korupce je pouze symptomem nemoci
Podle dalšího ze signatářů, politologa Petra Druláka, je korupce pouze výsledkem pasivity a nezájmu společnosti. „Nemoc je ve společnosti a korupce politiky je symptomem,“ dodal. Musí zde existovat snaha, aby systém sám bránil korupčnímu jednání. „I v dobře fungujícím státě se darebák bude chovat jako řádný občan, protože mu nic jiného nezbývá,“ míní Štern. Pokud dojde k naplnění požadavků manifestu, korupce se samozřejmě nevymýtí, ale stane se pouze individuálním selháním, a ne projevem politického systému.
Jiří Pehe, politolog:
„Hrozí zde nebezpečí, že současná situace může vést k radikalizaci těch částí společnosti a politických uskupení, které zatím Česká republika na parlamentní úrovni nemá.“
„Podle našeho názoru řešením není vyměnit politiky. Změna lidí nepomůže, protože systém je zkorumpovaný a silnější než jednotlivec,“ podotýká Štern. S ním souhlasí i Petr Drulák, podle nějž i ty politiky, kteří do vlády šli s čistými úmysly, systém jednoduše semlel. Náprava zevnitř tak podle něj možná není. „Jsme v situaci, kdy je na místě být nedůvěřivý,“ podotkl Drulák. Nemůžeme si být jisti, jestli má vláda s námi skutečně dobré úmysly, nebo je její rozhodnutí již předem koupeno. „Základní ztráta důvěry mezi společností a elitou je něco, co společnost rozkládá,“ potvrzuje politolog.
Výzvu obdrží i politické strany
Organizátoři manifestu se budou snažit přesvědčit veřejnost o nutnosti těchto opatření, jež chtějí prosadit tlakem na politické strany. Sdružení zároveň plánuje pořádat veřejné debaty s občany a vyzvat politické strany, aby změny vtělily do svých programů. Právnička a bývalá šéfka Unie svobody Hana Marvanová je přesvědčena, že by měl existovat tlak veřejnosti na systémové změny pravidel fungování naší společnosti. „Myslíme si, že občané musí říci dost, vyvíjet tlak na politické strany a vynutit si změny,“ doplnila.
Jan Štern se zároveň domnívá, že porevoluční liberálně-demokratická společnost se změnila během následujících dvaceti let v „mafiánský kapitalismus.“ Veškeré politické skandály poslední doby tak jsou pouze projevem války mafií, které za politickou fasádou bojují o své zakázky. Jen s obtížemi se proto řeší důležité reformy a politický život se svým způsobem zastavil. „To, co prožíváme, není běžná politická krize, ale zásadní krize politického systému,“ shrnul Štern.
Patnáct bodů manifestu:
1. Zpřísnění pravidel financování politických stran a volebních kampaní.
2. Zavedení majetkových přiznání.
3. Zrušení anonymních akcií na majitele a zprůhlednění vlastnictví firem.
4. Zavedení trestní odpovědnosti právnických osob.
5. Posílení možnosti zabavovat majetek získaný trestnou činností a jeho přednostní využití na náhradu škod poškozených trestnou činností, včetně státu.
6. Ochrana oznamovatelů korupce a zavedení odměny pro ty, kteří na korupci upozorní. Zavedení institutu korunního svědka do právního řádu.
7. Povinné zveřejňování na internetu všech smluv uzavřených státními orgány, kraji či obcemi nebo firmami s účastí státu, krajů a obcí.
8. Rychlá vynutitelnost plnění zákona o svobodném přístupu k informacím a zavedení sankcí za jeho neplnění.
9. Prosazení účinnosti kvalitního zákona o státní službě.
10. Dokončení a plné zprovoznění elektronizace veřejné správy.
11. Zakázky ve výběrových řízeních by měly být vždy realizovány za cenu obvyklou.
12. Zavedení majetkové odpovědnosti státních úředníků i veřejných činitelů, kteří svým jednáním způsobí škodu na státním nebo veřejném majetku.
13. Zavedení přísných pravidel pro správu a hospodaření firem s většinovou majetkovou účastí státu, krajů a obcí.
14. Změna ustanovování členů rad veřejnoprávních médií.
15. Přímá volba starostů, primátorů a hejtmanů.
