Praha - Prezident Václav Klaus si myslí, že v poslední době se zlepšila koordinace české zahraniční politiky mezi jeho úřadem a vládou. Při dnešním pravidelném setkání s českými velvyslanci na Pražském hradě Klaus prohlásil, že lepší spolupráce a rozdělení úkolů mezi prezidenta, premiéra a odpovědné ministry ovšem neznamená, že "vždy na všechna témata máme totožná stanoviska". Zmínil například uznání Kosova či lisabonskou smlouvu, v nichž se názory Hradu a vlády liší.
Zatímco vláda Mirka Topolánka (ODS) se nedávno rozhodla uznat Kosovo a navázat s Prištinou diplomatické vztahy, Klaus prohlásil, že se za tento krok stydí. Co se týče lisabonské smlouvy upravující budoucí fungování rozšířené EU, kabinet chce prosadit její ratifikaci v parlamentu ještě do konce roku. Prezident dokument sice kritizuje, jeho schválení ale nehodlá proti vůli parlamentní většiny blokovat.
Prezident také varoval před přehnaným očekáváním v souvislosti s předsednictvím Česka v Evropské unii, kterého se Praha ujme v prvním pololetí příštího roku. „Nelze mít přehnané ambice a doufat, že můžeme svými iniciativami Evropu někam reálně posunout. Naše možnosti je třeba hodnotit velmi realisticky. Nesmíme vytvářet falešná očekávání, zejména mezi veřejností,“ prohlásil Klaus.
Prioritou je předsednictví a vztahy s USA
Předsednictví bude především velkým organizačním úkolem, v němž mohou Češi projevit své schopnosti. „Politicky budou naše možnosti daleko skromnější,“ soudí. Rotující předsednictví bylo podle něj vždy „hrou na evropskou rovnoprávnost a demokracii a po lisabonské smlouvě to platí o to více“.
Za prioritní označil Klaus vztahy se Spojenými státy, které tento týden navštívil. Praha má podle něj zájem na udržení a posílení této významné transatlantické vazby. „V tom ostatně vidím význam a smysl radaru,“ komentoval záměry USA postavit v českých Brdech radarovou základnu. Klaus si myslí, že na tomto českém postoji nic nezmění ani listopadové volby prezidenta světové supervelmoci. „Budoucí americký prezident, ať jím bude kdokoli, zahraniční politiku USA změní,“ poznamenal.
Za velmi důležité považuje Klaus také vztahy se sousedy, tedy Slovenskem, kam vedla jeho první cesta po nedávném znovuzvolení do čela státu, Polskem, Německem a Rakouskem. Za bezproblémové označil vztahy s Berlínem a Vídní, i když současně nechce zlehčovat některé přetrvávající problémy, například „iracionální rakouskou averzi k jaderné energetice“, problémy spojené s otevřením schengenského prostoru bez vnitřních hranic či stálé obavy obou zemí z přílivu českých pracovníků. „Celkově však můžeme registrovat jisté zklidňování situace,“ uvedl.
Jednání v rámci V4 nebo NATO nejsou jednoduchá
Za „relativně významnou platformu“ pokládá Klaus visegrádskou skupinu, kterou tvoří Češi, Slováci, Poláci a Maďaři. Reálné možnosti V4 však podle něj nelze přeceňovat. „Přístupy a zájmy jednotlivých zemí jsou často rozdílné a společný postoj je pouze výjimečný. To není kritika, to je popis situace,“ konstatoval.
Vedle jiných zahraničně-politických událostí se Klaus okrajově zmínil i o dubnovém summitu NATO v Bukurešti, z něhož prý „žádný velkolepý pocit“ nezískal. Státy NATO se v rumunské metropoli mimo jiné shodly na formulaci, že protiraketový štít, který chce USA vybudovat v Česku a Polsku, bude integrální součástí jakékoli budoucí protiraketové obrany na aliančním základě.
Česko by ve vztahu k Rusku a Číně nemělo podle Klause přebírat „mediální diktát střemhlavé kritiky“ poměrů uvnitř těchto velmocí. „S daleko větší citlivostí a racionalitou než je tomu dosud bychom měli respektovat, že jejich cesta k demokracii - západního stylu - není jednoduchá a přímá,“ míní. Laciné „politicky korektní“ postoje mohou podle něj výrazně poškodit zájmy ČR v obou zemích. „Myslet si, že lze 'vyvážet demokracii', je stejná iluze, jako když si minulý režim myslel, že lze vyvážet komunismus,“ prohlásil Klaus.
