Kdo zastupuje Česko v europarlamentu? Přes dvě třetiny obyvatel neznají jediné jméno

Letos se konají volby do Evropského parlamentu, ví o tom ale jenom třetina Čechů. Správný rok přitom nedokázal určit ani velký podíl těch, kteří vyjádřili ochotu hlasovat. Že lidé nejeví o evropské zastoupení České republiky zájem, ukazuje také neznalost tuzemských europoslanců. Žádného z nich nezná 71 procent Čechů. Vyplývá to z výzkumu Trendy Česka, který pro Českou televizi zpracovala agentura Kantar CZ.

Volby do Evropského parlamentu patří mezi českými občany mezi ty nejméně populární. Před pěti lety se jich účastnilo jenom osmnáct procent lidí. Mandát tehdy zvolených europoslanců končí letos. Jen 34 procent lidí ale ví, že letos se konají nové volby do Evropského parlamentu. Většina buď neví, nebo ani neodpověděla.

Víte, ve kterém roce se budou konat volby do Evropského parlamentu?
Zdroj: technologie CATI/12. 1. – 1. 2. 2019/600 respondentů/Kantar CZ pro ČT

Správný rok konání voleb do Evropského parlamentu častěji určovali muži, lidé starší 60 let a lidé s vyšším vzděláním, přičemž platí, že s vyšším vzděláním roste podíl správných odpovědí. Podíl se zvyšuje také s počtem obyvatel obce či města.

Jednoznačný zájem odevzdat v květnu svůj hlas deklarovalo ve výzkumu 36 procent respondentů, přičemž dalších 28 procent by se spíš účastnilo. Takto vysoká ochota ale neodpovídá běžné skutečné účasti, která v žádných eurovolbách od roku 2004 nepřesáhla třicet procent. Mezi zájemci o hlasování přitom jenom 42 procent dotázaných vědělo, že právě letos se budou noví europoslanci vybírat.

Kdo je v europarlamentu za Česko? Lidé hádají i Jourovou

Českou republiku nyní zastupuje celkem 21 europoslanců. Spontánně si lidé nejčastěji vybavili tři z nich – Pavla Teličku, Jana Zahradila a Jiřího Pospíšila. Každého z nich jmenovala zhruba desetina z dotázaných. Alespoň jednoho českého europoslance nebo europoslankyni dokázalo jmenovat 29 procent respondentů.

Jaká je spontánní znalost českých europoslanců a europoslankyň? (v %)
Zdroj: technologie CATI/12. 1. – 1. 2. 2019/600 respondentů/Kantar CZ pro ČT

62 procent obyvatel nejmenovalo nikoho a zbylých devět procent pak uvádělo jména, která nepatří europoslancům. Poměrně vysoký podíl zmínek zaznamenala v tomto ohledu eurokomisařka Věra Jourová, která ale nikdy nebyla do Evropského parlamentu zvolena. Členství v Evropské komisi následovalo po tom, co vedla ministerstvo pro místní rozvoj.

Většina obyvatel zároveň věří, že tuzemští europoslanci a europoslankyně zastupují zájmy České republiky v Evropské unii – konkrétně 11 procent je o tom přesvědčeno zcela a 43 procent je o tom přesvědčeno spíše. Opačný názor pak zaujímá 38 procent občanů.

Jaká témata a jejich řešení by čeští europoslanci a europoslankyně měli v Evropském parlamentu prosazovat především?
Zdroj: technologie CATI/12. 1. – 1. 2. 2019/600 respondentů/Kantar CZ pro ČT

Když si měli respondenti vybrat z hlediska témat, tak by podle nich měli čeští europoslanci na prvním místě prosazovat především řešení migrace a ochranu hranic. Jako nejdůležitější téma to uvedlo 23 procent z dotázaných a více než polovina respondentů jej pak řadí mezi tři nejdůležitější témata. Na druhém místě se z celkového pohledu umístila ochrana životního prostředí a dvojí kvalita potravin. Jako nejméně důležité vidí z nabízených témat ochranu kulturního dědictví.

  • Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost KANTAR CZ s. r. o. Sběr dat probíhal ve dnech 12. 1. až 1. 2. 2019 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Výsledky tématu o volbách do Evropského parlamentu se zakládají na reprezentativním vzorku 600 respondentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam.
09:11Aktualizovánopřed 1 mminutou

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 1 hhodinou

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 2 hhodinami

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 2 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 3 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 4 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 4 hhodinami
Načítání...