Letos se konají volby do Evropského parlamentu, ví o tom ale jenom třetina Čechů. Správný rok přitom nedokázal určit ani velký podíl těch, kteří vyjádřili ochotu hlasovat. Že lidé nejeví o evropské zastoupení České republiky zájem, ukazuje také neznalost tuzemských europoslanců. Žádného z nich nezná 71 procent Čechů. Vyplývá to z výzkumu Trendy Česka, který pro Českou televizi zpracovala agentura Kantar CZ.
Kdo zastupuje Česko v europarlamentu? Přes dvě třetiny obyvatel neznají jediné jméno
Volby do Evropského parlamentu patří mezi českými občany mezi ty nejméně populární. Před pěti lety se jich účastnilo jenom osmnáct procent lidí. Mandát tehdy zvolených europoslanců končí letos. Jen 34 procent lidí ale ví, že letos se konají nové volby do Evropského parlamentu. Většina buď neví, nebo ani neodpověděla.
Víte, ve kterém roce se budou konat volby do Evropského parlamentu?
Správný rok konání voleb do Evropského parlamentu častěji určovali muži, lidé starší 60 let a lidé s vyšším vzděláním, přičemž platí, že s vyšším vzděláním roste podíl správných odpovědí. Podíl se zvyšuje také s počtem obyvatel obce či města.
Jednoznačný zájem odevzdat v květnu svůj hlas deklarovalo ve výzkumu 36 procent respondentů, přičemž dalších 28 procent by se spíš účastnilo. Takto vysoká ochota ale neodpovídá běžné skutečné účasti, která v žádných eurovolbách od roku 2004 nepřesáhla třicet procent. Mezi zájemci o hlasování přitom jenom 42 procent dotázaných vědělo, že právě letos se budou noví europoslanci vybírat.
Kdo je v europarlamentu za Česko? Lidé hádají i Jourovou
Českou republiku nyní zastupuje celkem 21 europoslanců. Spontánně si lidé nejčastěji vybavili tři z nich – Pavla Teličku, Jana Zahradila a Jiřího Pospíšila. Každého z nich jmenovala zhruba desetina z dotázaných. Alespoň jednoho českého europoslance nebo europoslankyni dokázalo jmenovat 29 procent respondentů.
Jaká je spontánní znalost českých europoslanců a europoslankyň? (v %)
62 procent obyvatel nejmenovalo nikoho a zbylých devět procent pak uvádělo jména, která nepatří europoslancům. Poměrně vysoký podíl zmínek zaznamenala v tomto ohledu eurokomisařka Věra Jourová, která ale nikdy nebyla do Evropského parlamentu zvolena. Členství v Evropské komisi následovalo po tom, co vedla ministerstvo pro místní rozvoj.
Většina obyvatel zároveň věří, že tuzemští europoslanci a europoslankyně zastupují zájmy České republiky v Evropské unii – konkrétně 11 procent je o tom přesvědčeno zcela a 43 procent je o tom přesvědčeno spíše. Opačný názor pak zaujímá 38 procent občanů.
Jaká témata a jejich řešení by čeští europoslanci a europoslankyně měli v Evropském parlamentu prosazovat především?
Když si měli respondenti vybrat z hlediska témat, tak by podle nich měli čeští europoslanci na prvním místě prosazovat především řešení migrace a ochranu hranic. Jako nejdůležitější téma to uvedlo 23 procent z dotázaných a více než polovina respondentů jej pak řadí mezi tři nejdůležitější témata. Na druhém místě se z celkového pohledu umístila ochrana životního prostředí a dvojí kvalita potravin. Jako nejméně důležité vidí z nabízených témat ochranu kulturního dědictví.
- Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost KANTAR CZ s. r. o. Sběr dat probíhal ve dnech 12. 1. až 1. 2. 2019 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Výsledky tématu o volbách do Evropského parlamentu se zakládají na reprezentativním vzorku 600 respondentů.
