Lékaři ve Fakultní nemocnici Brno udržovali u ženy po mozkové smrti, která byla v 16. týdnu těhotenství, po rekordně dlouhou dobu (117 dnů) vitální funkce. Díky tomu pak mohli 15. srpna přivést na svět její živé dítě. Malá holčička, která měla 2130 gramů a 42 centimetrů, dostala jméno Eliška. Podle zástupců nemocnice případ nemá ve světě obdoby.
Každodenní ultrazvuk i čtení pohádek. Lékaři popsali 117 dní od mozkové smrti matky do narození její dcerky
Případ podle lékařů potvrzuje obrovskou sílu počínajícího lidského života i sílu těla matky. V danou situaci dokázalo za pomoci lékařů a zdravotních sester zvládnout darovat dítěti život navzdory mozkové smrti.
Nejčastěji se jedná o vrozené onemocnění mozkových cév. Běžně krev proudí z tepen do tenkých kapilár a z nich pak do žil. U lidí s touto diagnózou ale kapiláry chybí, a krev tak odtéká z tepen rovnou do žil.
Hlavní riziko spočívá v prasknutí malformace a vzniku krvácení do mozku. Mozkové žíly totiž mají tenkou stěnu a nezvládají odolat tlaku krve, který je v tepnách vyšší a chybí odpor kapilár.
V průběhu života dojde ke krvácení u víc než poloviny pacientů. Až jedna třetina nemocných pak trpí taky epileptickými záchvaty. Jde o závažné onemocnění, úmrtnost na krvácení z malformace ale není vysoká.
Brněnský případ je výjimečný délkou hospitalizace a zralostí plodu, které se podařilo dosáhnout. „Dvanáct případů skončilo ukončením těhotenství. Ve dvou případech matčiny vitální funkce lékaři udržovali 103 a 107 dnů. Co se týče váhy a zralosti, jen v jednom případě mělo dítě nad 2000 gramů,“ řekl ředitel nemocnice Roman Kraus.
Sedmadvacetiletou ženu našli její blízcí v bezvědomí 21. dubna, tehdy byla v 16. týdnu těhotenství. Záchranka ženu převezla do Fakultní nemocnice Brno. „Zhruba v 16 hodin vymizela spontánní dechová aktivita a vyšetření potvrdilo smrt mozku. Příčinou byla cévní malformace provázená krvácením do mozku,“ řekl přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Brno a LF MU Roman Gál.
Lékaři udělali maximum, pomáhala i rodina
Lékaři pak udělali maximum, aby stabilizovali životní funkce a zachránili plod v těle matky. Pečovali o srdeční činnost, plicní a ledvinné funkce, bojovali s infekcemi. „Použili jsme antibiotickou léčbu, která měla minimální vliv na vyvíjející se plod i výživu jsme sestavovali s ohledem na vývoj plodu,“ popsala primářka Oddělení klinické mikrobiologie FN Brno Markéta Hanslianová.
Několikrát týdně, posléze denně lékaři monitorovali plod ultrazvukem. Pokoušeli se podporovat normální vývoj dítěte, například pohybovali nohama matky, aby simulovali chůzi.
„Babička četla pohádky dítěti po celou dobu těhotenství,“ řekl Roman Gál.
Důležitou roli hrála fyzická kondice matky před mozkovou příhodou. „ Paní Votavová byla ve skvělé kondici. Jediný orgán, který měla nemocný, byl bohužel mozek,“ popsal Gál.
Jméno Eliška vybrala matka na počátku těhotenství
V pondělí 24. června potvrdilo gynekologické konzilium váhu plodu 980 gramů s nadějí, že se zdárně vyvíjí. V červenci měl plod už 1500 gramů. Císařský řez provedli lékaři 15. srpna ve 34. týdnu. Dívenka měla 2130 gramů a 42 centimetrů. Dostala jméno Eliška, které vybrala matka ještě na počátku těhotenství.
Plánovaný porod se uskutečnil o několik týdnů později, než lékaři z počátku doufali. „To bylo pro dítě nesmírně pozitivní. Těhotenství probíhalo fyziologicky naprosto výjimečně, plod se vyvíjel velmi dobře. Do porodu zdvojnásobil váhu,“ řekl přednosta gynekologicko-porodnické kliniky Pavel Ventruba. „Důležité je, aby začaly samostatně fungovat plíce, proto jsme si stanovili tuto hranici. Prodlužování nad 34. týden by mohlo ohrozit dítě,“ řekl vedoucí Perinatologického úseku GPK FN Brno Petr Janků.
Holčičku začala kojit její příbuzná
Stav dítěte po porodu byl podle lékařů velmi dobrý. „Zůstalo v péči neonatologů čtrnáct dnů a poté odcházelo s tatínkem domů,“ řekl Pavel Ventruba. Dívenku začala kojit její příbuzná, která se nedávno stala maminkou.
Otec holčičky označil její narození za zázrak. Nyní si zvyká na roli táty dvou malých dětí na plný úvazek. „Děkuji vám, že jste mi vycházeli vždy maximálně ve všem vstříc, byli ochotní a citliví a sdíleli se mnou můj smutek současně s nadějí, že se podaří zachránit naše miminko,“ vzkázal zdravotníkům Vojtěch Votava. Život matky skončil po porodu dítěte. Lékaři ji za přítomnosti rodiny odpojili od dýchacích přístrojů.
- V řadě diskusí se operuje s termínem mozková smrt – ale je s ním spojena řada špatných chápání. Pojem mozková smrt může laikovi naznačovat, že se jedná jen o smrt jednoho orgánu, která tedy nemusí být definitivní.
- Ve skutečnosti je mozková smrt smrtí definitivní, jedná se o nevratné vyhasnutí veškerých mozkových funkcí včetně funkcí mozkového kmene bez ohledu na přetrvávající činnost kardiovaskulárního aparátu a jiných orgánů.
- Tímto způsobem je definovaná smrt i v českých zákonech, konkrétně v ustanovení § 2 písm. e) zákona č. 285/2002 Sb: „Pro účely tohoto zákona se rozumí […] smrtí nevratná ztráta funkce celého mozku, včetně mozkového kmene.“
- I při mozkové smrti fungují některé nižší nervové funkce spojené s míchou.
- O mozkové smrti rozhoduje komise lékařů.
- Teprve po mozkové smrti se podle českých zákonů smí přistoupit k darování orgánů zemřelého.