Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš zveřejní na mimořádné schůzi sněmovny majitele farmy Čapí hnízdo z doby, kdy společnost žádala o evropské dotace. Nad luxusní farmou z Babišova Agrofertu visí podezření, že neoprávněně čerpala evropské dotace, poslanci se mají případem zabývat 23. března. Špičky koalice se ale zatím neshodly na společném postupu při této schůzi - večerní jednání skončilo bez výsledku.
Farma Čapí hnízdo patřila do přelomu let 2007 a 2008 do koncernu Agrofert ministra financí Andreje Babiše. Poté změnila formu vlastnictví, a nebylo tak možné dohledat její majitele. Díky tomu společnost dosáhla na evropskou dotaci kolem 50 milionů korun, kterou by firma z rozsáhlého koncernu Agrofert podle všeho dostat nemohla. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila zpět mezi firmy Babišova koncernu.
Někteří politici tento postup vnímají jako dotační podvod. Vicepremiér a šéf hnutí ANO se od celého případu distancuje jak osobně, tak i jako majitel firmy Agrofert. V neděli uvedl, že sice zná jméno vlastníka Farmy Čapí hnízdo z doby, kdy žádala o evropské dotace, nechce ho ale prozradit.
V úterý poslancům napsal: „Žadatelem o dotaci pro farmu jsem já ani moje firmy nikdy nebyli. Mně, jako fyzické osobě, farma nikdy nepatřila, a v čase podání žádosti o dotaci v roce 2008 nepatřila ani žádné z firem Agrofertu.“ Agrofert prý jen převzal předluženou farmu. Pokud by se tak nestalo, projekt by dle Babišova názoru zkrachoval a Česko by pak padesátimilionovou dotaci muselo možná vrátit Evropské unii.
Zeman prý Babišovo vysvětlení akceptoval
Při příchodu na středeční schůzku na Hradě pak ministr financí odmítl, že by on nebo jeho společnosti jednali v případu účelově. Poznamenal také, že o věci bude informovat Zemana, hlavní vystoupení k případu si ale chystá až na mimořádnou schůzi 23. března. Na ní zveřejní i dřívějšího majitele farmy.
„Já to toho 23. všem vysvětlím, ale samozřejmě, že ti, kteří mě nesnáší a jejich jediný cíl je, abych odešel z české politiky, tak samozřejmě si zase najdou svoji teorii,“ podotkl Babiš.
Po návštěvě na Hradě Babiš uvedl, že prezident Zeman akceptoval jeho vysvětlení projektu. Babiš ho zároveň pozval na návštěvu Čapího hnízda – prezident prý nabídku přijal a farmu si přijede prohlédnout v dubnu. Pozvány také budou děti z Klokánků.
Koalice se na společném postupu neshodla
Podnět k mimořádnému jednání sněmovny s jediným bodem „Kauza Čapí hnízdo“ podepsali poslanci TOP 09, ODS a také pět zástupců Úsvitu. „Vláda může říct, že podvodníci a zloději mají své místo ve vládě, ale pak za to pan premiér i pan Bělobrádek přejímají odpovědnost,“ tvrdí šéf opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. Samotné jednání pléna by se ale vůbec nemuselo uskutečnit, pokud by sněmovna neschválila její program.
Jasno není ani po večerní schůzce koaliční rady, která se neshodla na společném postupu při mimořádné schůzi. KDU-ČSL je pro schválení programu schůze, ANO zatím proti. Poslanecké kluby o tom budou ještě jednat v úterý.
„My jsme dnes neučinili závěr, jak se postavíme k mimořádné schůzi. Vysvětlili jsme si postoje a budeme ještě v jednání pokračovat po projednání na poslaneckých klubech v úterý příští týden,“ uvedl po jednání předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák.
Zároveň dodal, že položil dva dotazy ohledně Čapího hnízda. První se týkal toho, komu patřilo Čapí hnízdo v době získání dotace, a druhý proč pak nastaly majetkové přesuny. „Pan ministr přislíbil, že se vyjádří k těmto otázkám ve sněmovně za týden,“ řekl Sklenák.
„Náš poslanecký klub má zatím stanovisko, že nechceme podpořit program, protože vše podstatné bude řečeno v té debatě na začátku,“ uvedl šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. „Pan premiér chtěl, abychom našli společnou řeč, společné stanovisko - my jsme svoje už řekli, že si myslíme, že je rozumné, abychom podpořili program schůze,“ dodal předseda lidovců Pavel Bělobrádek.
Podporu rokování o kontroverzní středočeské farmě vedle pravice a lidovců ve středu připojili i komunisté. Podle poslance a šéfa hospodářského výboru Ivana Pilného (ANO) je ale projednávání kauzy na půdě sněmovny zbytečné, vzhledem k tomu, že už probíhají dvě vyšetřování. „To, že je něco v pořádku právně a že je to i procesně dobře, ještě neznamená, že je to správné. V této souvislosti vítám sebereflexi ministra financí, který těch sporných 50 milionů věnoval na charitu,“ uvedl v Interview ČT24.
Čapí hnízdo je rozlehlá farma na Benešovsku v blízkosti hlavního tahu z Prahy na České Budějovice. Funguje jako rekreační resort. Ekocentrum Čapího hnízda pořádá akce pro děti, součástí areálu jsou reprezentativní prostory pro pořádání konferencí a společenských akcí či malá zoologická zahrada. Dominantu farmy představuje jízdárna ve tvaru obřího čapího hnízda.
„Je možné, že auditoři najdou nějaká procesní pochybení – od toho auditoři jsou – ale pokud se týká porušení zákona, tak podle mého názoru k ničemu takovému nedošlo,“ dodal Pilný.
Kauzu vyšetřuje hospodářská kriminálka i Brusel
Vedle politiků se kauzou Čapího hnízda zabývají i orgány činné v trestním řízení. Od konce loňského roku je to odbor hospodářské kriminality pražské policie. Detektivové vyšetřují podezření na dotační podvod a poškození finančních zájmů EU - zatím ale nikoho neobvinili.
Oficiální vyšetřování spustil i Evropský úřad pro boj proti podvodům známý pod zkratkou OLAF. Zjišťuje okolnosti přidělení dotace na stavbu farmy. Na případná zjištění kolem Čapího hnízda se přímo OLAFu dotazovala jedna úřednice ministerstva financí. Magazín Reportér upozornil, že jednala na příkaz náměstka Tomáše Vyhnánka, který obešel dva její přímé nadřízené.
Podle Anety Snopové z redakce Reportérů ČT není tak podstatné, jaká jména investorů příští týden zazní: „Já si umím celkem dobře představit, že pan ministr přijde a řekne – byli to advokáti. Protože na počátku to skutečně dva advokáti byli – v lednu 2008 na valné hromadě byli jako akcionáři uvedení dva advokáti: pan Knotek a paní Knapová, což jsou lidé, kteří mají různé funkce v představenstvu Agrofertu.“
Podle Snopové ale z účetních závěrek firmy Čapí hnízdo a později Imoba vyplývá, že tam žádný investor prostě nebyl. „Zde je naprosto klíčové, zda-li byl převod akcií pouze účelovým zakrytím vlastnictví při čerpání té dotace, nebo se skutečně jednalo o reálný převod. Pokud by byl převod pouze účelový za účelem obejití podmínek dotace, tak potom by se skutečně mohlo jednat o trestný čin,“ uvedl právník Aleš Rozehnal.
