„Dáváme EU půl roku na jednání o reformách. Když to nikam nepovede, uděláme referendum o aktivizaci článku 50,“ prohlásil ve středeční předvolební debatě České televize lídr pražské kandidátky SPD Jiří Kobza. O reformě Unie mluvili v debatě i zástupci pravicových stran TOP 09 a ODS, nejen podle nich ale ke členství v Unii nemá dnes Česko žádnou jinou alternativu.
K členství v EU není alternativa, shodla se většina stran. Česko by přesto mělo jednat o nových podmínkách
Vypsání referenda o členství v Evropské unii má ve svém programu SPD. „Neříkáme občanům, jak mají hlasovat, mají svůj názor. My chceme referendum jen vyvolat,“ zdůvodnil požadavek strany Jiří Kobza s tím, že v referendu by se mělo hlasovat také o přijetí eura.
Postoj Čechů k Evropské unii je podle průzkumu společnosti Median pro ČT poměrně kritický, v případném referendu by ale měli navrch zastánci setrvání v Unii. To podporuje 47 procent dotázaných, zatímco pro vystoupení by bylo o 8 procent lidí méně. Z nich by tuto variantu určitě zvolila zhruba pětina. Dalších 11 procent respondentů by se potom hlasování neúčastnilo vůbec. Těch, kteří by k referendu přišli a hlasovali by pro setrvání v EU, je dnes 54 procent.
Předvolební debata ČT24 - téma zahraniční politika (zdroj: ČT24)
Podle ústavního právníka Jana Kysely by mělo být hlasování o členství v EU vypsáno formou ústavního zákona. Tedy stejně jako se před lety hlasovalo o vstupu do EU.
Zákon, který by to umožnil, už má připravený KSČM. „Zatím ho nepředkládáme. Pokud ho lidé budou chtít, tak ho odmítneme? Já jsem pro, aby referendum bylo,“ uvedl lídr jihočeské kandidátky Vojtěch Filip. „Česká vláda je odpovědná sněmovně, ne Evropské komisi,“ prohlásil.
Mechanismus vypsání referenda ústavním zákonem ovšem napadl lídr ústecké kandidátky Pirátů Mikuláš Peksa. „Nepodporujeme ad hoc přístup, že se vybere konkrétní otázka a napíše se ústavní zákon. Občané mají mít kvalitní zákon o obecním referendu,“ zdůraznil Peksa. Piráti podle něj podporují převzetí části pravomocí, které dnes mají národní státy, Unií a naopak část pravomocí by rádi přesunuli na jednotlivé státy.
„Pokud si lidé ve volbách zvolí takové politiky, kteří referendum prosadí, tak ho vláda vypíše,“ doplnil lídr zlínské kandidátky KDU-ČSL Ondřej Benešík s tím, že Evropskou unii vnímá mimo jiné jako hodnotový projekt. „Členství v Unii dnes nemá alternativu, a kdo říká, že má a že nám bude lépe, ten se mýlí,“ připomněl. Lidovci podle něj dnes debatují uvnitř strany o tom, jaká má být role Česka v EU.
Referendum o setrvání v EU
Proti vypsání referenda se postavil lídr plzeňské kandidátky TOP 09 Marek Ženíšek. „Nejsem pro to, abychom znovu hlasovali o setrvání v Evropské unii. Není žádný Brusel, jsme to my, jsme toho součástí,“ prohlásil Ženíšek. Pokud by k hlasování došlo, strana by doporučila voličům zvolit variantu setrvání v Unii.
„Měli bychom být tam, kde se rozhoduje o důležitých věcech. Ne křičet z periferie, že se nám něco nelíbí,“ dodal Ženíšek.
Pro vypsání referenda není ani kandidát hnutí ANO v Plzeňském kraji Pavel Šrámek. „Musíme se snažit v EU prosadit strukturální změny, nic není perfektní,“ řekl. Upozornil také na nutnost znovu vyjednávat o podmínkách členství v EU.
„Nejsem pro zesílení centristických tendencí. Problémem jsou špatně vyjednané podmínky při vstupu do EU, například Polsko si je vyjednalo lépe. Dodnes sbíráme plody špatného vyjednávání,“ připomněl Šrámek.
Že by v referendu hlasovalo téměř 40 procent lidí pro vystoupení z EU, považuje kandidát ODS ve Středočeském kraji Martin Kupka za nepříznivé hodnocení. „Je daleko podstatnější se ptát, proč jsou čísla taková. Je to kritika zbytečné byrokracie a neakceschopnosti Unie. Já bych ale pro referendum nehlasoval. Pracoval bych na tom, aby se EU změnila, protože žádná jiná alternativa není,“ myslí si Kupka.
Změny si představuje jako přidělení větších kompetencí národním státům na úkor „bruselské administrativy, která je často nefunkční“. Případný vstup do eurozóny dnes považuje za problematický. „Ani členové eurozóny neplní řadu pravidel, například ohledně vlastního zadlužení,“ upozornil na nedostatky eurozóny Kupka.
Průzkum Medianu: Postoj veřejnosti ke vztahu s EU
Před vystoupením z Unie varoval volební lídr ČSSD a současný ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Pokud se nám podaří z EU vystoupit, poklesne naše životní úroveň o 40 procent. Brexit je příkladem toho, jak to dopadá, když se země rozhodne chaoticky vystoupit, libra padá, klesají investice. Je to prohra pro Unii i Británii,“ zdůraznil Zaorálek.
Sám v dohledné době neočekává revoluční změny ve fungování EU ani federalizaci společenství. Přesto by se členské státy Unie měly postupně sbližovat. Už dnes se například po hlasování o brexitu podle Zaorálka uvnitř EU vyjednávají nová spojenectví států nad konkrétními otázkami.
Proti vypsání referenda se silně postavil také lídr olomoucké kandidátky STAN Radim Sršeň. „Lidé u nás o Evropské unii moc neví. To není biblický leviatan, který nás šikanuje. Na brexitu jsme viděli kampaň plnou falešných argumentů, které měly fatální důsledky. Mějme referendum, ale až budou lidi vědět, co Unie je,“ doporučil Sršeň.
EU má podle něj už dnes nástroje, jak posilovat regionální politiku svých států – a tam, kde se tyto nástroje využívají, podle Sršně roste spokojenost s členstvím v EU.
Pro těsnější vztahy s Evropskou unií se vyslovil lídr středočeské kandidátky Zelených Petr Štěpánek. „Máme-li volný pohyb pracovní síly, souvisí s tím společné sociální zabezpečení a důchody. To bude potřeba sjednotit jako v USA, aby lidé dostali své důchody v kterékoliv členské zemi,“ zdůraznil Štěpánek s tím, že také on vnímá negativní dopady brexitu.
Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi připravují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.