Evropská unie mění postoj k migraci. Země V4 podle svých čelních představitelů sice na evropském minisummitu prosadily, co chtěly, přesto v podstatě ihned nastal rozkol kvůli vracení migrantů z Německa do té země Unie, kde došlo k jejich registraci. Politolog Lukáš Macek v Otázkách Václava Moravce upozornil, že politici doma mnohdy říkají něco jiného, než si troufnou sdělit za zavřenými dveřmi v Bruselu tváří v tvář svým politickým partnerům.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) se po jednání nechal slyšet, že země visegrádské skupiny prosadily to, co potřebovaly. „Honění trika, že my jsme všechno prosadili,“ okomentoval tvrzení politolog Lukáš Macek. „Je to divadélko pro voliče. Když to dělají okrajové strany, patří to k politickému folklóru. Když to dělají premiéři, je to smutné,“ soudí.
Macek uvedl, že hotspoty jsou na stole pět let, dlouhodobě se diskutuje i o financování zemí původu migrantů, aby z nich měli menší touhu prchat, a třeba otázka kvót je sice v některých zemích předvolebním „bubákem“, ale na jejich prosazení nikdo poslední rok realisticky nepomýšlel. Snad s výjimkou nové italské vlády, k níž se v České republice paradoxně hlásí protiimigrační SPD Tomia Okamury.
„Kvóty byly dohodnuty jako ad hoc řešení pro konkrétní krizi. To, že by měl existovat dlouhodobý systém relokace, relativně dlouho držela německá vláda, ale už i německá kancléřka před několika měsíci řekla, že to nefunguje,“ podotkl politolog a připomněl, že třeba Francie nikdy systém permanentních kvót nechtěla.
Roztržka s Merkelovou
Přesto, že ze zemí ve středovýchodě Evropy zaznívala spokojenost, co vše prosadily, vzápětí došlo k nedorozumění: německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že 14 zemí včetně České republiky, Polska a Maďarska se dohodlo na rychlém a dobrovolném navracení migrantů z Německa do té země, kde byli zaregistrováni. Praha, Varšava a Budapešť informaci dementovaly.
Sama Merkelová televizi ZDF řekla, že lituje, pokud ve věci došlo k nedorozumění. „Vůbec nic jsme nedojednali, jde o rozhovory, které by se mohly konat,“ řekla Merkelová, která o příslibu 14 zemí dohodnout se na urychleném navrácení migrantů registrovaných v jiné zemi EU psala v dopise svým politickým partnerům. Podle mluvčího německé vlády česká strana vyjádřila ochotu o dohodě jednat.
„Žádné jednání mezi Českou republikou a Německem v této věci neproběhlo a moje vláda ani neplánuje, že by se k dohodě, která by znamenala systematické přijímání ilegálních migrantů, připojila. Tyto poplašné zprávy považuji za úplný nesmysl. Žádné jednání neplánujeme. Není důvod o tom jednat. Zásadně to odmítáme,“ stojí v prohlášení českého premiéra Babiše, který řekl novinářům, že si myslel, že jsou jen ruské falešné zprávy, ale nyní vidí, že jsou i německé falešné zprávy.
Politologa Lukáše Macka udivila právě razance, s jakou byla slova Angely Merkelové o dohodě odmítnuta. „Překvapilo by mě, kdyby německá vláda vytrubovala do světa něco, co by si totálně vycucala z prstu. Nějaká komunikace musela proběhnout, německá strana to interpretovala jako vstřícné gesto, zatímco některé vlády to vnímaly jako vstřícné odmítnutí,“ zamyslel se.
„Nebylo by to poprvé v Evropské unii, kdy se diametrálně liší interpretace toho, co bylo slíbeno a domluveno v Bruselu za zavřenými dveřmi, a toho, co se pak silácky vyhlašuje do domácích médií,“ dodal Macek, který zdůraznil, že politici doma mnohdy říkají něco trochu jiného, než si troufnou sdělit v Bruselu tváří v tvář svým politickým partnerům, s nimiž chtějí zachovat solidní vztahy. To politolog považuje za zásadní potíž v diskuzích o budoucnosti společenství.
Hrdina a bojovník. Doma
Takovou interpretaci považuje za pravděpodobnou i ekonom Tomáš Prouza (ČSSD), který má coby bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti s vyjednáváním na evropské úrovni zkušenosti. Sjednané dohody podle něj totiž pouze říkají, že platí stávající pravidla a že se budou rychleji a efektivněji uplatňovat.
„Na to všichni kývnou, že ano, ale když dojde na lámání chleba, když si český, maďarský či polský politik otestuje, co by to dělalo s národním veřejným míněním, tak se z něho najednou stane velký bojovník a hrdina a bude říkat, že jeho sliby neplatí,“ okomentoval situaci Prouza.
Neopomenul podotknout, že kdyby Česká republika dohodu o vracení migrantů podepsala, nic by jí nehrozilo, protože z České republiky do Německa téměř žádní migranti neproudili ani neproudí, a tudíž by ani z Německa do České republiky nemohli být vraceni. „Nevěnujeme se realitě,“ míní Prouza.
Migrace? Váš problém
Připomenul motto Andreje Babiše, jímž ozdobil svůj příjezd na jednání: migrace není český problém, jde o problém těch ostatních. Tím se Česká republika podle Prouzy posouvá do pozice nesolidárního státu, který vůbec nic nezajímá, a na otázce řešení migrační krize se tak dle jeho názoru s velkou pravděpodobností ukazuje budoucí uspořádání dvourychlostní Evropy.
„Přeskupuje se, jak bude vypadat Evropská unie. Budou zde země, které jsou schopné spolupracovat, jsou ochotné do spolupráce investovat, a pak zde zůstane podivný středoevropský zbytek. Doplatíme na to v řadě jiných agend, budeme mít výrazně těžší pozici si prosadit vlastně cokoliv jiného, co potřebujeme,“ varoval Prouza.
