Premiéři a prezidenti zemí Evropské unie po zhruba devíti hodinách komplikovaných jednání schválili v noci na pátek některé základní změny v přístupu EU k migrační vlně. K dopředu oznámenému záměru zřídit pro migranty střediska na severoafrickém pobřeží přibyl – po italské hrozbě vetem závěrů vrcholné unijní schůzky – plán na podobná centra na území těch států Unie, které se na takovém plánu dobrovolně chtějí podílet a dobrovolně by od Itálie migranty převzaly.
Dohoda, kterou německá kancléřka Angela Merkelová, český premiér Andrej Babiš i další účastníci čtvrtečního a summitu EU označili při ranním odchodu za velký úspěch, je součástí kompromisu, kterého se podařilo dosáhnout po mnoha hodinách složitého vyjednávání.
Do středisek v Africe i zemích EU by mířili migranti zachránění na moři a bylo by rychle rozhodnuto, kdo má nárok na azyl a kdo je naopak ekonomický migrant, který se tedy musí bezodkladně vrátit.
Výsledek považuje za úspěch i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Po devíti hodinách diskuse jsme došli k dohodě. Díky evropské spolupráci jsme nakonec zvítězili,“ prohlásil Macron při odchodu ze čtvrteční večeře, která se protáhla do pátečního úsvitu. Méně optimisticky se k závěrům summitu staví šéf Evropské rady Donald Tusk, podle něhož je příliš brzy označovat dohodu za úspěch, protože je daleko od skutečné změny situace.
Externí centra pro uprchlíky, tedy hotspoty čili „vyloďovací platformy“ v severní Africe považuje výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Jan Kovář za nejvýraznější posun v evropské migrační politice. Na druhou stranu dodal, že kdyby se během čtvrteční večeře čelní představitelé EU nedohodli, bylo by to velké fiasko.
Slovenský list Denník N uvedl, že Slovensko je nyní podle premiéra Petera Pellegriniho ochotné poskytnout 1200 míst v zařízeních pro migranty, ale pouze na dočasné řešení krize například jako pomoc Rakousku.
Do Evropy teď míří výrazně méně lidí než za největší migrační krize v roce 2015, nelegálních přechodů hranice je nyní o 95 procent méně. Ve velmi změněné politické atmosféře sílících antiimigračních a protievropských stran a hnutí se ale nyní Unie rozhodla prosadit cesty k výraznému omezení počtů příchozích, a to hned několika způsoby.
Africké i balkánské země centra odmítají
Možnosti konceptu „vyloďovacích platforem“, tedy středisek ve třetích zemích, má urychleně začít zkoumat Evropská komise ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizací pro migraci (IOM), a to tak, aby vše bylo v souladu s mezinárodním právem.
Před summitem diplomaté vysvětlovali, že koncept hotspotů na africkém pobřeží – a tedy to, že cesta od libyjských břehů do Evropy skončí opět v Africe – má mít pro migranty také psychologický efekt. Některé severoafrické státy jako Libye, Alžírsko a Maroko už dříve nesouhlasily s hotspoty na svém území.
Kontrétně o Libyi se po pádu Kaddáfího vlády mluví jako o otevřené bráně do Evropy. Zemi sužují boje různých klanů, etnik a mocenských skupin mezi sebou. O moc se tu přetahují dvě vlády a zmatku využívá k posílení pozice Islámský stát (IS).
Podobná centra na svém území nechtějí podle spolupracovníka ČT Thomase Kulidakise ani balkánské země. Z dopadů hotspotů mají podle něj strach konkrétně Albánie, Černá Hora i Bosna. Tyto státy centra odmítly, vyjednávání tak nejspíš budou dlouhá a citlivá.
„Albánský premiér už dříve prohlásil, že byť by hotspoty byly výměnou za členství v Evropské unii, o které jeho země usiluje, tak ani v tomto případě by to nevyměnil,“ připomněl albánskou reakci Kulidakis.
Kompromis nastal po zablokování červnových závěrů Itálií
Summit už ve čtvrtek v podvečer zdramatizoval italský premiér Giuseppe Conte, který rozhodl zablokovat přijetí celkových závěrů červnové schůzky, dokud nebudou zohledněny požadavky Říma k migrační problematice.
Následující hodiny jednání přinesly kompromis, který sice znamená ústup od původního požadavku Itálie, aby ostatní země EU převzaly spoluodpovědnost za migranty ze Středozemního moře, přesto byl nakonec pro Conteho přijatelný. „Itálie po tomto summitu EU již není osamocena,“ prohlásil Conte, který výsledek rovněž považuje za vítězství.
Podle odsouhlaseného textu závěrů mají být na území EU zachránění migranti v souladu s mezinárodním právem „na základě sdíleného úsilí“ přesunuti do středisek „pod kontrolou“, ustavených na dobrovolném základě členskými státy.
„Následovat bude rychlé a bezpečné řízení s podporou EU, aby bylo rozlišeno mezi nelegálními migranty, kteří budou vráceni, a těmi, kdo potřebují mezinárodní ochranu,“ uvádějí závěry schůzky. „Všechna opatření v kontextu těchto kontrolovaných středisek, včetně přerozdělování a přesídlování, budou na dobrovolném základě,“ stojí v textu.
Pro premiéra Babiše je důležité, že země EU opouštějí téma přerozdělování migrantů podle kvót. Český premiér to zmínil nejen v souvislosti s novými plány, ale narážel také na další část noční domluvy, která předpokládá, že budoucí dohoda na reformě unijního azylového systému musí být dosažena konsensem, tedy se souhlasem všech zemí bloku.
Státy o ní neúspěšně jednají od roku 2016. Nyní bude ve snaze najít shodu všech 28 zemí bloku pokračovat Rakousko, které má na říjnovém summitu informovat, jak se mu to daří.
Podle kancléřky Merkelové je po dnešní noci také jasné, že mezi státy EU panuje shoda, že je třeba dostat pod kontrolu také pohyb migrantů mezi zeměmi uvnitř Unie. Pro šéfku německé vlády, která doma čelí kvůli migraci výrazné politické krizi, je právě tento aspekt věci nyní nejdůležitější.
Migranti si nebudou moci vybrat, kde požádají o azyl
Merkelová zdůraznila, že žadatelé o azyl si nemohou vybírat, ve které zemi Unie chtějí, aby byla jejich žádost posuzována. „Druhotné přesuny žadatelů o azyl mezi členskými státy ohrožují integritu společného evropského azylového systému a schengenského prostoru. Členské státy by měly učinit všechny nezbytné legislativní a administrativní kroky, aby takovým přesunům zabránily a úzce na tomto cíli spolupracovat,“ stojí v závěrech.
Zmíněn v nich je také závazek zahájit výplatu druhé tranše peněz, které mají sloužit na podporu syrských uprchlíků v Turecku a přesunout do svěřeneckého fondu pro Afriku půl miliardy eur z rezervy unijního rozvojového fondu (EDF). Státy by měly do afrického fondu přispět tak, aby jej naplnily dostatečným způsobem.
Závěry také obsahují bod týkající se potřeby zajistit dostatečnou podporu unijní agentuře Frontex většími zdroji i posíleným mandátem tak, aby mohla účinněji podporovat ochranu vnější hranice Unie i návraty těch, kdo na pobyt v EU nemají nárok.
