Itálie odmítla přijmout další loď s migranty. Ruce pryč dává i Malta a Nizozemsko, pod jehož vlajkou pluje

Itálie v pátek dala opětovně najevo, že opět nepřijme ve svém přístavu další loď s dvěma stovkami migrantů, která vyplula od libyjských břehů směrem k Evropě. Z dosavadních vyjádření Španělska nevyplývá, zda by se plavidla chtěly ujmout tato země, odmítla to ale už Malta. Odpovědnost za loď plující pod nizozemskou vlajkou a provozovanou německou humanitární organizací odmítlo v pátek přijmout i Nizozemsko.

Italský ministr vnitra Matteo Salvini v pátek požádal Maltu, aby loď německé nevládní organizace Lifeline přijala. Ve čtvrtek přitom italský ministr dopravy Danilo Toninelli oznámil, že migranty přijme Itálie a loď nevládní organizace zadrží. Pak ale dodal, že by Malta, která je patrně plavidlu nyní nejblíže, neměla vycouvat ze své odpovědnosti a aspoň pod tlakem evropské agentury pro dohled nad vnějšímu hranicemi EU Frontex nakonec své přístavy otevřít.

„Žádáme lidsky i politicky, aby Malta otevřela jeden ze svých přístavů a nechala ty zoufalé lidi vystoupit z lodi,“ uvedl v pátek Salvini. Malta nejprve odpověděla neurčitě, že „se zachová podle zákonů a příslušných dohod“. Mezinárodní právo stanoví, že země musí loď v nouzi přijmout, pokud je její přístav nejbližším přístavem pro záchranu lidí, nebo pokud ji o to požádá kapitán lodi.

Itálie později v pátek oznámila, že Malta odmítla přijmout další loď s migranty mířící do Evropy od libyjských břehů.Maltský krok označila za nelidský.

Loď se nyní nachází zhruba v půli cesty mezi libyjskou metropolí Tripolis a Maltou. Loď Lifeline nalodila přes 200 migrantů začátkem týdne u libyjských břehů i přes varování Salviniho, že ji Itálie nepřijme. Italská a libyjská pobřežní stráž posádce sdělily, ať zůstane v libyjských vodách a počká na loď z Libye. 

Itálii uvidí jen na pohlednici, prohlásil Salvini

Ve čtvrtek se objevilo na sociálních sítích video, na němž Salvini prohlásil, že Lifeline uvidí Itálii jen na pohlednici a ať si posádka odveze migranty kamkoli jinam. Předtím Salvini řekl, že by loď měla odplout například do Nizozemska, Francie nebo Británie. Navečer ale italský ministr dopravy řekl, že migranty převezme italská pobřežní stráž a že loď Lifeline Itálie zadrží.

„Je jasné, že loď bude posléze zkonfiskována a její posádka zadržena, aby už nemohla obchodovat s lidmi,“ uvedl Salvini, který po nedávném nástupu do úřadu začal plnit slib zastavit masový příliv migrantů do Itálie.

Součástí jeho strategie je nepřijímat lodě zahraničních nevládních organizací, které podle něj pomáhají pašerákům lidí. Případ lodi Lifeline připomíná nedávnou kauzu lodi Aquarius, kterou Itálie rovněž odmítla přijmout s tím, že jde o loď nevládní organizace. Tuto loď provozuje organizace SOS Méditerranée, která má sídlo ve Francii. I tehdy Řím požádal Maltu, aby loď s 629 migranty přijala. Malta to odmítla, migranti skončili po týdnu na moři ve španělském přístavu Valencia.

Španělsko v pátek neprojevilo nad svou účastí v řešení dalšího případu s lodí v ohrožení přílišné nadšení. Vládní mluvčí Isabel Celaáová uvedla, že Madrid je s Maltou v úzkém kontaktu a je připraven nabídnout podporu pro případ, že loď bude potřebovat v příštích hodinách humanitární pomoc.

Tunisko po úmrtí 87 migrantů zadrželo organizátora pašování lidí

V Tunisku byl mezitím v pátek zadržen organizátor převaděčské operace, při které tento měsíc u jižního pobřeží této severoafrické země utonulo nejméně 87 migrantů. Loď se potopila u ostrova Kerkenna, odkud vyplula. Několik desítek lidí zachránila tuniská pobřežní stráž. Spolu s převaděčem byl zadržen další muž, který se je oba snažil z ostrova dostat svým autem.

Muž, kterého úřady označily za obchodního partnera převaděče, je v tuniské armádě. Jména podezřelých oznámena nebyla. Tuniský premiér Júsuf Šáhid tento měsíc kvůli lodnímu neštěstí odvolal ministra vnitra Lutfího Bráhima a deset dalších představitelů tuniské bezpečnosti. Od té doby bezpečnostní složky zakročily proti pašerákům lidí v několika částech Tuniska.

Převaděči lidí čím dál častěji posílají migranty na lodích do Evropy z Tuniska, jelikož libyjská pobřežní stráž podporovaná Evropskou unií začala vracet větší počet migrantů zadržených na moři do Libye. Tunisané a další Afričané se často snaží překonat Středozemní moře a doplout do Itálie v touze po lepším životě.

To mimo jiné svědčí o přetrvávající svízelné situaci mladých lidí, kteří se potýkají s vysokou nezaměstnaností. V prvních pěti měsících letošního roku podle tuniského ministerstva vnitra úřady zabránily šesti tisícům migrantů v cestě do Evropy, loni to bylo kolem několika set lidí.

Od začátku letošního roku do 2. května se do Itálie dostalo 1910 tuniských migrantů včetně 39 žen a 307 nezletilců, z toho 293 bez doprovodu dospělé osoby. Za stejné období loňska se do Itálie dostalo 231 tuniských migrantů, vyplývá ze statistik Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledáním úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.
01:17Aktualizovánopřed 4 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 29 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 1 hhodinou

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 3 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 3 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...