Itálie odmítla přijmout další loď s migranty. Ruce pryč dává i Malta a Nizozemsko, pod jehož vlajkou pluje

Itálie v pátek dala opětovně najevo, že opět nepřijme ve svém přístavu další loď s dvěma stovkami migrantů, která vyplula od libyjských břehů směrem k Evropě. Z dosavadních vyjádření Španělska nevyplývá, zda by se plavidla chtěly ujmout tato země, odmítla to ale už Malta. Odpovědnost za loď plující pod nizozemskou vlajkou a provozovanou německou humanitární organizací odmítlo v pátek přijmout i Nizozemsko.

Italský ministr vnitra Matteo Salvini v pátek požádal Maltu, aby loď německé nevládní organizace Lifeline přijala. Ve čtvrtek přitom italský ministr dopravy Danilo Toninelli oznámil, že migranty přijme Itálie a loď nevládní organizace zadrží. Pak ale dodal, že by Malta, která je patrně plavidlu nyní nejblíže, neměla vycouvat ze své odpovědnosti a aspoň pod tlakem evropské agentury pro dohled nad vnějšímu hranicemi EU Frontex nakonec své přístavy otevřít.

„Žádáme lidsky i politicky, aby Malta otevřela jeden ze svých přístavů a nechala ty zoufalé lidi vystoupit z lodi,“ uvedl v pátek Salvini. Malta nejprve odpověděla neurčitě, že „se zachová podle zákonů a příslušných dohod“. Mezinárodní právo stanoví, že země musí loď v nouzi přijmout, pokud je její přístav nejbližším přístavem pro záchranu lidí, nebo pokud ji o to požádá kapitán lodi.

Itálie později v pátek oznámila, že Malta odmítla přijmout další loď s migranty mířící do Evropy od libyjských břehů.Maltský krok označila za nelidský.

Loď se nyní nachází zhruba v půli cesty mezi libyjskou metropolí Tripolis a Maltou. Loď Lifeline nalodila přes 200 migrantů začátkem týdne u libyjských břehů i přes varování Salviniho, že ji Itálie nepřijme. Italská a libyjská pobřežní stráž posádce sdělily, ať zůstane v libyjských vodách a počká na loď z Libye. 

Itálii uvidí jen na pohlednici, prohlásil Salvini

Ve čtvrtek se objevilo na sociálních sítích video, na němž Salvini prohlásil, že Lifeline uvidí Itálii jen na pohlednici a ať si posádka odveze migranty kamkoli jinam. Předtím Salvini řekl, že by loď měla odplout například do Nizozemska, Francie nebo Británie. Navečer ale italský ministr dopravy řekl, že migranty převezme italská pobřežní stráž a že loď Lifeline Itálie zadrží.

„Je jasné, že loď bude posléze zkonfiskována a její posádka zadržena, aby už nemohla obchodovat s lidmi,“ uvedl Salvini, který po nedávném nástupu do úřadu začal plnit slib zastavit masový příliv migrantů do Itálie.

Součástí jeho strategie je nepřijímat lodě zahraničních nevládních organizací, které podle něj pomáhají pašerákům lidí. Případ lodi Lifeline připomíná nedávnou kauzu lodi Aquarius, kterou Itálie rovněž odmítla přijmout s tím, že jde o loď nevládní organizace. Tuto loď provozuje organizace SOS Méditerranée, která má sídlo ve Francii. I tehdy Řím požádal Maltu, aby loď s 629 migranty přijala. Malta to odmítla, migranti skončili po týdnu na moři ve španělském přístavu Valencia.

Španělsko v pátek neprojevilo nad svou účastí v řešení dalšího případu s lodí v ohrožení přílišné nadšení. Vládní mluvčí Isabel Celaáová uvedla, že Madrid je s Maltou v úzkém kontaktu a je připraven nabídnout podporu pro případ, že loď bude potřebovat v příštích hodinách humanitární pomoc.

Tunisko po úmrtí 87 migrantů zadrželo organizátora pašování lidí

V Tunisku byl mezitím v pátek zadržen organizátor převaděčské operace, při které tento měsíc u jižního pobřeží této severoafrické země utonulo nejméně 87 migrantů. Loď se potopila u ostrova Kerkenna, odkud vyplula. Několik desítek lidí zachránila tuniská pobřežní stráž. Spolu s převaděčem byl zadržen další muž, který se je oba snažil z ostrova dostat svým autem.

Muž, kterého úřady označily za obchodního partnera převaděče, je v tuniské armádě. Jména podezřelých oznámena nebyla. Tuniský premiér Júsuf Šáhid tento měsíc kvůli lodnímu neštěstí odvolal ministra vnitra Lutfího Bráhima a deset dalších představitelů tuniské bezpečnosti. Od té doby bezpečnostní složky zakročily proti pašerákům lidí v několika částech Tuniska.

Převaděči lidí čím dál častěji posílají migranty na lodích do Evropy z Tuniska, jelikož libyjská pobřežní stráž podporovaná Evropskou unií začala vracet větší počet migrantů zadržených na moři do Libye. Tunisané a další Afričané se často snaží překonat Středozemní moře a doplout do Itálie v touze po lepším životě.

To mimo jiné svědčí o přetrvávající svízelné situaci mladých lidí, kteří se potýkají s vysokou nezaměstnaností. V prvních pěti měsících letošního roku podle tuniského ministerstva vnitra úřady zabránily šesti tisícům migrantů v cestě do Evropy, loni to bylo kolem několika set lidí.

Od začátku letošního roku do 2. května se do Itálie dostalo 1910 tuniských migrantů včetně 39 žen a 307 nezletilců, z toho 293 bez doprovodu dospělé osoby. Za stejné období loňska se do Itálie dostalo 231 tuniských migrantů, vyplývá ze statistik Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z největšího úniku volebních dat v historii a oznámil odtajnění dokumentů, jež podle něj odhalí zranitelnost volebního systému USA. Šéf Bílého domu mimo jiné hovořil o roli tajných služeb, které podle něj odhalily „podvody u voleb“. Oznámil, že jeho administrativa chystá lepší ochranu dat amerických voličů.
03:10Aktualizovánopřed 22 mminutami

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.