Hnutí SEN 21 a Volt Česko jdou společně do evropských voleb, lídryní kandidátky je Koenigsmark

Hnutí SEN 21 bude ve volbách do Evropského parlamentu kandidovat se stranou Volt Česko, prosazovat chtějí silnou Evropskou unii se společnou zahraniční politikou a vlastní armádou. Do voleb je povede lektorka a bývalá marketingová ředitelka společnosti Mattel v Česku Lenka Helena Koenigsmark. Koalice ve středu představila prvních deset kandidátů a oficiálně zahájila kampaň.

Koenigsmark v roce 2022 za SEN 21 kandidovala do Senátu. Plánuje klást důraz mimo jiné na téma rovnosti. Dvojkou bude právník a místopředseda hnutí SEN 21 Lukáš Kostínek, ze třetího místa bude kandidovat předseda hnutí Volt Česko Adam Hanka. Na kandidátce je také bývalý senátor Václav Hampl (zvolen za KDU-ČSL).

„Koalice je jediná proevropská alternativa na české politické scéně,“ řekla Barbora Hrubá z komunikační sekce Volt Česko, která je také jednou z kandidátek do voleb. Prosazovat plánují přijetí eura a silnou EU se společnou zahraniční politikou a vlastní armádou. Problémy Česka chtějí řešit na evropské úrovni. V programu zdůrazňují také rozvoj regionů, rovnost pohlaví nebo podporu přechodu EU na bezemisní ekonomiku šetrnou k životnímu prostředí.

Cílit chtějí hlavně na mladé voliče

V kampani plánují cesty po regionech, ve městech budou pořádat hospodské kvízy. Cílit chtějí převážně na mladé voliče, kteří si uvědomují, že problémy, jako je klimatická krize, je třeba řešit společně napříč zeměmi, uvedla Hrubá.

SEN 21 založil v roce 2017 senátor Václav Láska. Hnutí se označuje za liberální, pokrokové a proevropské uskupení. Jeho senátorský klub tvoří šest lidí za SEN 21 a dva za Piráty. Zástupci hnutí kandidovali také v komunálních volbách v roce 2022.

Volt se považuje za celoevropskou stranu, německá pobočka má v Evropském parlamentu jednoho europoslance. V Česku Volt vznikl v červenci 2023. Cílem hnutí je postavit se výzvám 21. století, mezi které řadí klimatickou krizi, zrychlování rozvoje technologií nebo stárnutí populace. Projekt podle představitelů vzešel z myšlenky spolupráce, která není omezena hranicemi států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikují dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. V těchto oblastech se čeká opakovaný vývoj bouřek s přívalovými srážkami a dalšími nárazy větru, sdělili meteorologové. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
18:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 6 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 7 hhodinami

Evropský pohled