Prezident Miloš Zeman jmenuje novým ministrem průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka v úterý 4. dubna odpoledne. Termín jmenování upřesnil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
V pondělí se Havlíček sešel se Zemanem a schůzka se podle příštího ministra průmyslu nesla v přátelském duchu. „Pana prezidenta jsem seznámil se svými prioritami, které bych chtěl jako budoucí ministr průmyslu a obchodu v úřadu prosazovat,“ řekl. Své priority Havlíček představil už v pátek.
Týkají se dokončení legislativního procesu zákona o elektrických komunikacích, která má zlepšit postavení spotřebitelů a zvýšit pokuty pro operátory, ukončení třetího čtení zákona o urychlení výstavby vysokoryhlostního internetu nebo novely zákona o České obchodní inspekci.
Narodil se 16. května 1976. Je podruhé ženatý a z prvního manželství má dceru. Vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické a marketing a komunikaci na pražské soukromé škole LIGS University, kde získal titul MBA.
Ve 22 letech vstoupil do ČSSD, působil jako tajemník okresního výboru v Kutné Hoře. V roce 2000 nastoupil na ministerstvo financí jako vedoucí oddělení v rámci úseku Ústředního finančního a daňového ředitelství. O tři roky později přešel na ministerstvo průmyslu a obchodu, kde byl tři roky ředitelem kabinetu ministra. V letech 2006–2010 byl hlavním manažerem a ústředním tajemníkem ČSSD.
Věnoval se také komunální politice – za ČSSD opakovaně kandidoval do zastupitelstva Čáslavi. Ve volbách v roce 1998 a 2002 zvolen nebyl, uspěl až v roce 2006. V následujících volbách mandát obhájil a navíc se stal 1. místostarostou města. Na post rezignoval v únoru 2014, kdy se stal náměstkem ministra průmyslu.
V této funkci do jeho působnosti na MPO spadala oblast rozpočtu a financování, legislativa, informatika a hospodářská správa. Na ministerstvu se rovněž specializoval na česko-čínskou spolupráci. Jako Mládkův náměstek zastupoval stát v řídicím výboru Českých drah, v dozorčí radě České pošty a předsedal pracovnímu týmu pro hospodářskou politiku v tripartitě.
Ve volném čase se nejraději věnuje rodině, čte historickou literaturu a pracuje na zahradě.
Kromě schvalování zákonů chce také řešit situaci v OKD nebo problém s tureckou elektrárnou Yunus Emre společnosti Adularya. Na její stavbu poskytla úvěr Česká exportní banka (ČEB) a hrozí, že by Česko mohlo kvůli problémům se spuštěním elektrárny o investici za víc než deset miliard korun přijít.
Havlíček pak bude jednat i o přípravách výstavby nového jaderného bloku nebo navrhovat nové vedení Energetického regulačního úřadu – vzhledem k tomu, že končí mandát současné předsedkyni úřadu Aleně Vitáskové. Potvrdil, že dodrží termín navržení členů nové rady ERÚ na přelomu května a června, o kterém mluvil už jeho předchůdce Jan Mládek (ČSSD).
Rada bude mít pět členů s pětiletým funkčním obdobím, jeden bude jejím předsedou. Předseda bude moci vést radu nejdéle tři roky. Vitásková už dříve novou podobu řízení ERÚ několikrát kritizovala. Upozornila, že může dojít k politizaci instituce, předseda rady se totiž podle ní stane jakýmsi dalším náměstkem ministra průmyslu.
Havlíček by měl resort průmyslu a obchodu vést do konce fungování vlády, tedy několik měsíců. V den nástupu do funkce ministra se mu pozastaví výkon služby státního zaměstnance. Nyní totiž zastává post náměstka ministra. Po odchodu z vlády se vrátí na své původní místo, uvedl náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký.
Spor o ceny mobilních operátorů přinesl konec Mládkovi
Ministerstvo průmyslu poslední měsíc vede přímo premiér Bohuslav Sobotka, předchozí šéf resortu Jan Mládek (ČSSD) skončil 28. února. O jeho konci ve vládě se spekulovalo mnohokrát, nakonec mu zlomila vaz až novela telekomunikačního zákona a komunikace v otázce cen mobilních operátorů, kdy na kritiku veřejnosti doporučil jeho náměstek přestěhovat se za levnými tarify do Polska. Ministr také chtěl, aby platily jen oficiální ceníky a lidé si už nemohli vyjednat u mobilních operátorů slevy.
„Některé věci, které ze strany ministerstva zaznívaly, přímo urážely veřejnost. Jednání vlády a ministerstev musí být srozumitelné, musí být pro občany pochopitelné a lidé musí mít jistotu, že ministerstva a vláda jednají v jejich zájmu. Jednání ministerstva průmyslu bohužel v posledních týdnech srozumitelné nebylo,“ řekl v únoru premiér Sobotka.
Jan Mládek kritiku odmítl, premiér podle něj „rozhodl podle svých PR poradců a medializací, nikoli podle skutečnosti“. Řada politiků včetně vicepremiéra Andreje Babiše odvolání Mládka pár měsíců před volbami kritizovala.
Mluvilo se o Prouzovi, Urbanovi i Švagrovi
Původním favoritem na nového ministra průmyslu a obchodu byl státní tajemník pro evropské záležitosti a vládní zmocněnec pro digitalizaci Tomáš Prouza (ČSSD). Nakonec ale jeho jméno nezaznělo a nakonec oznámil i odchod z postu tajemníka. Jako důvod uvedl, že dostal nabídku ze soukromého sektoru a přijal ji.
Kromě Prouzy se spekulovalo také o poslanci Milanu Urbanovi, který už mezi lety 2003 a 2006 ministrem průmyslu byl.
Dalším možným kandidátem byl šéf Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Už v roce 2005 se o něm spekulovalo jako o ministrovi dopravy v Grossově vládě.
