Podpora exportu a investic nebo schválení novely o elektronických komunikacích, takové jsou priority kandidáta na ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka (ČSSD). Řekl také, že úřad do konce měsíce vypíše výzvy na dotace pro vysokorychlostní internet. S prezidentem republiky Milošem Zemanem se setká v pondělí. Úkolům pro nového ministra se věnoval také čtvrteční pořad Devadesátka ČT24.
Expert ODS pro oblast hospodářství a bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba nechtěl v pořadu Devadesátka ČT24 Havlíčka kritizovat dopředu s tím, že je vždy na daném ministrovi, aby se ukázal. „Je to spíš o manažerských schopnostech toho člověka, ne vždy to souvisí se vzděláním, které má za sebou.“
Poté však Kuba dodal: „Ale je to takový prototyp mladého sociálního demokrata, který už od školy prošel všemi politickými funkcemi a nemá za sebou žádnou zkušenost s prací, s podnikáním. A to se trochu obávám, že není úplně šťastné.“
Místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jaroslav Klaška v Devadesátce uvedl, že považuje volbu Havlíčka za dobrou, a to s přihlédnutím k tomu, že zná jako současný náměstek agendu a že je to na půl roku.
Nový ministr by měl mít podle něho snahu položit základy pro budoucnost, pro inovativnost, pro pokrok v oblasti průmyslu. Konkrétně Klaška zmínil Průmysl 4.0 či rychlejší zavádění vysokorychlostního internetu v celé ČR.
„Pan Havlíček byl prvním náměstkem pro správní agendu, na hospodářském výboru jsem ho viděl myslím dvakrát. Tak nevím, do jaké míry vnímá řadu problémů (například výměna šéfů Českého telekomunikačního úřadu či Energetického regulačního úřadu), které je nutno řešit,“ uvedl v pořadu Události předseda hospodářského výboru sněmovny Ivan Pilný (ANO).
Za sedm měsíců toho příliš nevyřešíte, ale na druhou stranu promarnit tyto měsíce by bylo velice nepříjemné, uvedl viceprezident Svaz průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.
„Je to člověk, který se s agendou, doufáme, nemusí příliš dlouho seznamovat. Je to člověk poměrně mladý, takže si krom jiného od něho také slibujeme, že například pomůže k nutné modernizaci českého průmyslu v takových oblastech, jako je například digitalizace nebo vypořádání se se čtvrtou průmyslovou revolucí,“ řekl Špicar. Podle něho by se měl nový ministr jako první záležitosti věnovat operačnímu programu OPPIK (Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost).
Peníze pro internet
V první výzvě pro rychlý internet se bude „hrát“ o více než 11 miliard korun. Zbývající část peněz ze schválených 14 miliard z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost chce MPO vypsat na podzim, podle zájmu v první vlně.
„Asi je dobrá zpráva, že s tím vůbec někdo začne něco dělat, je hrozná zpráva, že tam 14 miliard tři a půl roku leží, když tam sedí ministr za ČSSD,“ řekl Kuba.
Právě i pomalé zavádění rychlého internetu kritici vyčítali bývalému ministrovi průmyslu Janu Mládkovi (ČSSD).
Mobilní data
Za další prioritu kandidát na ministra označuje novelu, která by měla vytvořit tlak na snížení cen za mobilní data. Poslanci o ní začnou jednat na příští ‒ tedy dubnové ‒ schůzi. Podle Havlíčka je cílem dotáhnout to do konce volebního období.
Právě nevýhodnými cenami pro spotřebitele odůvodnil premiér odvolání Mládka. „Ta kauza byla předmětem tvrdého lobbingu, byla špatně komunikována, ale rozhodnout mohla tato vláda už dávno,“ uvedl k tomu poslanec KSČM Jiří Dolejš.
Redaktor MF Dnes Aleš Černý řekl, že posláním novely je vyvíjet větší tlak na operátory, a to i ze strany veřejnosti. Upozornil, že ani ministerstvo ani ČTÚ (Český telekomunikační úřad) nemají nástroje k tomu, aby přímo regulovaly ceny, hlavně ty maloobchodní, které platí koncoví zákazníci.
Podotkl také, že v novele se zatím počítá s možností vyšších pokut (podle procenta z obratu, dosud to bylo maximálně 25 milionů, ale ČTÚ toho nevyužil), proti čemuž nyní operátoři lobbují.
Kdo si vezme OKD? A za kolik?
A další agendou nového ministra bude budoucnost OKD.
Naposledy vyjdou z brány dolu v Paskově horníci příští čtvrtek. Pak se zavře ‒ je ztrátový. Někteří zaměstnanci budou dělat na jiné pozici, jiní přijdou o práci. Problémy těžební společnosti OKD už téměř rok řeší vláda. Firma je v insolvenci. Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek k tomu řekl, že řešení se nabízí samo. Tedy, aby do hry vstoupil stát v případě, že to bude mít smysl.
A právě „státní varianta“ je nyní nejpravděpodobnější. Státní podnik Prisko by za akcie společnosti OKD, která je v úpadku, mohl zaplatit zhruba 80 milionů korun. Podle konzultací Priska s firmou jde o minimální částku pro to, aby reorganizační plán společnosti splňoval požadavky podle insolvenčního zákona a měl šanci na přijetí věřiteli OKD. Vyplývá to z návrhu ministerstva financí, který resort předloží vládě. Peníze mají mimo jiné umožnit uspokojení zajištěných věřitelů.
Havlíček situaci v OKD zatím komentovat nechtěl. „Nezlobte se, nebudu k tomu vydávat žádné další vyjádření,“ uvedl pouze.
Podle Pilného vzhledem k tomu, co se stalo již před lety, neexistují u OKD jiná řešení než špatná. Nový ministr se pak bude zoufale snažit o to nejméně špatné řešení, uvedl.
Pavel Bartoš z Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje, předseda představenstva a generální ředitel společnosti FITE se domnívá, že kdyby se oba resorty, ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu, už před několika měsíci jasně dohodly, co budou s OKD dělat, tak dnes to nemuselo být ve stresu. „Mohli jsme přesně vědět, jak to je. Zaměstnanci a lidé, kteří se točí kolem OKD, mohli být mnohem klidnější,“ řekl.
Novému ministrovi situaci nezávidí, „ale bude ministrem, tak se s tím musí poprat, není jiná cesta, než se dohodnout (mezi ministerstvy, pozn. red.). Není to jen problém regionu, je to problém lidí. Havíři mají narušené zdraví… tito lidé nejsou použitelní například v automobilovém průmyslu,“ řekl Bartoš.
Podle něho se promarnilo spoustu času a problém se měl řešit minimálně od poloviny loňského roku. „A pořád se nedělo téměř nic. Čekali jsme na zázrak, na zázračného investora, i když bylo zcela jasné, že nemůže přijít,“ dodal.
Narodil se 16. května 1976. Je podruhé ženatý a z prvního manželství má dceru. Vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické a marketing a komunikaci na pražské soukromé škole LIGS University, kde získal titul MBA.
Ve 22 letech vstoupil do ČSSD, působil jako tajemník okresního výboru v Kutné Hoře. V roce 2000 nastoupil na ministerstvo financí jako vedoucí oddělení v rámci úseku Ústředního finančního a daňového ředitelství. O tři roky později přešel na ministerstvo průmyslu a obchodu, kde byl tři roky ředitelem kabinetu ministra. V letech 2006–2010 byl hlavním manažerem a ústředním tajemníkem ČSSD.
Věnoval se také komunální politice – za ČSSD opakovaně kandidoval do zastupitelstva Čáslavi. Ve volbách v roce 1998 a 2002 zvolen nebyl, uspěl až v roce 2006. V následujících volbách mandát obhájil a navíc se stal 1. místostarostou města. Na post rezignoval v únoru 2014, kdy se stal náměstkem ministra průmyslu.
V této funkci do jeho působnosti na MPO spadala oblast rozpočtu a financování, legislativa, informatika a hospodářská správa. Na ministerstvu se rovněž specializoval na česko-čínskou spolupráci. Jako Mládkův náměstek zastupoval stát v řídicím výboru Českých drah, v dozorčí radě České pošty a předsedal pracovnímu týmu pro hospodářskou politiku v tripartitě.
Ve volném čase se nejraději věnuje rodině, čte historickou literaturu a pracuje na zahradě.
