Ani Tomáš Prouza, ani Milan Urban. Novým ministrem průmyslu a obchodu by se měl stát dosavadní náměstek Jiří Havlíček (ČSSD).;crop; Čtyřicetiletý politik dříve působil také na ministerstvu financí nebo jako místostarosta Čáslavi. Jeho jmenování prezidentovi navrhl premiér Bohuslav Sobotka, který zároveň požádal, aby se tak stalo co nejdříve.
Sedmá změna ve vládě. Ministrem průmyslu má být Jiří Havlíček
Události: Premiér navrhne na ministra průmyslu Jiřího Havlíčka (zdroj: ČT24)
„Pan Havlíček je orientován v problematice, zná ji, rozumí jí. Nebude potřebovat jakoukoli aklimatizaci poté, co bude jmenován,“ řekl Sobotka po schůzce s prezidentem. Rozhodoval se prý mezi třemi uchazeči, nakonec předložil jen jeden návrh. Prezident na něj podle Sobotky reagoval vstřícně.
„Měl jsem možnost za uplynulé dny velmi těsně spolupracovat s panem Havlíčkem a spolupráce mě ujistila o tom, že je velmi dobře připraven, aby do voleb ministerstvo průmyslu vedl,“ prohlásil premiér.
Narodil se 16. května 1976. Je podruhé ženatý a z prvního manželství má dceru. Vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické a marketing a komunikaci na pražské soukromé škole LIGS University, kde získal titul MBA.
Ve 22 letech vstoupil do ČSSD, působil jako tajemník okresního výboru v Kutné Hoře. V roce 2000 nastoupil na ministerstvo financí jako vedoucí oddělení v rámci úseku Ústředního finančního a daňového ředitelství. O tři roky později přešel na ministerstvo průmyslu a obchodu, kde byl tři roky ředitelem kabinetu ministra. V letech 2006–2010 byl hlavním manažerem a ústředním tajemníkem ČSSD.
Věnoval se také komunální politice – za ČSSD opakovaně kandidoval do zastupitelstva Čáslavi. Ve volbách v roce 1998 a 2002 zvolen nebyl, uspěl až v roce 2006. V následujících volbách mandát obhájil a navíc se stal 1. místostarostou města. Na post rezignoval v únoru 2014, kdy se stal náměstkem ministra průmyslu.
V této funkci do jeho působnosti na MPO spadala oblast rozpočtu a financování, legislativa, informatika a hospodářská správa. Na ministerstvu se rovněž specializoval na česko-čínskou spolupráci. Jako Mládkův náměstek zastupoval stát v řídicím výboru Českých drah, v dozorčí radě České pošty a předsedal pracovnímu týmu pro hospodářskou politiku v tripartitě.
Ve volném čase se nejraději věnuje rodině, čte historickou literaturu a pracuje na zahradě.
Jiří Havlíček
Havlíček má resort vést do konce fungování vlády, tedy zhruba sedm měsíců. Bude muset prosadit v parlamentu především novelu zákona o elektronických komunikacích, která má zlepšit postavení spotřebitelů a zvýšit pokuty pro operátory. Normu už schválila vláda, zrychleně ji budou projednávat poslanci.
Dalším úkolem je zahájit čerpání 14 miliard, které EU poskytla Česku na rozvoj vysokorychlostního internetu ve venkovských oblastech, ale od roku 2013 tyto peníze nikdo nevyužil. Havlíček bude také hledat nového šéfa Energetického regulačního úřadu za končící Alenu Vitáskovou.
Sobotka: Havlíček je orientován v problematice, zná ji, rozumí jí (zdroj: ČT24)
„Další úkol, ve kterém chci pana Havlíčka podpořit, je příprava nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany. Měli bychom využít čas, který zbývá do voleb, pro to, abychom tento proces maximálně urychlili, včetně příslušné změny stavebního zákona,“ uvedl Sobotka.
„Je také potřeba nastartovat čerpání v rámci operačního programu na podporu podnikání a inovací. Program se rozjíždí pomalu a je potřeba přidat, abychom stihli financovat projekty, které si tuto formu podpory zaslouží. Určitě od nového ministra čekáme mnohem větší záběr v oblasti modernizace českého průmyslu, především digitalizace a přípravy na čtvrtou průmyslovou revoluci,“ doplňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Zeman už výhrady nemá
Prezident Miloš Zeman už po odvolání Jana Mládka prohlásil, že výměna ministra tak krátkou dobu před volbami není šťastná. Výhrady měl také k původně zvažovanému kandidátovi Tomáši Prouzovi. Tento týden ale prezident naznačil, že jmenování už dál blokovat nebude.
„Ten, kdo vypadal poněkud podivně, už na tuto funkci rezignoval. Předpokládám, že si s kandidátem, kterého mně navrhne pan premiér, nejdříve promluvím a pak ho velmi pravděpodobně jmenuji,“ řekl ve středu Zeman.
Zeman se chce s Havlíčkem sejít v příštích dnech a stejně rychlé by mělo být i jmenování. „Doufám, že to bude co nejdříve,“ řekl Sobotka. Havlíček ve funkci náměstka spadá pod služební zákon. Z něj vyplývá, že pokud se stane členem vlády, tak bude jeho služební poměr pozastaven.
Dobrá volba, ale moc toho nestihne, komentují politici
„Ať už bude na ministerstvu kdokoliv, tak za tak krátkou dobu určitě nemá čas cokoliv prosadit,“ shrnula názor řady politiků poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
„Je to kompetence pana premiéra a my to určitě budeme akceptovat. Hlavně jde o to, aby už konečně někdo byl pro nás partner, protože s průmyslem máme vícero věcí, které musíme dojednat. A doufejme, že to budeme dojednávat za stolem a že to nebudeme řešit přes média,“ reagoval ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
„Je to volba pragmatická a dobrá,“ řekl místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO). Výbor je pro ministerstvo průmyslu ve sněmovně hlavním partnerem. „Pana náměstka Havlíčka osobně znám, protože se při těch jednáních často setkáváme. Resort zná, pohybuje se v něm, je přímo v budově – to určitě kontinuitě práce a spolupráce se sněmovnou může pomoci,“ dodal Kolovratník. Kritizuje ale premiéra za to, že při odvolání Mládka neměl plán, kým ho nahradit.
Stejnou výhradu zmínil i František Laudát (TOP 09). „Pan premiér měl velmi zvažovat kroky, když odvolával ministra Mládka. Ministerstvo dlouhodobě nefunguje v té části, kde mělo vytvářet novou kvalitu, tzn. hlavně digitalizace, průmysl 4.0, vysokorychlostní internet. My jsme na hospodářském výboru velmi křičeli, nic se nedělo dlouhou dobu. Jestli měla přijít výměna, tak třeba rok předtím,“ uvedl.
Návrh na jmenování Jiřího Havlíčka ocenila Hospodářská komora i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. „V tuto chvíli optimální volba,“ napsal na Twitter.
Poslední kapka: spor o ceny mobilních operátorů
Resort poslední měsíc vedl přímo premiér Bohuslav Sobotka, předchozí šéf resortu Jan Mládek (ČSSD) skončil 28. února. O jeho konci ve vládě se spekulovalo mnohokrát, nakonec mu zlomila vaz až novela telekomunikačního zákona a komunikace v otázce cen mobilních operátorů, kdy na kritiku veřejnosti doporučil jeho náměstek přestěhovat se za levnými tarify do Polska. Ministr také chtěl, aby platily jen oficiální ceníky a lidé si už nemohli vyjednat u mobilních operátorů slevy.
„Některé věci, které ze strany ministerstva zaznívaly, přímo urážely veřejnost. Jednání vlády a ministerstev musí být srozumitelné, musí být pro občany pochopitelné a lidé musí mít jistotu, že ministerstva a vláda jednají v jejich zájmu. Jednání ministerstva průmyslu bohužel v posledních týdnech srozumitelné nebylo,“ řekl v únoru premiér Sobotka.
Jan Mládek kritiku odmítl, premiér podle něj „rozhodl podle svých PR poradců a medializací, nikoli podle skutečnosti“. Řada politiků včetně vicepremiéra Andreje Babiše odvolání Mládka pár měsíců před volbami kritizovala.
Mluvilo se o Prouzovi, Urbanovi i Švagrovi
Ministrem průmyslu se měl podle původních předpokladů stát státní tajemník pro evropské záležitosti a vládní zmocněnec pro digitalizaci Tomáš Prouza (ČSSD). K jeho jmenování ale měl výhrady prezident Miloše Zeman – přeli se spolu například kvůli bezpečnostním kontrolám na Hradě, migraci nebo vzniku Centra proti terorismu a hybridním hrozbám. Proti byl i vicepremiér Andrej Babiš.
Po schůzce s prezidentem však premiér Bohuslav Sobotka řekl, že bude ministerstvo průmyslu vést dočasně sám. Prouza krátce poté oznámil svůj odchod z postu tajemníka pro evropské záležitosti. Jako důvod uvedl, že dostal nabídku ze soukromého sektoru a přijal ji. Média upozornila, že dalším důvodem je také bezpečnostní prověrka na stupeň „důvěrné“, která Prouzovi chyběla, i když ji podle služebního zákona potřeboval.
Kromě Prouzy se spekulovalo také o poslanci Milanu Urbanovi, který už mezi lety 2003 a 2006 ministrem průmyslu byl. Proti jeho jmenování se ale zvedla vlna kritiky – Urbana jeho kolegové ve sněmovně i odborná veřejnost dlouhodobě kritizují, že jeho návrhy vycházejí vstříc velkým firmám, jako je ČEZ nebo telefonní operátoři. Urban je známý také z případu, kdy trávil dovolenou na jachtě v Itálii s hlavním lobbistou ČEZu.
Dalším možným kandidátem byl šéf Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Dříve působil jako šéf Státního fondu dopravní infrastruktury a náměstek Českých drah, z nichž byl donucen odejít, ale odnesl si jako odstupné 10 milionů korun. V roce 2005 se o něm spekulovalo jako o ministrovi dopravy v Grossově vládě.
ČSSD už vyměnila čtyři ministry, ANO tři
Jiří Havlíček je už sedmým nováčkem ve vládě Bohuslava Sobotky, z toho čtvrtým za ČSSD. Na ministerstvu školství nejprve Marcela Chládka nahradila Kateřina Valachová, loni na podzim premiér vyměnil ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka za Miloslava Ludvíka a ministra pro lidská práva a legislativu Jiřího Dienstbiera za Jana Chvojku.
Hnutí ANO dosud vyměnilo tři ministry. Ministryni pro místní rozvoj Věru Jourovou, která se na podzim 2014 stala eurokomisařkou, vystřídala Karla Šlechtová. Za ministra dopravy Antonína Prachaře nastoupil Dan Ťok a na spravedlnosti vystřídal Helenu Válkovou Robert Pelikán. Nejmenší koaliční strana, KDU-ČSL, zatím ministry měnit nemusela.
Původní složení vlády Bohuslava Sobotky po jmenování v lednu 2014. Postupně z ní odešli Věra Jourová, Helena Válková, Jan Mládek, Marcel Chládek, Antonín Prachař, Svatopluk Němeček a Jiří Dienstbier