Hasiči, policisté, celníci a dozorci dostanou přidáno. Platy se zvýší i pošťákům

Nahrávám video

Platy členů bezpečnostních sborů vzrostou v příštím roce o desetinu. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) uspěl se svým požadavkem na zvýšení rozpočtu u ministra financí Andreje Babiše (ANO). Babišův resort najde na platy policistů, hasičů či celníků miliardu. Dalších 800 milionů korun potom dostane Česká pošta jako kompenzaci za služby, které podle ministra Chovance stát dosud nezaplatil.

Policisté a členové dalších bezpečnostních sborů dostanou přidáno od 1. července. K navýšení platů o desetinu je potřeba zhruba 1,6 miliardy korun, z toho 600 milionů našlo vnitro ve svém rozpočtu. Miliardu pak slíbilo ministerstvo financí. „Řešíme tím společně historický dluh vůči bezpečnostním složkám,“ řekl po jednání Milan Chovanec.

Ministr financí Andrej Babiš zdůraznil, že peníze nepůjdou ze státních rezerv. „Musíme ty peníze najít v rozpočtu někde jinde, to je náš úkol,“ řekl.

V pořadu Události uvedl, že požadavky na zvýšení platů jsou oprávněné, protože jsou velké problémy při najímání policistů či třeba pracovníků Finanční správy. Peníze chce najít v obsluze státního dluhu. 

Domnívá se, že by vláda měla rozlišovat mezi požadavky a nenavyšovat plošně, ale přispět tam, kde jsou nejmenší platy. Tedy u učitelů, v kultuře, sociálních službách a také ve Finanční správě. 

Nahrávám video

Peníze, které dalo dohromady Chovancovo ministerstvo, by si měli rozdělit policisté, zatímco peníze od ministerstva financí dostanou na platy svých lidí ostatní bezpečnostní sbory.

Týká se totiž také hasičů, celníků, vězeňských dozorců a tajných služeb. Tarifní platy příslušníků bezpečnostních sborů upravuje nařízení vlády, které ještě musí kabinet schválit. 

Nahrávám video

Stát objednal, ale nezaplatil. Pošta dostane stamiliony až nyní

Miliarda na platy členů bezpečnostních sborů ale nebyla jediná položka na seznamu, se kterým přišel Milan Chovanec za Andrejem Babišem. Navíc žádal ještě 800 milionů korun pro Českou poštu. Jde o peníze, které podle Chovance stát dosud neuhradil za služby, které u pošty objednal.

Konkrétně šlo o kompenzační fond, který vznikl za Nečasovy vlády. Měl poště vynahradit ztrátový provoz poboček v malých městech a na vesnicích. Podle Chovance ale fond nikdy nezačal fungovat, v roce 2015 začala pošta dostávat kompenzace přímo ze státního rozpočtu. Jenomže stát slíbené kompenzace za roky 2013 a 2014 nikdy nezaplatil.

Peníze, které Babiš Chovancovi slíbil, by to měly vynahradit. Splátky budou rozloženy do tří let. „Součástí částky je to, že půl miliardy dá pošta na zvyšování platů zaměstnanců,“ řekl ministr vnitra. S tím souhlasili i představitelé pošty, kteří na ministerském jednání také byli.

Nešlo však o celou částku, kterou původně žádala pošta, a tedy i vnitro, tedy 1,3 miliardy. „Domluvili jsme na kompromisu. Je to vlastně dědictví nedořešeného problému toho kompenzačního fondu,“ řekl Babiš.

Pošta dostane v průběhu tří let 800 milionů korun. Na růst mezd má jít půl miliardy, zatím ale není přesně jasné kdy. Generální ředitel České pošty Martin Elkán uvedl, že to bude hodně záviset na legislativní změně. 

„My už v současné době zvyšujeme od 1. dubna mzdy. Máme to rozloženo na tarifní navýšení a mimořádnou odměnu. Teď budeme dále na základě této dohody navyšovat platy mimořádnou odměnou v letošním roce a budeme pokračovat i v příštím roce,“ řekl Elkán. 

Dřívější spory ministrů

Ministr vnitra Milan Chovanec přišel na čtvrteční jednání v situaci, kdy se zdálo, že se s ministrem financí Andrejem Babišem těžko shodne. Problém byl hlavně s platy v bezpečnostních sborech. Na požadavek, aby ministerstvo financí pomohlo s jejich zvýšením, přicházely však z Letenské ulice na Letenskou pláň odmítavé reakce.

Ministerstvo financí v připomínkách k materiálu o zvýšení platů uvedlo, že objem peněz na platy příslušníků považuje za dostatečný a v posledních letech stále se navyšující. Zdůvodnilo to tím, že platy u bezpečnostních sborů od roku 2013 vzrostly o 15 procent, potřebné peníze na letošní rok také nejsou ve schváleném rozpočtu. Chovanec takovou reakci prohlásil za projev neúcty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 1 hhodinou

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 2 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 7 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 8 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 9 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 9 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...