Část odborů České pošty od půlnoci opět stávkuje. Požadují zvýšení tarifních platů o 2,5 tisíce korun měsíčně – stát jim nabídl zhruba poloviční nárůst. Akce se po hodinách přesouvá po jednotlivých pracovištích. Podle vedení pošty by zákazníci stávku pocítit neměli. Do 18 hodiny stávkovalo 1200 z 30 tisíc zaměstnanců, uvedl místopředseda stávkového výboru Filip Janovský. Údaj je zhruba desetkrát vyšší než počet lidí, kteří se jako stávkující nahlásili svým vedoucím na pracovišti. Za vyšší mzdy protestují v třídírnách v Praze, Brně, Ústí nad Labem a Olomouci.
Místopředseda stávkového výboru Filip Janovský uvedl ve Studiu 6 ČT, že podle středečních údajů se má aktivní formy stávky účastnit ve čtvrtek přes 600 zaměstnanců, ale číslo se může lišit podle toho, jak lidé nastupují na svá pracoviště a zda nahlásí účast svému nadřízenému, jak je odbory informovaly.
Dodal, že existuje i „tichá stávka,“ která má podobu nošení visačky s nápisem „Jsme pro vyšší platy“. Zde Janovský očekává účast několika tisíc zaměstnanců. Dvě formy stávky byly podle něho zvoleny kvůli zastrašování zaměstnanců při účasti na stávce.
Mluvčí České pošty Matyáš Vitík ve stejném pořadu možné zastrašování odmítl. „Je to opakovaný argument. Vedení České pošty své zaměstnance určitě nezastrašovalo. Naopak jsme vydali manuál pro vedoucí zaměstnance, kde bylo jasně napsáno, že je potřeba zachovat klid, nebránit té stávce, naopak vysvětlovat. Takže o nějaké formě nátlaku nemůže být řeč,“ uvedl.
Řekl, že největší účast z oné osmdesátky lidí je na třídírnách v Praze a Brně. „Snažíme se minimalizovat dopady na naše klienty, aby vůbec nepoznali, že nějaká stávka byla,“ sdělil mluvčí. Zdůraznil také, že pobočky pošty ve čtvrtek uzavřeny nejsou, jejich pracovníci nestávkují a lidé zde stávku nijak nepocítí.
Slabá pondělní účast
V pondělí do dvouhodinové stávky vstoupilo jen zhruba 100 lidí z celkem 30 tisíc pošťáků a podpořilo je 150 sympatizantů. Stávkovalo se hlavně v třídírnách v Praze a Brně, poboček se protest nedotkl.
„Padaly výhrůžky o okamžitém zrušení pracovního poměru, různé další postihy. Pár statečných se určitě najde, ale nebude to mít takový dopad, jaký jsme si představovali,“ přiznal předseda Nezávislého odborové sdružení pracovníků České pošty SOS Petr Pohl.
Celkem tři menšinové odbory žádají růst tarifní mzdy o 2500 korun. Navíc je prý potřeba stabilizovat firmu po personální stránce a lépe motivovat přicházející pracovníky. Velké odbory na poště, které v listopadu podepsaly dohodu o růstu platů o 550 korun od dubna příštího roku, se k protestu nepřipojily.
Vedení pošty požaduje seznam stávkujících, který odboráři zatím nedodali. Bude se snažit eliminovat dopad stávky na zákazníky.
„Vypadá to na desítky pracovníků ve vnitřní logistice spíš než na pobočkách. Uděláme vše pro to, aby dárky dorazily včas. Stávkující pracovníky nahradíme jinými pracovníky, kteří se nepřipojí do stávky,“ konstatoval mluvčí České pošty Matyáš Vitík.
Průměrná mzda v podniku se pohybuje kolem 22 700 korun a na konci roku má být zhruba 23 tisíc měsíčně, tedy více než 4000 pod celostátním průměrem. Pošta přitom loni zvýšila konsolidovaný zisk před zdaněním o čtvrtinu na 302 milionů korun. Česká pošta zaměstnává přes 30 000 lidí, z toho víc než devadesát procent je v provozu a obchodu. Podnik má 3200 poboček.
Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí mají nižší platy než zaměstnanci České pošty už jen například ošetřovatelé a pracovníci ve sociálních službách, vychovatelé, učitelky mateřských škol nebo pracovníci v oblasti kultury. Platy dalších zaměstnanců ve státní sféře obsahuje přiložená tabulka.
Od listopadu vzrostly platy ve veřejných službách a státní správě
O osm procent vzrostly už letos v září platy učitelům a tento trend by měl pokračovat i v příštím roce. Průměrný plat učitele na základní škole se pohyboval v průměru s příplatky kolem 28 000, polepšil si o 2300 korun. Od listopadu vzrostly platy ve veřejných službách a státní správě. O čtyři procenta dostali přidáno například policisté, hasiči i úředníci. Na jejich platy půjde přes 30 miliard korun, proti letošku o téměř 2,5 miliardy víc.
Desetiprocentního zvýšení platů se od Nového roku dočkají lékaři a zdravotní sestry v nemocnicích. Vláda si od toho slibuje, že aspoň částečně zabrání odchodu tuzemských medicínských sil do zahraničí, zejména do Německa). Průměrný hrubý plat lékaře ve státní nemocnici je víc než 66 tisíc korun, sestry třicet jedna tisíc. Zvýšení se dotkne přibližně 88 tisíc zaměstnanců.
O tři a půl procenta, se roce 2017 zvednou platy osmnácti tisícům zaměstnanců Správy železniční dopravní cesty. Se stejným zvýšením platů počítají i České dráhy. České dráhy zaměstnávají necelých patnáct tisíc lidí a průměrná mzda za období leden až listopad letošního roku činila 30 500 korun měsíčně.
- Průměrná mzda v Česku ve 3. čtvrtletí 2016 byla 27.220 korun. Po odečtení inflace se lidem výdělek meziročně zvýšil o čtyři procenta.
- Zdroj: ČSÚ
Nejvíc by si měli polepšit zaměstnanci s nejnižšími mzdami
Nejvíc by si měli v příštím roce polepšit státní zaměstnanci s nejnižšími mzdami. Například nepedagogičtí pracovníci v regionálním školství, zaměstnanci v kultuře nebo sociální pracovníci. Počítá s tím návrh Ministerstva práce a sociálních věcí představený na večerním jednání členů vlády a odborových organizací dvacátého prosince. Podle tohoto návrhu by měly být zrušeny nejnižší platové tarify a zaměstnanci by automaticky přešli do vyššího. Jejich nároková mzda by se tak zvýšila o pět a devět procent. Podle premiéra Bohuslava Sobotky by měl návrh MPSV začít platit od 1. července 2017.Na zvýšení mezd zaměstnanců, jejichž platy jsou financovány ze státního rozpočtu, bude podle údajů Ministerstva financí potřeba zajistit pro rok 2017 dodatečné zdroje ve výši přesahující miliardu korun.
