Velkým tématem českého zdravotnictví je pro příští rok slibovaný růst platů o 10 procent. Měl by pomoci zabránit odchodu lékařů a sester do jiných oborů či do zahraničí. Analytici ovšem upozorňují, že toto zvyšování je garantované pouze ve státních nemocnicích. V krajských nemocnicích záleží na ředitelích, potažmo hejtmanech, kteří jsou za to odpovědní.
Zdravotníci věří v růst platů o 10 procent. Jisté to však je pouze ve státních zařízeních
Ředitel brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny Martin Pavlík považuje za jisté, že ve státních zařízeních bude nařízení vlády o zvýšení platů naplněno u všech zdravotníků.
„Zda na to budeme mít, je v tuto chvíli modelace… Zatím to vypadá, že zvýšení platů bude pokryto úhradovou vyhláškou,“ řekl Pavlík. Přál by si, aby zvýšení platů zdravotníky udrželo v oboru. Dodal však, že i jeho nemocnice se potýká s nedostatkem personálu, více u všeobecných sester, ale také u lékařů.
Ředitel se domnívá, že motivační systém není jen o penězích, i když je to považováno za hlavní díl. Jako příklad uvedl, že z 10 sester, které do nemocnice u sv. Anny nastoupily, jich pět odešlo po zkušební době s tím, že nejsou připraveny na tak kritickou práci, na takovou zátěž. „Peníze v tom nehrály sebemenší roli,“ podotkl Pavlík.
Řešení by podle něho mělo být komplexní, zvýšit atraktivnost pro zahraniční pracovníky, pro současné pracovníky, zlepšit jejich vzdělávání či možnost cestování a pak zase návratu „do systému“. Chystané zvýšení platů ve zdravotnictví považuje Pavlík za nejvyšší v posledních deseti letech.
Naděje i skepse
Například v ostravské Fakultní nemocnici sestry s desetiprocentním růstem počítají, lékaři jsou tu však skeptičtější. Primáři kliniky ARM FN Ostrava Janu Jahodovi připadá 10 procent jako velký objem a nevěří, že na to bude i zdroj peněz.
Jiní lékaři zase soudí, že zvýšení o deset procent nebude tím hlavním motivem, proč by se někdo stal lékařem či sestrou. Připomínají četné 24hodinové služby, noční, víkendové.
Lékařů v Česku dlouhodobě ubývá, podle některých hlasů pak může být krizový už rok 2018. Nejvíce se jich nyní nedostává v Ústeckém kraji, v pohraničí a v odlehlých místech.