Praha - Někdejší předseda komunistické strany Miroslav Grebeníček na plénu Poslanecké sněmovny zpochybnil čin Jana Palacha. Učinil tak při prvním čtení zákona, který Palachovo upálení z 16. ledna 1969 zařazuje na seznam významných dní. Podle Grebeníčka studentova oběť nesměřovala proti komunistické totalitě. Strany vládní koalice následně na protest proti komunistově tvrzení opustily jednací sál sněmovny.
Miloslav Grebeníček svá slova pronesl při projednávání návrhu zařadit 16. leden mezi tzv. významné dny jako Den památky Jana Palacha. Právě 16. ledna 1969 se před budovou Národního muzea pokusil Palach upálit; protestoval tak proti sovětské okupaci a postupným ústupkům českých orgánů sovětské direktivě. Na následky zranění zemřel o tři dny později.
Někdejší komunistický šéf v projevu nejprve připustil, že „je rozumné oběť Jana Palacha připomínat“. Předkladatele novely, již sněmovna později v prvním čtení schválila, ale vzápětí obvinil ze svérázného výkladu historických událostí a účelové úpravy minulosti.
"Tvrzení, že se Jan Palach stal symbolem boje proti totalitní komunistické moci, je naprosto zavádějící," prohlásil Grebeníček, který je označován za představitele stalinistického křídla v KSČM. „Jan Palach se nezapálil na protest proti Komunistické straně Československa. Jeho sympatie patřily reformním komunistům, kteří měli podporu i ve svazech vysokoškolského studentstva.“
Historik Grebeníčkův výrok dementuje
Grebeníčkovo tvrzení ve studiu ČT24 dementoval také historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek. Podle něj Palach sice ještě začátkem roku 1968 s reformním hnutím reprezentovaným Alexandrem Dubčekem sympatizoval, vše ale změnila sovětská okupace a její důsledky. „Postupně, stejně jako značná část studentů, si všímal toho, jak začíná všenárodní odpor postupně slábnout a postupně si začal uvědomovat, že i oblíbené postavy pražského jara začínají prosazovat politiku, která je odlišná,“ podotknul Blažek.
Po stopách Viléma Nového:
Komunisté smysl Palachovy oběti zpochybňovali již na sklonku 60. let. Zřejmě nejrazantněji čin studenta Karlovy univerzity popíral tehdejší člen ÚV KSČ Vilém Nový, jenž patřil k dogmatickému křídlu komunistické strany. V lednu 1969 poskytl rozhovor agentuře AFP, v němž vyslovil teorii o „studeném ohni“ – Palach podle něj použil chemikálii, která hoří, ale nepálí. Popálit se měl proto, že se jeho demonstrativní akce nepovedla. Stejnou tezi pak někdejší šéfredaktor Rudého práva zopakoval ještě jednou a zodpovědnost za Palachův čin svalil mj. na spisovatele Pavla Kohouta a sportovce Emila Zátopka.
Komunistka Semelová: Převracíte historii
Grebeníčkův výrok vyvolal v dolní komoře silné emoce. Předkladatelka novely o Palachově významném dnu Jana Černochová (ODS) komunisty obvinila z názorové rigidity. „Zástupce KSČM pan Grebeníček nám jasně ukázal, že se jejich myšlení a demagogie hraničící s fanatismem za 45 let vůbec, ale vůbec nikam neposunuly,“ konstatovala. „Jeho slova byla plná demagogie, lží, polopravd a každý, kdo ve sněmovně seděl, viděl, že z něj mluví pouze fanatismus a nikoli dějinná fakta.“
Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) potom uvedla, že by měly platit nějaké etické limity a že Grebeníček ve svém účelovém vystoupení obrátil smysl celé věci; vyslovila přání, aby komunisté podobná témata snad raději nekomentovali.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg:
„Že pan Grebeníček se opovažuje vůbec k tomu vyjadřovat, je tedy mimořádná drzost.“
Proti slovům šéfky sněmovny se ale ohradila Marta Semelová (KSČM). „Jste to vy, kteří převracíte přes 20 let historii. Jste to vy, kdo předkládáte hrdiny za vrahy a vrahy za hrdiny,“ prohlásila na adresu koalice. Předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik uvedl, že Grebeníček jen připomenul některé historické souvislosti jinak než tvůrci novely. „Beru to tak, že jste pouze nechtěli poslouchat jiný názor,“ komentoval odchod vládních poslanců z jednacího sálu.
Komunisté později začali slova svého někdejšího předsedy mírnit; argumentovali tím, že směřovala k důvodové zprávě, jež zavedení nového významného dne navrhuje. Ta uvádí, že v západním světě se stal Jan Palach symbolem boje proti totalitní moci.
V současnosti je v kalendáři celkem devět významných dnů, které na rozdíl od státních svátků nejsou dnem pracovního volna. Smysl významných dnů je tak především symbolický. Za „Palachův den“ se nakonec ze 152 přítomných poslanců postavila pouze komunistka Semelová, 11 poslanců včetně pěti komunistů se hlasovaní zdrželo. Před dalším čtením ve sněmovně ho ještě projedná kulturní výbor.
Miroslav Grebeníček politické vody dnešním prohlášením ovšem nerozbouřil poprvé, svými kontroverzními výroky je známý dlouhodobě. Podívejte se, co například pronesl.
