Do školství chce stát přijmout dalších 16 tisíc lidí

Nahrávám video

Největší plánovaný růst počtu zaměstnanců do jednoho resortu v novodobé české historii by znamenalo šestnáct tisíc nových míst ve školství. Navýšení počtu pedagogů skoro o desetinu má stát přijít na pět miliard ročně. Počítá s tím první návrh státního rozpočtu, který tento týden projednala vláda.

Ministr školství v demisi Robert Plaga tvrdí, že víc lidí ve školství bude také znamenat lepší vzdělávání dětí od mateřských až po střední školy. „Bude umožněno školám dělit výuku, to znamená zvýšit tu kvalitu právě proto, že budou matematiku nebo jazyky moci dělit. Ne, že by nemohli, ale teď to budou mít zabezpečeno i finančně,“ řekl ministr školství, mládeže a tělovýchovy v demisi Robert Plaga (nestraník za ANO).

Zatímco ministerstvo tvrdí, že víc nových lidí potřebují školy kvůli zabezpečení inkluzivního vzdělávání, kvůli vyššímu počtu dětí ve školách nebo na kvalitnější výuku v mateřských školách, opoziční strany považují plán vlády za naprosto nereálný a upozorňují, že samotný nárůst počtu pedagogů kvalitu školství zvýšit nemusí.

Třeba ředitelka Jiřina Zumrová z mateřské školy v Českém Brodě by do školky potřebovala přijmout minimálně tři další asistenty. Sehnat je v době rekordně nízké nezaměstnanosti ale vůbec není jednoduché. Přesto, že loni v listopadu vzrostly i ve školkách tarifní platy o patnáct procent. „Většina absolventů neodchází za praxí do školky, ale někam jinam, protože finanční situace ve školství je taková, jaká je,“ řekla Zumrová.

Téměř rok pak shání učitele matematiky třeba ředitel berounské základní školy Pavel Herold. Zatím marně. „Nepodařilo se ho sehnat. Stálo nás to, když to sečtu, tak to bylo asi padesát tisíc korun na inzerátech. Ale učitel není,“ řekl Herold.

  • inkluzivní vzdělávání  + 5538
    mateřské školy  + 4219
    vyšší počet dětí  + 2945
    speciální školství  + 2018
    dělení tříd  + 1400
    celkem  + 16 120
  • Zdroj: návrh státního rozpočtu na rok 2019

Nejvíc nových zaměstnanců by mělo přijít do škol kvůli inkluzi – pět a půl tisíce, přes čtyři tisíce do mateřských škol, tři tisícovky kvůli silnějším populačním ročníkům do škol nebo dva tisíce pro speciální školy. „To číslo je potřeba chápat jako maximální možný počet, který bychom rádi dostali do školství,“ upřesnil ministr v demisi Plaga.

Ministerstvo školství připouští, že nabrat během jednoho roku víc než šestnáct tisíc pedagogů nebude pro školy a školky jednoduché. Vláda na to ve středu při projednávání rozpočtu předběžně vyčlenila pět miliard korun.

„Ti lidé nejsou za stávajících podmínek na trhu práce vůbec a my tam zase budeme hnát kontingenty lidí, které nemáme, a rvát do toho miliardy,“ nelíbí se Václavu Klausovi mladšímu (ODS), šéfovi výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

„Při tom chaosu, který momentálně je s reformou regionálního školství, bohužel každý moudrý ředitel ví, že nabírat nové lidi je nesmysl,“ řekl předseda hnutí STAN Petr Gazdík, člen výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

Peníze školám zůstanou, i když místa neobsadí

Ministerstvo školství spoléhá na to, že učitelské povolání zatraktivní další růst platů o patnáct procent, se kterým vláda počítá od příštího roku. „Mnozí učitelé se chystají školství opouštět, že jsou zklamáni, protože se mluví o navyšování, ale reálně k člověku plat v takové výši nedojde,“ uvedl místopředseda výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Jiří Mihola (KDU-ČSL).

Pokud ředitelé nové kantory nepřijmou, bude si přesto moci jejich škola podle ministerstva financí peníze nechat. „Budou muset zabezpečit určité množství odučených hodin a na to dostanou peníze. Ty peníze se rozhodně brát nebudou,“ ubezpečila ministryně financí v demisi Alena Schillerová (nestr. za ANO).

Kromě nových pedagogů stát příští rok s výrazným nárůstem dalších státních zaměstnanců nepočítá. Resorty se chystají při náboru nových využít tisíce neobsazených míst.

Vláda chce příští rok také snížit počet takzvaných černých duší ve státní správě, tedy míst, která neumí úřady obsadit, a přesto na ně pobírají peníze. Počet neobsazených tabulkových míst má klesnout z téměř čtrnácti tisíc o víc než dvě tisícovky. Škrty se nebudou týkat právě školství nebo bezpečnostních složek.

I přes tento pokles má v roce 2019 vzrůst počet plánovaných státních zaměstnanců o dalších víc než patnáct tisíc. A to hlavně kvůli již zmiňovanému plánovanému rekordnímu nárůstu počtu pedagogů. Celkem bude stát příští rok platit přes 463 tisíc lidí. Stát tak bude příští rok platit o víc než 42 tisíc lidí víc než v roce 2013. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna bude o zrušení poplatků pro ČT a ČRo hlasovat v sobotu v půl páté ráno

Sněmovna bude v prvním čtení o zrušení rozhlasových a televizních poplatků hlasovat v sobotu 24. října ve 4:36. Rozhodla o tom v pátek před 20. hodinou hlasy vládní koalice na návrh předsedy SPD a sněmovny Tomia Okamury. Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila přednostní projednání tohoto vládního návrhu dopoledne. Postup vládního tábora rozhořčil opozici, která varuje před zestátněním obou veřejnoprávních médií a ohrožením jejich nezávislosti.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Lidé protestují proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 51 mminutami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 7 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 9 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rezignoval šéf pražského letiště Lašák

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.