Advokáti lobbisty Marka Dalíka chystají další dovolání k Nejvyššímu soudu. Chtějí tím znovu zvrátit rozsudek Vrchního soudu, který letos v červenci vyměřil lobbistovi pětiletý trest za pokus o podvod při jednání o nákupu obrněných aut Pandur. Soud chce vyzvat Dalíka k nástupu do vězení v nejbližších dnech.
Někdejší vlivný lobbista Marek Dalík se chce znovu pokusit zvrátit rozsudek Vrchního soudu. Už jednou se to podařilo a věznice musela lobbistu propustit na svobodu. Nyní jeho advokáti sepisují další dovolání k Nejvyššímu soudu.
„Klient mi dal pokyn, abych připravil koncept toho dovolání,“ uvedl Dalíkův advokát Tomáš Gřivna.
Podle informací České televize chtějí advokáti znovu poukázat na to, že prý byl Dalík odsouzený podle chybné právní úpravy. Ačkoliv právní bitva o verdikt v kauze pandurů nekončí, na tom, že Dalík bude muset nastoupit zanedlouho do vězení, to však nic nemění. Dovolání totiž nemá odkladný účinek.
„Městský soud v Praze doručil panu odsouzenému rozsudek Vrchního soudu v Praze a v nejbližších dnech mu pošle výzvu k nástupu trestu,“ uvedla mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci.
Výzva pak Dalíkovi stanoví přesné datum, kdy se má do vězení dostavit. V Praze je nástupní věznicí buď ta na Pankráci, či v Ruzyni. Dalík před přerušením trestu nastupoval právě do cel na Ruzyni. Tam by měl podle informací České televize být zpočátku zařazen i tentokrát.
Pětiletý trest Dalík dostal i poté, co před soudem změnil výpověď. Vůbec poprvé potvrdil, že při jednání s rakouskými zbrojaři padla suma třikrát 6 milionů eur, tedy necelá půlmiliarda korun. Dalík ale u soudu tvrdil, že se nejednalo o úplatek a navíc že sumu jako první nevyřkl on.
„Část té celkové sumy by jistě byla něco, čemu jsme zvyklí říkat provize. Určitě to nebyl úplatek,“ uvedl u soudu Dalík.
Žádost podle Dalíka jako první vyslovil na schůzce slovenský lobbista Miroslav Výboh. „To opravdu měl být kontrakt pro pana Výboha, z něhož – ano, já se k tomu přiznávám – já jsem z toho měl mít nějakou nespecifikovanou část,“ vypověděl Dalík.
Soud ale tuto Dalíkovu novou verzi označil za nevěrohodnou. „Předně je třeba zmínit, že toto tvrzení je v rozporu s výpověďmi svědků Stefana Szücse a Victora Jackoviche, kteří kategoricky uvedli, že s tímto požadavkem vystoupil právě obžalovaný Marek Dalík. Již tato skutková okolnost jednoznačně znevěrohodňuje jeho novou obhajobu,“ stojí v rozsudku vrchního soudu, který má ČT k dispozici.
Soud navíc poznamenal, že někdejší lobbista s touto verzí nepřišel dříve, ale až při poslední výpovědi před soudem.
„Změnil výpověď tak, aby zamlžil a pozměnil ten skutkový děj,“ hodnotil Dalíkův postup už dříve státní zástupce Jan Kořán.
Soud tak zpochybnil i verzi, že ze strany Dalíka šlo u zakázky na auta Pandur jen o lobbing. „Odmítáme verzi pana obžalovaného o tom, že z jeho strany šlo o obchodní jednání, že v jeho straně šlo o určitý povolený lobbing,“ uvedl již dříve soudce Vrchního soudu v Praze Martin Zelenka.
Vrchní soud však v létě původní verdikt – čtyři roky vězení – zpřísnil na pět let, tedy ve spodní hranici trestní sazby.
Ačkoliv soud přihlédl k tomu, že Dalík nebyl dříve trestaný, v jeho neprospěch zase svědčila obrovská částka, o níž si měl podle soudu říci na jednání o pandurech. Dalík se tak podle soudu snažil využít svého tehdejšího postavení, kdy byl pravou rukou premiéra Mirka Topolánka, a obohatit se.
„Přičemž v danou chvíli se zjevně jednalo o promyšlené, vysoce sofistikované jednání, kdy k dokonání trestného činu nedošlo pouze díky etickému postoji osob z okruhu dodavatelské firmy, od kterých požadoval peníze,“ dodal soud v rozsudku.
O dovolání obvykle Nejvyšší soud rozhoduje do šesti měsíců od jeho podání.
Marek Dalík, někdejší poradce premiéra Mirka Topolánka, se v minulosti zapletl do několika kauz. Vlivný lobbista se v zákulisí české politiky pohybuje již od roku 1999, v té době se seznámil s Topolánkem.
V letech 2006 až 2009, kdy byl Topolánek premiérem, stál Dalík často po jeho boku, dokonce si koupil byt ve stejném domě. Podle médií měl výrazný podíl na Topolánkově politické strategii, zároveň však během jeho éry nebyl v ODS příliš populární. V době jeho angažmá v českém veřejném prostoru se novináři pozastavovali nad Dalíkovými vysokými příjmy.
Dalíkovo jméno se začalo v médiích více objevovat od srpna roku 2004 v souvislosti s kauzou údajného uplácení exposlance Unie svobody Zdeňka Kořistky. Ten tehdy obvinil Dalíka, že mu společně s Janem Večerkou nabízeli deset milionů korun, když nepodpoří vládu Stanislava Grosse (ČSSD). Policie obvinila oba lobbisty z podplácení, obvinění se ale neprokázalo, případ byl odložen.
Na přelomu let 2006 a 2007 se Dalík podílel na vyjednávání podpory Topolánkově koaliční vládě, kterou nakonec podpořili dva sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka. Zapleten byl také v takzvané Toskánské kauze, která vznikla v létě 2009 po zveřejnění tajně pořízených fotografií z Topolánkovy dovolené v Itálii, kde byl zachycen ve společnosti lobbistů a podnikatelů.
V roce 2009 se Dalík údajně pokoušel jménem premiéra přesvědčit redaktora České televize, aby stáhl reportáž o policejním vyšetřování bývalého poslance ČSSD Petra Wolfa.
Odsouzen byl v souvislosti s nákupem Pandurů. Kontrakt v hodnotě 20,8 miliardy korun schválila v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD). Koncem roku 2007 Topolánkův kabinet od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, v níž Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun.
Dalík původně dostal čtyři roky vězení za to, že si při neformální schůzce ohledně nákupu Pandurů řekl v roce 2007 o úplatek pro někoho z české vlády. Po zástupci firmy Steyr, která obrněné vozy dodávala, žádal podle trestního spisu půl miliardy korun. Tento rozsudek ale soud zrušil.
Po zásahu Nejvyššího soudu ovšem padl nový rozsudek, který Dalíkovi o rok přitížil. Soud dospěl k názoru, že podváděl, když se pokusil ze zbrojařů vylákat peníze. Uvedl je v omyl tím, že předstíral svůj vliv na ministry. Nejvyšší soud později odmítl Dalíkovo dovolání a Ústavní soud jeho ústavní stížnost.
