Praha – Sociální demokraté se staví proti vyhlášené amnestii a zvažují, že k ní budou chtít svolat mimořádnou poslaneckou schůzi. Uvedl to předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. Na sněmovním plénu by měl Petr Nečas vysvětlit, proč amnestii spolupodepsal. Podle ČSSD je totiž její rozsah extrémní. Rozpačitě se ke Klausovu novoročnímu gestu staví i někteří zástupci právní veřejnosti. Čestný předseda Soudcovské unie Libor Vávra přirovnal amnestii ke kombajnu.
Sociální demokracii nevadí jen „extrémní rozsah“, strana vyjadřuje i obavy, že amnestie může demoralizovat společnost a způsobit nárůst kriminality. Vyvolání mimořádné schůze bude Tejc navrhovat poslaneckému klubu ČSSD.
- Jeroným Tejc (ČSSD): „Jsme přesvědčení, že řada obětí trestných činů bude žít ve velké deziluzi, protože pachatelé nebudou spravedlivě potrestáni.“
Tejcův kolega Jiří Dienstbier pokládá za skandální to, že z amnestie nebyli vyloučeni lidé souzení za korupci a ekonomické trestné činy. Soudí, že byla „šita na míru“ na některé kauzy a že amnestie je dárek Klausovým přátelům z oblasti ekonomiky z 90. let. „Jinak si to neumím vysvětlit, je to nehoráznost,“ řekl Dienstbier.
Ještě včera ovšem sociální demokracie ve svém názoru jednotná nebyla, podle její místopředsedkyně Marie Benešové totiž uleví přeplněným věznicím.
Klaus vyhlásil dílčí amnestii v úterý při příležitosti 20. výročí vzniku České republiky. Amnestie promíjí některé nepodmíněné i podmíněné trestné činy a zastavuje některá trestní stíhání. Propuštěno by mohlo být zhruba 7 000 vězňů.
Jakl amnestii hájí
Smířlivě se na adresu amnestie vyjadřují reprezentanti vládní koalice i osoby spřízněné s Pražským hradem. Klausův tajemník Ladislav Jakl dnes na serveru Parlamentnilisty.cz uvedl, že sám už byl delší dobu jejím podporovatelem. Prezident podle něj měl možnost vyjádřit se amnestií k tomu, co si myslí o „zavírání za kdejaký bagatelní čin, protože to je soudcovská rutina, co si myslí o neúnosně se vlekoucích případech“ či „nepoměru mezi tresty za činy směřující proti zdraví a životu a tresty za například nedbalostní činy“.
Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře
„Udělení amnestie nepředcházela analýza v tom smyslu, že bychom se bavili o tom, kterých konkrétních, mediálně oblíbených kauz se to bude týkat. Analýza se týkala pouze obecných, neosobních kritérií. Nejzávažnější kriminální činnosti se tato amnestie týkat vůbec nemůže.“
V pořadu Události, komentáře šéf prezidentova politického odboru amnestii obhajoval jinak. Klaus podle něj svou amnestií mimo jiné reagoval na judikát soudu pro lidská práva ve Štrasburku. „Byl tlak na Českou republiku považovat za nevinné lidi, u kterých se jejich kauzy táhnou víc než šest let. Pan prezident to o své vůli zvýšil na osm,“ vysvětlil.
- Pavel Blažek (ODS): "Je naprosto logické, že tam najdeme, a vždycky bychom v každém státě našli, x případů, které budou tím, že jsou mediálně známé, více vidět, a bude to amnestii jako celek, nechci říci zpochybňovat, ale bude to působit dojmem, že se to týká jenom těchto dvou, tří, ale ono se to týká nějakých 6 800 lidí."
- Miroslav Kalousek (TOP 09): „Kladu si otázky, k čemu byly dobré náklady na stíhání osob, které nebyly malé, když pak jedním rozhodnutím jsou omilostněny.“
- Karolína Peake (LIDEM): „Prezident využil svého práva, kterým během volebního období nijak neplýtval. Očekávám, že při aplikaci na konkrétní případy vyvolá některé kontroverze. U každého odsouzeného bývá také oběť či poškození, kteří zkrácení trestu mohou přijímat úkorně.“
Hlas odborné veřejnosti zní rezervovaně
Rozpačitě se k prezidentské amnestii staví i někteří zástupci právní veřejnosti. Podle šéfky Nejvyššího soudu je amnestie projevem milosrdenství, v některých kauzách může mít vliv na úctu veřejnosti k právu a rozmělnit právní vědomí. Podle veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského může amnestie částečně a na chvíli snížit přeplněnost českých věznic. Systémové změny jsou ale podle něj stále potřeba, protože amnestie problém vyřeší jen na přechodnou dobu.
Libor Vávra, čestný prezident Soudcovské unie
„Amnestie je, jako když jdete trhat kytici kombajnem. Do situace, kdy se snažíme jednotlivé případy zvažovat co nejlépe, přijel kombajn.“
Jako nesystémové řešení vidí rozsáhlou prezidentskou amnestii i čestný prezident Soudcovské unie Libor Vávra. „Do dvou let budou věznice opět plné,“ odhaduje. „Je to anarchismus, který zůstal v naší ústavě. Mrzí mě, že v souvislosti s nyní přijatou změnou postavení prezidenta nebyla ústava změněna,“ dodal Vávra.
- Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová: „V každé amnestii by měla být jasně čitelná filozofie. Já ji tam zatím hledám.“
- Ombudsman Pavel Varvařovský: „U některých věznic se sice přeplněnost sníží, ale jen na přechodnou dobu. Bez koncepčních a systémových změn se ve vězeňství neobejdeme.“
Prezidentští kandidáti mají ke Klausově amnestii výhrady
Většina prezidentských kandidátů má výhrady k amnestii vyhlášené prezidentem Václavem Klausem. Jako hlava státu by ji prý buď neudělovali vůbec, nebo v menším rozsahu. Nejen výše citovaný Jiří Dienstbier, ale i Karel Schwarzenberg a Zuzana Roithová kritizují to, že se amnestie týká „největších skandálů republiky“ a že osvobodí „tuneláře a protagonisty korupčních kauz“.
Jan Fischer by podle svých slov amnestii nevyhlašoval a šel cestou individuálních milostí. S amnestií nesouhlasí ani Přemysl Sobotka, očekává její „nedobrý výsledek“; o nedobrém zásahu do justice hovoří také Táňa Fischerová. Vladimír Franz varoval před zneužitím amnestie jako populistického nástroje. Pochyby nad Klausovým krokem vyjádřil rovněž Miloš Zeman a odmítla ho i Jana Bobošíková, ačkoli jindy se k současnému prezidentovi hlásí.
