Covid v Česku s 254 případy dál roste, mění se také podmínky bezinfekčnosti

Nahrávám video

V Česku ve čtvrtek přibylo 254 potvrzených případů koronaviru, zhruba o 90 víc než před týdnem. V porovnání se středou je denní nárůst asi o dvacítku nižší. Pro prokázání bezinfekčnosti na covid-19, která je třeba pro návštěvu některých služeb nebo hromadných akcí, také nestačí od pátku uplynutí 22 dní od první dávky očkování. Příští týden ve čtvrtek se z podnětu opozice mimořádně sejdou poslanci, debatovat mají o aktuálním stavu epidemie covidu-19.

  • 21:53

    Vietnam o další dva týdny prodlouží opatření, která byla přijata s cílem zastavit šíření koronaviru v hospodářské metropoli Ho Či Minově Městě a v dalších 18 městech a provinciích na jihu země. Přísná omezení pohybu měla původně skončit v neděli 1. srpna.

  • 18:44
    Česko

    Lékař Vlastimil Voráček, který měl jako první z členů české výpravy po příletu na OH pozitivní test na covid, po opuštění izolace už z Tokia odletěl.

  • 18:36
    Česko

    Vyšetřování průběhu charterového letu na OH, po němž byli někteří členové výpravy pozitivní na covid, neodhalilo podle ČOV žádné systémové pochybení.

Na 100 tisíc obyvatel připadá za poslední týden 11 nakažených. Nejhorší situace zůstává v Praze, kde incidenční číslo stouplo na 33, následuje Plzeňský kraj s 20 pozitivními za sedm dní na 100 tisíc obyvatel a Středočeský kraj se 14. K pátku se také dál zvýšilo reprodukční číslo, ale jen o setiny, dosahuje 1,2.

Denní počet nově potvrzených nákaz se nad 200, kde byl naposledy v polovině června, dostal ve středu, kdy jich laboratoře evidovaly 278. Předtím více pozitivních testů za jeden den evidovalo ministerstvo naposledy 8. června.

V mezitýdenním srovnání začaly denní nárůsty stoupat ke konci června. Výjimkou bylo toto pondělí a úterý, na které ale připadly státní svátky, ve volných dnech se méně testuje. V minulém týdnu zaznamenaly laboratoře nejvyšší denní nárůst ve čtvrtek, a to 166.

Od začátku epidemie se v České republice koronavirus prokázal u 1 668 891 lidí, přes 98 procent z nich se vyléčilo a 30 331 s potvrzeným onemocněním covid-19 zemřelo. V nemocnicích bylo ve čtvrtek s potvrzeným onemocněním 34 lidí, v těžkém stavu byli tři z nich.

Člen výboru Sdružení praktických lékařů ČR Cyril Mucha si myslí, že stát by se měl více zaměřit na ty lidi, kteří zatím očkování proti covidu odmítají, aby se zvýšila proočkovanost populace a nepřibývalo tolik nakažených. Zmínil například lepší kampaň. „Protože většina lidí je na internetu a jsou pod vlivem různých fakenews a hoaxů, tak z druhé strany ta prokampaň de facto neprobíhá,“ řekl. 

Jedna dávka nestačí

Pokud člověk nemá již 14 dní dokončené očkování, je nyní pro prokázání bezinfekčnosti nutné předložit negativní test. Ze zdravotního pojištění má každý pojištěnec nárok na antigenní test jednou za sedm dní a měsíčně na dva PCR testy. Antigenní test platí tři dny a PCR test sedm dní. Vláda podmínky zpřísnila kvůli riziku šíření varianty viru delta, proti které je jedna dávka vakcíny méně účinná.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) minulý týden uvedl, že postupně se bude počet testů zdarma snižovat. Za bezinfekční jsou považovaní také lidé až 180 dní po prodělání nákazy.

Vedle mobilní aplikace je nadále možné prokazovat bezinfekčnost také papírovým dokladem, který lidé dostanou přímo při testování či očkování. Certifikát ve formě elektronického dokumentu PDF, který bezinfekčnost potvrzuje, si lidé mohu dál například stáhnout i z Očkovacího portálu občana.

Podle aktuálně platných mimořádných opatření je povinné prokázat bezinfekčnost například při vstupu na hromadné akce v kultuře či sportu, také například při návštěvě divadla nebo využití některých služeb, jako jsou ubytování, bazény, kadeřnictví nebo wellness. Prokázat se při kontrole by lidé měli také při návštěvě restaurace, provozovatelé ale certifikáty kontrolovat nemusí. Podle ministra Vojtěcha se ale uvažuje o změně.

Kvůli změnám v prokazování bezinfekčnosti mají nyní problém také české cestovní kanceláře. „Callcentra cestovních kanceláří jsou připravena zvedat telefony a zodpovídat dotazy. Paradoxně ze zákona musí cestovní kancelář informovat klienta o podrobných informacích odjezdu a o dalších podmínkách sedm dní před cestou,“ uvedla zastupující výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Kateřina Chaloupková. 

Hlášení dovolené

Zaměstnanec nemá povinnost svému zaměstnavateli sdělovat místo, kde trávil dovolenou. Bez hrozby sankce tak podle Hospodářské komory ČR může třeba uvést i fiktivní adresu. Vystavuje se tím ale riziku, že by mohl být zodpovědný za případné škody na straně zaměstnavatele, pokud by se prokázalo, že nedodržel vládní opatření při návratu ze zahraničí a je původcem rozšíření onemocnění v podniku, uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.

Od pátku se i v této oblasti mění pravidla a lidé, kteří nemají dokončené očkování ani neprodělali covid-19 v posledním půlroce, musí při návratu ze zahraniční dovolené v zaměstnání předložit negativní test na koronavirus.

Podle aktuálního mimořádného opatření je bez testu nesmí zaměstnavatel pustit na pracoviště, pokud přijedou ze zemí s vysokou mírou rizika podle mapy cestovatele zveřejňované ministerstvem zahraničních věcí. Ze zemí s mírným nebo středním rizikem může do práce s respirátorem, který musí nosit až do výsledku testu.

Zaměstnanec má totiž obecně povinnost dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví ostatních spolupracovníků. Stejně tak ale i zaměstnavatel musí předcházet rizikům, tato povinnost mu je ukládána ze zákona. Takže zaměstnance ke sdělení údajů může vyzvat a doporučit mu postup, jak se má po návratu z dovolené chovat, tedy v souladu i s opatřeními ministerstva zdravotnictví.

Některé podniky přistoupily na testování zaměstnanců

Některé firmy v Česku v souvislosti s novým nařízením začaly v pátek hromadně testovat zaměstnance nebo požadovat čestné prohlášení ohledně splnění protikoronavirových nařízení. Vyřešily tím povinnost nevpustit na pracoviště člověka, který nemá negativní test na covid-19 a vrátil se ze zahraničí.  

„Jelikož nemáme právo ověřovat, kdo ze zaměstnanců trávil dovolenou v zahraničí, rozhodli jsme se po ukončení celozávodní dovolené hromadně otestovat PCR testy všechny zaměstnance,“ uvedla například mluvčí zlínské Kovárny Viva Kateřina Martykánová.

Některé společnosti zase po pracovnících požadují vyplnění příjezdového formuláře, interního formuláře o očkování či výsledku testu nebo to, aby informovali o cestě do ciziny a následném testu nadřízeného. 

„Myslíme si, že je dobře, že ta nová pravidla platí. Tak jako loni počet nemocných začal růst po návratech z dovolené. Je dobře být opatrný, protože to, co je pro nás klíčové, je, abychom se vyhnuli dalšímu lockdownu, dalšímu masivnímů růstu nakažených, to už by řada firem nedokázala zvládnout,“ upozornil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. 

Prouza věří tomu, že drtivá většina firem i jejich zaměstnanců se bude chovat zodpovědně. Uvedl také, že svaz očekává kontroly, například od hygieny. „Není to samozřejmě tak, že by se kontrolovala každá firma a každá restaurace neustále. Ale většina zejména velkých firem dobře ví, kolik je stálo to, že musely omezovat provozy, že musely zavírat nebo že jim vypadla spousta zaměstnanců,“ dodal. 

Kvůli covidové situaci se ve čtvrtek mimořádně sejdou poslanci

K aktuálnímu stavu epidemie covidu v Česku se ve čtvrtek z podnětu části opozice mimořádně sejdou poslanci. V návrhu programu schůze je také vznik vyšetřovací komise k řešení epidemie a další body. Mimořádnou schůzi v pátek svolal předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) s tím, že podnět podali poslanci opozičních koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty.

Navrhovatelé chtějí, aby poslanci diskutovali také o takzvaném pandemickém zákonu a o opatřeních. Vzniku vyšetřovací komise se týkají hned tři body. Jde o její zřízení, naplnění členy a o volbu předsedy.

V návrhu programu je také poslanecká novela sněmovního jednacího řádu, podle které by poslancům hrozila za nepřístojné chování v parlamentu pokuta až do výše součtu jednoho platu a paušálních náhrad. Jde o reakci na chování dvojice nezařazených poslanců Lubomíra Volného a Mariana Bojka (oba Volný blok), kteří v dolní komoře odmítají nosit respirátor nebo roušku. 

Babiš požádal Maďarsko o další vakcíny

Premiér Andrej Babiš (ANO) požádal maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa o zápůjčku dalších 200 tisíc dávek vakcín proti covidu. Maďarsko už dříve Česku půjčilo zhruba 140 tisíc dávek. Česko by je mělo vrátit do konce roku.

Vakcíny v dubnu České republice slíbily Slovinsko, Rakousko a Maďarsko. Na jejich přeposlání se země domluvily poté, co Praha nesouhlasila s kompromisem o rozdělení dodatečných deseti milionů dávek v Evropské unii. Česko kvůli tomu dostalo méně vakcíny, než kdyby s kompromisem vyslovilo souhlas. Podle Babiše byly všechny přísliby splněny. Česko dosud kromě standardních dodávek získalo téměř 300 tisíc dávek. Slovinsko a Rakousko je zapůjčily, Izrael, Srbsko a Slovensko darovaly. 

V souvislosti s očkováním Babiš řekl, že vláda zvažuje způsob motivace pro lidi, kteří s očkováním váhají. Poukázal na Polsko, které využívá loterie, a na Řecko, které dává mladým lidem od 16 do 25 let 150 eur na ubytování či kulturu. Do přesvědčování by se podle něj měly zapojit i známé osobnosti, média nebo třeba mobilní operátoři, kteří by dali mladým lidem levnější data.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Turkova autonehoda byla nanejvýš přestupkem, policie trestný čin nezjistila

Při červencové autonehodě poslance Filipa Turka (za Motoristy) a řidiče nemocničního vozu v centru Prahy se nestal trestný čin. Výsledek prověřování sdělila mluvčí pražských policistů Eva Kropáčová. Doplnila, že policie věc postoupila do přestupkového řízení. Zjištěné skutečnosti podle ní nasvědčují podezření, že přestupku se dopustili oba účastníci srážky. Turek v reakci uvedl, že je připraven dál pracovat pro Česko v souladu s mandátem, který získal ve volbách.
12:43Aktualizovánopřed 3 mminutami

Resort obrany zrušil zakázku na obrněná vozidla za téměř 25 miliard

Ministerstvo obrany zrušilo zakázku na 185 obrněných čtyřkolových vozidel za 24,7 miliardy korun. Vysvětlilo to mimo jiné ekonomickými důvody, vyplývá z informací v rejstříku zakázek. Na zrušení zakázky upozornily servery Aktuálně.cz a Ekonomický deník. Vozidla měla sloužit hlavně jako sanitky, ženijní, pyrotechnické nebo průzkumné vozy. Zrušení zakázky kritizují exministryně obrany Jana Černochová (ODS) i další zástupci sněmovní opozice.
07:43Aktualizovánopřed 11 mminutami

Antimonopolní úřad potrestal kartelovou dohodu výrobců kabelů téměř dvoumiliardovou pokutou

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potrestal čtyři výrobce a prodejce kabelů pokutou v souhrnné výši 1,94 miliardy korun za kartelovou dohodu. Pátá firma, která se kartelu účastnila, vyvázla bez pokuty, šestá je v insolvenci. Pokuty 955 milionů korun pro společnost Prysmian z Velkého Meziříčí a 910 milionů korun pro firmu NKT z Kladna jsou nejvyššími sankcemi uloženými jednotlivým firmám v historii ÚOHS. Rozhodnutí úřadu je nepravomocné a účastníci řízení se proti němu mohou odvolat k předsedovi úřadu Petru Mlsnovi.
10:12Aktualizovánopřed 56 mminutami

ŽivěOpozice ve sněmovně pokračuje v kritice vlády

Třetím dnem pokračuje jednání sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě. Opozice vyplnila dopoledne další kritikou kabinetu Andreje Babiše (ANO), kterému vyčítala nesplněné předvolební sliby, překrucování faktů, zpochybňování nepohodlných institucí nebo zadlužování země. Promluvil například bývalý premiér Petr Fiala (ODS). Vláda ANO, SPD a Motoristů pokusu o svržení s největší pravděpodobností odolá, stejně jako letos v únoru.
03:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud rehabilitoval kardinála Trochtu za nezákonnou internaci Státní bezpečností

Okresní soud v Litoměřicích rehabilitoval bývalého litoměřického biskupa a kardinála Štěpána Trochtu za období, kdy ho na začátku 50. let nezákonně internovala Státní bezpečnost. Za pozdější odsouzení k pětadvacetiletému vězení byl Trochta rehabilitován už v roce 1968. Období předcházející samotnému věznění se však tehdy rehabilitace netýkala.
před 1 hhodinou

Šéf příbramské nemocnice končí kvůli kauze VZP ve funkci

Někdejší manažer Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Petr Honěk, prověřovaný v souvislosti se zásahem ve VZP a farmaceutických firmách, končí v čele příbramské nemocnice. O jeho odvolání z představenstva oblastní nemocnice rozhodli středočeští radní v působnosti valné hromady, sdělila mluvčí hejtmanství Zuzana Žídková. Podle ní Honěk skončil ve funkci s okamžitou platností.
12:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Z poloprázdného Lipna se vynořily náhrobní kameny

Dlouhodobé sucho výrazně snížilo hladinu Lipenské přehrady, chybí v ní více než 124 milionů krychlových metrů vody. Nádrž je nyní naplněná pouze z 50,72 procenta své kapacity. Do přehrady momentálně přitékají necelé dva metry krychlové vody za sekundu, zatímco odtok činí šest metrů krychlových, a hladina tak každým dnem o několik centimetrů stále klesá. Na horní části přehrady se tok řeky vrátil do původního koryta a místní obyvatelé očekávají, že by se tu mohlo znovu objevit i Srdce Vltavy, původní meandr, který tu řeka tvořila. Kvůli nízkému stavu vody přestal jezdit přívoz mezi Horní Planou a Bližší Lhotou a na některých místech se objevují pozůstatky dříve zatopených objektů.
před 1 hhodinou

„Největší reforma za desítky let.“ O VZP mají nově rozhodovat i velké firmy, píše Deník N

Podle Deníku N se v tuzemsku schyluje k největší reformě zdravotnictví za desítky let. Resort pod vedením ministra Adama Vojtěcha (za ANO) totiž chystá novelu, která by výrazně oslabila vliv státu na zdravotní péči. Předloha počítá se zapojením velkých firem do rozhodování o více než šesti stech miliardách korun ve zdravotnictví. Jedním z největších zaměstnavatelů v tuzemsku je přitom holding Agrofert, který premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenského fondu, připomněl Deník N.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.