Cizincům, kteří byli v Česku odsouzeni za úmyslný trestný čin k vězení delšímu než tři roky nebo byli odsouzeni opakovaně, zřejmě bude zrušeno povolení k pobytu. Z dosavadních dvanácti na šest měsíců se ale naopak zkrátí doba, po kterou nesmí žadatelé o azyl v Česku pracovat. Počítají s tím novely azylového zákona a zákona o cizincích, které Senát schválil i přes námitky zejména Strany zelených. Norma nyní zamíří k prezidentovi. Naopak předloha o zaměstnávání učitelů se vrací do sněmovny, horní komora žádá některá zpřesnění v zákoně.
Zmírnění zákona navrhovali senátoři za Stranu zelených Václav Láska a Eliška Wagnerová. Požadovali mimo jiné zkrátit lhůtu pro vyřízení žádosti o azyl ze šesti měsíců na polovinu. Chtěli také zúžit právo policie zajistit cizince kvůli jeho navrácení a zrušit odebírání mobilních telefonů cizincům v detenci.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) ale tuto praxi zdůvodnil zajištěním bezpečnosti pracovníků zařízení, aby zadržovaní cizinci nemohli pořizovat a zveřejňovat jejich fotografie.
Láska i Wagnerová usilovali rovněž o to, aby bylo cizincům zachováno právo pobytu bez ohledu na to, zda byli v Česku pravomocně odsouzeni opakovaně nebo k vězení delšímu než tři roky. Požadovali rovněž zrušení poplatku za pobyt v detenčním zařízení.
Chovanec ale namítl, že poplatek je 242 korun na osobu a den a je za něj poskytováno ubytování, jídlo, hygiena i lékařská péče. Cizinci částku platí po dobu, než jsou vráceni do země, odkud do Česka nelegálně přicestovali.
400 korun na vycestování
Podle schválené novely by Správa uprchlických zařízení také poskytovala propuštěným migrantům bez peněz 400 korun na jízdenku a jídlo. Zavedení příspěvku doporučoval i vládní výbor pro práva cizinců. Podle něj nebylo humánní cizince propustit a nechat je uprostřed republiky bez prostředků.
Ministerstvo vnitra bude moci podle novely poskytnout také dotaci obcím, na jejichž území se nacházejí zařízení pro zajištění cizinců. Zatím na tuto dotaci osm korun na osobu a den mají nárok obce s azylovými zařízeními.
Novela o zaměstnávání učitelů přes prázdniny se vrací do sněmovny
Senát vrátil do sněmovny novelu, která má zakázat uzavírání pracovních smluv s učiteli pouze na deset měsíců školního roku. Horní komora se souhlasem ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) doporučila zpřesnit označení některých pasáží novely, na jejím záměru ale nic nezměnila.
Norma má především odstranit praxi některých ředitelů škol, kteří na letní prázdniny učitele opakovaně propouštějí a v září zase přijímají. Poslanci to charakterizovali jako nemravné, podle Valachové je to obcházení zákona. Takovéto smlouvy podle ministryně dostává zhruba 4000 učitelů, což představuje 3,7 procenta všech pedagogů, i když jsou peníze školám poskytovány na celý kalendářní rok. Novela má zakázat řetězení desetiměsíčních smluv s učiteli tím, že minimální délku pracovního poměru pro pedagogické pracovníky stanoví na 12 měsíců.
