Praha - Lidé, kteří chtějí vyřešit své spory jinak než u soudu, si už mohou vybrat ze seznamu 177 mediátorů. Ti se snaží mezi znesvářenými stranami najít dohodu. Podle ministerstva spravedlnosti se ale nový systém za 2,5 roku lidé nenaučili využívat. I přesto, že je mediace ve srovnání s jednáním soudů rychlá, levná a diskrétní.
„Máme zatím více mediátorů než mediací. Zejména postrádáme větší přísun těch nesoudních, které by směrovaly od klientů,“ uvedla Martina Doležalová, která sama působí jako mediátorka i advokátka a zároveň vede v České advokátní komoře sekci pro alternativní řešení sporů.
I soudci se podle ní s mediacemi teprve učí pracovat. „Některé soudy je využívají velmi, jiné málo. Často nám soudy zasílají případy nevhodné k mediaci,“ popsala. Komora proto letos chystá setkání s předsedy všech krajských soudů. Školení pro soudce k častějšímu využívání mediací plánuje i ministerstvo spravedlnosti, vzkázala jeho mluvčí Kateřina Hrochová.
Mediace je dobrovolné mimosoudní řešení sporů za pomoci nezávislé osoby, která se snaží přimět znesvářené strany k dohodě. Mediátor jim nenavrhuje řešení situace, pouze se je svými komunikačními schopnostmi snaží dovést k výsledku přijatelnému pro obě strany. V porovnání se soudním řízením je mediace rychlejší, méně nákladná a v neposlední řadě diskrétní.
Podle Doležalové není mediace vhodná tehdy, když se mezi stranami projevuje násilí, obstrukce či výrazná nerovnost, která se může týkat osobní vyzrálosti, finanční nevyváženosti či třeba psychického onemocnění.
Naopak se hodí například pro úpravu poměrů mezi rodiči po rozvodu a jejich dětmi, pro sousedské spory, spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem či neshody mezi partnery obchodních společností. Uplatní se i v přeshraničních sporech, kdy se mediátor vyrovnává s různými mentalitami rozhádaných stran.
Kategorii zapsaného mediátora, tedy mediátora, jehož odbornou kvalitu garantuje stát, zavedl zákon od září 2012. Podmínkou zápisu je především vysokoškolské vzdělání magisterského typu a složení zkoušek, které pro advokáty organizuje Česká advokátní komora a pro ostatní zájemce ministerstvo spravedlnosti. Zkoušky jsou poměrně přísné - u ministerstva je úspěšně složí v průměru 40 procent uchazečů, u komory to je zhruba o deset procent více.
