Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost výtvarníka Davida Černého proti rozsudku, podle kterého má zaplatit bývalému řediteli Národní galerie Milanu Knížákovi 100 tisíc korun za urážku v dokumentu České televize.
Justice kauzu řešila šest let, dvakrát do ní zasáhl Nejvyšší soud, letos v lednu už verdikt potvrdil. ÚS také nechal rozhodnutí beze změn.
Soudy prý dostatečně zohlednily všechna ústavně relevantní kritéria. Šlo o střet práv na svobodu projevu a ochranu osobnosti. Vzhledem k okolnostem je výsledný verdikt v pořádku. Černého výrok prý nelze v dané situaci ospravedlnit ani tím, že se sám stal v minulosti terčem tvrdých Knížákových slov.
„Lze naopak souhlasit s vrchním soudem, že předmětné výroky byly proneseny zcela zbytečně a svědčí spíše o stěžovatelově (Černého) úmyslu vedlejšího účastníka skandalizovat či dehonestovat,“ stojí v usnesení. Jako satisfakce by sice podle ÚS postačila omluva nebo nižší částka, ale nejde o takový exces, kvůli kterému by ÚS měl zasahovat.
Černý počátkem roku 2011 označil Knížáka v dokumentu Cena Jindřicha Chalupeckého za „nafoukaného kriploidního ču***a“. Podle Knížáka ho tím chtěl výtvarník úmyslně znevážit.
Odvolací Vrchní soud v Praze opakovaně dospěl k závěru, že použité výrazy zasahují do osobnostních práv natolik, že pouhá omluva není dostačující. Nejvyšší soud verdikt dvakrát zrušil, například s vysvětlením, že neobsahuje konkrétní a přezkoumatelná hlediska, která by umožňovala posoudit přiměřenost náhrady nemajetkové újmy v penězích. Napotřetí už výhrady neměl.
Účastníkem sporu byla původně také Česká televize. Už v minulosti se stejně jako Černý Knížákovi omluvila. Potom už justice řešila pouze nárok na finanční odškodnění ze strany známého výtvarníka.
Spory mezi umělci jsou letité. V roce 2000 odmítl Černý převzít Chalupeckého cenu v Národní galerii, dokud Knížák neodejde z jejího vedení. Knížák ho nechal po sporu o instalaci jeho díla vyvést a ocenění Černému následně předal prezident Václav Havel na chodníku před Veletržním palácem.
ÚS v usnesení apeloval na Knížáka a Černého, aby spor považovali za definitivně ukončený a dále nepokračovali ve verbálních útocích. Užívání sprostých výrazů prý vypovídá především o mluvčím samotném.
„O jistých rysech osobnosti svědčí i to, pokud se nonkonformní umělec, který zastává vysoké funkce a využívá je k zaujímání vyhrocených postojů, rozhodne vyhledat soudní ochranu proti takovým výrazům, a přitom nadále častuje druhou stranu urážkami,“ stojí v usnesení na Knížákovu adresu.
