Praha – Šéf Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Daniel Herman dnes může po necelých třech letech ve funkci skončit. Někteří členové rady ústavu jsou totiž s jeho prací nespokojeni - vytýkají mu způsob, jakým instituci řídí. Podle jiných se ovšem rada snaží ústav paralyzovat a odvolání Hermana je jen jedním z kroků. Přetahování o ředitele ÚSTR přerůstá v boj o samotný charakter badatelského střediska.
Bitva o ÚSTR: Zůstane Herman ředitelem?
Rozruch kolem ÚSTR znásobil i spor o to, zda je ústav zpolitizovaný, což tvrdí také někteří historici. Členy rady totiž volí Senát, kde má jasnou převahu ČSSD. Olej do ohně přilil svým prohlášením i premiér Petr Nečas – podle něj je paralyzace ústavu podmínkou pro povolební spolupráci ČSSD a komunistů.
Odvolat ředitele ústavu může jen jeho rada. Ta je ze zákona sedmičlenná: kandidáty navrhují občanská sdružení, Poslanecká sněmovna a prezident, a pak je schvaluje Senát. Letos v lednu zasedla rada poprvé v novém složení: předsedkyní se stala Petruška Šustrová, když vystřídala šéfku Konfederace politických vězňů Naděždu Kavalírovou. Místopředsedou se stal politolog Lukáš Jelínek, nově v radě zasedli i vedoucí fotooddělení Národního archivu Emilie Benešová a antropolog Michal Uhl.
Spor mezi radou a částí kolegia
Jenomže hned v únoru se rozhořel spor mezi novou radou a kolegiem ředitele ÚSTR: osm z dvaceti členů kolegia dospělo k názoru, že situace v ústavu je kritická a hrozí zrušení instituce, která má na základě zákona za cíl nestranně zkoumat dobu totalit. Za cílenou paralyzací střediska měla stát zmíněná čtveřice Šustrová, Jelínek, Benešová a Uhl. „Většina nových členů rady se netají úmyslem odstranit současné vedení ústavu a následně realizovat dramatické personální, strukturální a ideové změny jak v ústavu, tak i v Archivu bezpečnostních složek,“ stojí v textu prohlášení.
Ilustrační foto
Jednou z nespokojených členů kolegia je i Monika MacDonagh-Pajerová. Podle ní zapadají aktivity rady do celkového rámce - vedení ČSSD jedná o spolupráci s komunisty a nový prezident Miloš Zeman prý chce ústav zrušit, jak několikrát veřejně prohlásila. „Je to součást strategie, že současné vedení sociální demokracie chce za rok spolupracovat s komunisty. Je to kamínek v mozaice toho, že komunisté byli žádáni o podporu pro prezidentského kandidáta Jiřího Dienstbiera ze sociální demokracie,“ řekla v rozhovoru pro ČRo. V podobném duchu hovořil i premiér Nečas, když senátoři nezvolili do rady ÚSTR kandidáta sněmovny Jiřího Lišku (dříve (ODS). Komunisté i ČSSD však podobná nařčení odmítají.
Za Hermana se postavili někteří zaměstnanci ústavu, kteří včera demonstrovali proti jeho odvolání. Podpořila ho i Konfederace politických vězňů, které šéfuje bývalá předsedkyně rady ÚSTR Naděžda Kavalírová. Proti krokům rady pak vzniklo i veřejné prohlášení, které podepsalo zhruba 60 osobností veřejného života: například režisér Jan Svěrák, kardinál Miloslav Vlk, bývalý ministr Alexandr Vondra či europoslankyně KDU-ČSL Zuzana Roithová. „Většina nových členů Rady se netají úmyslem odstranit současné vedení ústavu a následně realizovat dramatické personální, strukturální a ideové změny jak v ústavu, tak následně i v Archivu bezpečnostních složek,“ stojí v textu prohlášení.
Šustrová: Nejsem ničí loutka
Rada ústavu však podobné úvahy odmítla. Její předsedkyně Petruška Šustrová v ČT uvedla, že se „rozhodně necítí být ničí loutka“. Řediteli Hermanovi už prý delší dobu vyčítá, že je ústav řízen chaoticky - rada mu prý musí vracet řadu materiálu k přepracování. Navíc prý ÚSTR neprovádí důležitou digitalizaci dokumentů, ale jen skenuje, neb digitální databáze nefunguje. Sama prý ale zatím neví, zda zvedne ruku pro jeho případné odvolání. „Někdy mám vztek a říkám si, že jsme ho měli hned odvolat, jindy si říkám, že by to možná přece jen šlo. Sama nevím,“ uvedla v pořadu Před půlnocí.
Rada zatím odvolání Hermana na svém programu nemá, tento bod ale ještě může být doplněn. Ještě předtím ale chtějí radní dospět k souhlasu, jaké by byly další kroky a personální řešení po případném odvolání. Pokud se v tomto najde shoda, pak je Hermanův konec pravděpodobně jistý.
Petruška Šustrová
Kritika Hermana: Časté odchody pracovníků i digitalizace archivu
Daniel Herman byl zvolen do čela ÚSTR v srpnu 2010, předtím působil jaké šéf kanceláře ekonoma Jana Švejnara a devět let byl mluvčím České biskupské konference. Hned po svém zvolení povolal zpátky do ústavu některé lidi z éry prvního ředitele ústavu Pavla Žáčka a sám Žáček se stal Hermanovým poradcem. Na protest proti personálním změnám pak ve vědecké radě skončil známý historik Vilém Prečan.
Krátce po zvolení také Herman zrušil výběrové řízení na ředitele Archivu bezpečnostních složek, který spadá pod ÚSTR, a vypsal novou soutěž - v té původní mu chyběly některé požadavky na kandidáty. Proti tomu protestovali členové rady – nelíbilo se jim, že Herman svůj krok s radou nekonzultoval. V novém výběrovém řízení pak uspěla ředitelka okresního archivu v Pardubicích, Herman ji ale zhruba po roce odvolal – kvůli „špatné komunikaci“. Navíc z ústavu v krátké době odešla i celá řada historiků, a i to, velká fluktuace, je jedním z bodů, které kritici Hermanovi vyčítají.
Tím dalším je pak digitalizace archiválií, která pokračuje pomalu. Také odpovědný senátní výbor pro lidská práva konstatoval, že je celá digitalizace „podivná“. Výbor kritizoval mj. fakt, že na webu Archivu bezpečnostních složek je dlouhodobě nefunkční odkaz k digitálnímu archivu, byť měl být spuštěn před třemi lety. Kvůli digitalizaci zřídil bývalý ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra komisi, která došla k závěru, že její průběh vykazuje „značné nedostatky“ - mimo jiné měly být během procesu poškozeny cenné archiválie.
Sám ředitel Herman však důvody ke svému odvolání nevidí. Ke každému kritizovanému bodu nabízí svoji verzi: Nahrazení známých historiků mladšími ročníky vysvětlil prostým odchodem těch prvních do penze a digitalizace podle něj vzhledem k objemu práce probíhá „uspokojivě.“ Z Archivu bezpečnostních složek už byly podle něj převedeny do elektronické podoby „desítky milionů materiálů“.
Na nedávné konferenci v Senátu Herman prohlásil, že ÚSTR i Archiv bezpečnostních složek - pod něj spadající - nebyly po personální a odborné stránce „nikdy v lepší kondici než nyní“. „Česká veřejnost včetně veřejnosti politické se archiválií z provenience 13. komnat totalitního režimu, respektive informací v nich obsažených, přestala bát,“ řekl Herman.
Vznik Ústavu pro studium totalitních režimů schválil parlament v roce 2007. ÚSTR má za cíl nestranně zkoumat a hodnotit dobu nesvobody a období komunistické totalitní moci. Už v minulosti jím ale cloumaly personální spory a čelil nařčení z politizace.
- Prvním ředitelem ústavu se stal 1. ledna 2008 historik Pavel Žáček, do čela ústavu byl ale jmenován bez výběrového řízení. Právě kvůli tomu vypsala rada ústavu v roce 2010 tendr, ve kterém už Žáček neuspěl.
- Ve výběrovém řízení rada vybrala dalšího historika Jiřího Pernese, který stanul v čele ústavu 1. dubna 2010. Jenomže ještě předtím server Týden.cz uvedl, že Pernes před členy rady zatajil své studium na Večerní univerzitě marxismu-leninismu (VUML). Později navíc čelil i obvinění z plagiátorství, nakonec v čele ústavu vydržel pouhý měsíc a půl. (Komise pro etiku vědecké práce Akademie věd se v roce 2010 shodla, že Pernes plagiátorem není).
- Od května pak ústav dočasně řídil Zdeněk Hazdra, který v ÚSTR působil jako šéf oddělení zkoumání doby nesvobody, a v srpnu 2010 radní zvolili dosavadního ředitele Daniela Hermana.