Ústavní soud odmítl stížnost Alexandra Astapčuka odsouzeného za to, že před dvěma lety ubodal v Praze na autobusové zastávce na Florenci svého známého z Lotyšska. Soudy ho za to poslaly na 15 let do vězení. Podle něj nešlo o vraždu, ale zabití. Informaci ČT zjistila z ústavní databáze.
K činu došlo v červenci 2015 hodinu po poledni. Oba muži se nejdříve hádali, poté se začali prát. Astapčuk po bitce zasáhl svého známého zezadu nožem. Zasadil mu celkem osm ran, zejména do břicha a hrudníku. Napadený na následky pobodání zemřel, přivolaní záchranáři už mu nedokázali pomoci.
Bělorus ve stížnosti poukazoval na to, že soudy nezohlednily okolnosti, které potyčce předcházely. Vyvolat ji měl totiž právě jeho známý. Podle svých slov jednal v afektu a současně se sám bál o život a zdraví. Justice by tak na čin neměla pohlížet jako na vraždu, ale projednávat ho jako trestný čin zabití.
„Obecné soudy si však prý udělaly závěr o jeho vině a úmyslném zavinění ještě před tím, než by pro tyto závěry svědčily jakékoliv důkazy. Následně vedené důkazní řízení poté již směřovalo k předem učiněnému závěru o vině stěžovatele,“ stojí ve stížnosti.
ÚS nenašel znaky jednostrannosti u soudů
Ústavní soud stížnost zamítl jako zjevně neopodstatněnou s tím, že žádné pochybení obecných soudů v projednávané věci nenašel. „Ústavní soud totiž neshledal, že by průběh dokazování před obecnými soudy, stejně jako hodnocení provedených důkazů, neslo znaky jednostrannosti tak, jak tvrdí stěžovatel. Naopak, obecné soudy náležitě vyložily, na základě jakých skutečností dospěly k učiněným skutkovým a právním závěrům a též rozvedly svoji argumentaci ve vztahu k hodnocení jednotlivých důkazů,“ píše předseda senátu Jiří Zemánek.
Ten také dodává, že soudy vycházely z řady důkazů i vypovědí přímých svědků. Jako důkazy posloužily i záznamy z městského kamerového systému a kamerové záběry České televize, která v té chvíli na místě natáčela dokument. O spáchání skutku tak nemůže být pochyb.
Astapčuk také v minulosti tvrdil, že se na útok nepamatuje, protože trpí schizofrenií a navíc byl pod vlivem drog. Soudy mu ale argumenty neuznaly. Městský soud v Praze ho poslal na 17 let do vězení, nadřízený pražský vrchní soud pak trest o dva roky zkrátil. Přidal ale také vyhoštění z Česka na dobu neurčitou. Nejvyšší soud mu dovolání odmítl.
